Inovace Čechy baví, ale zdravotnictví a úřady zaostávají

Češi jsou k inovacím otevření a přijímají je pozitivně, zejména v oblastech, které jim usnadňují každodenní život. Tato ochota ale naráží na limity, kdy inovace v klíčových oblastech, jako je zdravotnictví nebo veřejná správa, zaostávají za očekáváním. Devět z deseti firem považuje inovace za nezbytné, ale brzdí je vysoké náklady a nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Zjištění vyplývají z Indexu inovací 2024, který společně vytvořily ČSOB a Mastercard.

Podle Indexu Češi oceňují především inovace, které jim usnadňují a zrychlují život – bezhotovostní platby, zábavní technologie a umělou inteligenci. „Lidé nejvíc oceňují to, co je pro ně výhodnější, jednodušší a bezpečnější, a to se týká i bezhotovostních plateb. Proto není divu, že jsou u Čechů v takové oblibě,“ vysvětluje Jana Lvová, ředitelka Mastercard pro Českou republiku a Slovensko. Největším trendem v této oblasti je používání různých druhů elektroniky pro placení.

Zdravotnictví a úřady výrazně zaostávají

Na opačné straně žebříčku stojí zdravotnictví a veřejná správa, kde respondenti požadují zásadní změny. „Bez investic do digitalizace, udržitelnosti a produkce s vyšší přidanou hodnotou se s transformací české ekonomiky nepohneme z místa,“ říká Michaela Bauer, členka představenstva ČSOB. Výzkum tak poukazuje na potřebu propojenějších úřadů, dostupnější zdravotní péče, lepší infrastruktury a efektivnější komunikace mezi lékaři, což by přispělo ke zlepšení životních podmínek​.

Digitalizace ve zdravotnictví přitom probíhá jen částečně. „Ve zdravotnictví se daří digitalizovat na úrovni jednotlivých poskytovatelů, tedy nemocnic a ambulancí, ale vzájemné propojení a výměna zdravotní dokumentace výrazně zaostávají. Objednávání k lékařům nebo elektronické žádanky nejsou standardem, což přispívá k nespokojenosti veřejnosti,“ míní Matěj Adam, šéf společnosti Aireen, jež vyvinula software využívající AI k diagnostice diabetické retinopatie prostřednictvím analýzy digitálních snímků oční sítnice, a to přímo v ordinaci diabetologa.

Firmy inovovat chtějí, ale narážejí na bariéry

Přístup firem k inovacím je pozitivní, ale jejich realizace zůstává problematická. Startupy, které investují do inovací v průměru 1,9 milionu korun ročně, vedou v zavádění moderních technologií, zejména umělé inteligence. Často spoléhají na nové produkty a využívají AI k analýze dat či k programování.

Podle Indexu inovací devět z deseti firem považuje inovace za nezbytné, ale náklady a nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců jsou nejčastějšími bariérami jejich širšího zavádění. Přestože některé firmy investují do inovací až 2,1 milionu korun ročně, malé podniky s obratem do tří milionů investují průměrně jen 48 tisíc korun. Výsledkem je, že malé firmy inovují jen omezeně a velké podniky investice zaměřují spíše na úspory a optimalizaci než na rozsáhlé inovace​.

Co udělat pro změnu? Propojit úřady a zefektivnit zdravotní péči

Z výsledků průzkumu vyplývá, že Češi vidí největší příležitost pro inovace v propojení úřadů, zlepšení zdravotní péče a dopravní infrastruktury. Nejvýraznější rozdíl mezi potřebou inovací a jejich reálným stavem zaznamenaly oblasti jako propojení úřadů (hodnocení 7,71 bodu na desetibodové škále potřeby oproti 4,19 bodům u reality) nebo dostupnost zdravotní péče (7,65 bodu oproti 4,14 bodu). Významný rozdíl se objevil i u kvality silnic a dálnic, sdílení informací ve zdravotnictví nebo u ochrany životního prostředí​.

Celková hodnota Indexu inovací v Česku pro rok 2024 dosáhla 78,3 bodu. Toto číslo je pozitivní, ale naznačuje prostor pro další zlepšení. Inovace mají podle Čechů velký potenciál zlepšit životní podmínky, ale pro úspěšnou implementaci je potřeba zaměřit se na digitální služby a propojení mezi různými sektory. Z výsledků vyplývá, že Češi očekávají, že se digitalizace a nové technologie rozšíří i do oblastí, které dnes zaostávají.