🎧 Musíme v Evropě těžit, jinak zůstaneme závislí, zaznělo na debatě v Bruselu

Technologická zaostalost za Spojenými státy a Čínou, rostoucí energetické náklady a nutnost snížit závislost na externích dodavatelích strategických surovin tlačí Evropu k reformám. Tyto otázky byly hlavním tématem debaty s českými europoslanci Ondřejem Knotkem (ANO), Luďkem Niedermayerem (TOP 09) a Ondřejem Krutílkem (ODS). Debata se nesla ve světle nedávné zprávy bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, která analyzuje příčiny stagnace evropského hospodářství a nabízí doporučení pro jeho oživení.

„Dobrá analýza. Ne úplně optimální řešení,“ hodnotí zprávu italského expremiéra Ondřej Krutílek. Na tom, že Draghi dobře diagnostikoval příčiny současných problémů Evropy, se s ním shodli i ostatní hosté, nicméně podle Luďka Niedermayera je situace ještě vážnější, než zpráva popisuje: „Pokud se věci nezmění, fungování Evropské unie nebude udržitelné.“ Ondřej Knotek ocenil analytický základ zprávy, ale kritizoval její návrhy na větší centralizaci. Podle něj Draghi nabízí řešení, která nejsou vhodná pro rozmanité potřeby jednotlivých členských států.

Evropa ztrácí inovační tempo

Jednou z největších výzev je zaostávání Evropy v oblasti inovací. Podle Draghiho zprávy evropské startupy často čelí problémům s růstem a mnohé z nich se přesouvají do USA. S tím souhlasí i Luděk Niedermayer: „Jednorožci tady vznikají, ale během vzniku se přestěhují, což je dané tím, že chybí skutečný jednotný evropský finanční trh. Fragmentace regulace brání firmám růst a efektivně využívat investice.“

Ondřej Knotek poukázal na problém přeregulovanosti evropského podnikatelského prostředí: „Nemůžeme chtít po firmách, aby investovaly, když je podnikatelské prostředí zatíženo přehnanou byrokracií a drahými energiemi.“ Ondřej Krutílek dodal, že Evropa musí přehodnotit přístup k veřejnému financování výzkumu: „Potřebujeme nejen více peněz, ale také efektivní kontrolu, zda jsou tyto prostředky smysluplně využívány.“

Dekarbonizace: Flexibilita jako klíč

Vysoké ceny energií jsou podle Draghiho zásadní překážkou investic v Evropě a komplikují situaci zejména energeticky náročným odvětvím. Ondřej Knotek zdůraznil, že každá země by měla mít právo zvolit si vlastní cestu dekarbonizace: „Pro Českou republiku je klíčem využití našich přirozených zdrojů a postupný přechod na nové technologie, například modulární reaktory.“

Luděk Niedermayer ovšem varoval, že pouze spolupráce na evropské úrovni zajistí optimální ceny energií: „Musíme efektivněji využít evropský energetický trh. Elektřina musí proudit tam, kde je vyráběna nejlevněji. To sníží ceny a zajistí dostupnost energií pro firmy i domácnosti.“ 

Strategická autonomie jako cesta k bezpečnosti

Rostoucí závislost Evropy na dovozu strategických surovin, jako je lithium, zvyšuje její zranitelnost. Tento trend má změnit letošním rokem schválený Critical Raw Materials Act, podle něhož by měla Evropa do roku 2030 těžit deset procent své spotřeby strategických materiálů na svém území, třetinu spotřeby zpracovávat a čtvrtinu recyklovat. Klíčové řešení tohoto problému vidí Ondřej Knotek ve zvyšování schopnosti recyklace surovin: „Musíme snížit rizika v dodavatelských řetězcích a posílit schopnost recyklace.“ Luděk Niedermayer doplnil, že Evropa má dostatek surovin, které však často nevyužívá: „Často se bráníme těžbě a zpracování kvůli lokálním rozhodnutím. Pokud to nezměníme, zůstaneme závislí na dovozu.“

Ondřej Krutílek nicméně varoval před nadměrnou administrativní zátěží, která podle něj souvisí s Aktem o nerostných surovinách. „Rád bych připomenul, že součástí tohoto aktu je i reporting, který sleduje, jak si jednotliví aktéři vedou. Nechci, aby tato relativně dobrá myšlenka nakonec ztroskotala na administrativních překážkách, které s tím nepochybně budou spojeny,“ řekl Krutílek.

Kdo zaplatí transformaci?

Draghiho zpráva odhaduje, že transformace evropského hospodářství si vyžádá až 800 miliard eur ročně nad rámec současných výdajů. Luděk Niedermayer však zdůraznil, že většina těchto prostředků musí pocházet ze soukromého sektoru: „Veřejné prostředky by měly sloužit k vytvoření podmínek, které podpoří soukromé investice. Drtivá většina investic, které Evropa potřebuje, musí být soukromé.“ S tím souhlasí i Krutílek a Knotek, podle nichž je nutné odstranit překážky, které firmám brání v investování, jako jsou přehnaná administrativa, svazující regulace a nedokončený vnitřní trh.

Evropa stojí před zásadními výzvami, které vyžadují zejména efektivní spolupráci napříč členskými státy. Dokáže EU dostatečně rychle reagovat na měnící se podmínky globální ekonomiky? Celou debatu si můžete pustit ve videu v úvodu článku.