Odvody a daně živnostníků od ledna rekordně stoupnou, OSVČ se přiblíží zaměstnancům

Podobně jako letos i od příštího roku začnou podnikatelé platit výrazně vyšší pojistné, a to především sociální, z něhož stát hradí důchody. Stoupne jim také zdravotní pojištění. A OSVČ využívající paušální daň pak čeká citelný nárůst tohoto jednotného odvodu bez povinnosti odevzdávat daňové přiznání. Postupné zvyšování povinných plateb podnikatelů a živnostníků, a to až do roku 2026, loni zavedl vládní úsporný balíček na snížení rozpočtových schodků.  

Počínaje lednem 2025 se podnikatelům a živnostníkům zvedne minimální záloha sociálního pojištění o 907 korun, nejnižší záloha zdravotního pojištění stoupne o 175 korun. Celkově začnou odvádět o 1082 korun měsíčně více. Překonání tisícikorunové hranice je zatím rekordní nárůst. Paušální daň v prvním pásmu se zvýší dokonce o 1218 korun měsíčně. Pro zbývající dvě pásma zůstane nezměněná a měsíčně bude nadále činit 16 745 korun a 27 139 korun.

Riziko nepřiznání všech příjmů

„U sociálního pojištění OSVČ se do roku 2023 minimální měsíční vyměřovací základ vypočítával jako 25 procent ze stanovené průměrné mzdy. Konsolidační balíček ale přinesl změnu a postupné navýšení tohoto základu,“ uvádí Jakub Klíma z poradenské společnosti BDO.

V roce 2024 sociální pojistné stouplo na 30 procent průměrné mzdy, od ledna to bude 35 procent a počínaje rokem 2026 se výpočet ustálí na 40 procentech průměrného výdělku. Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2025 tedy činí 4759 korun. U je navýšení také dané pouze rostoucí výší průměrné mzdy; nejnižší měsíční záloha bude 3143 korun.

„Obecný princip je, aby byl systém férový. Pokud bychom se všichni stali OSVČ, neuplatíme ani důchody, ani zdravotní systém,“ argumentuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podle údajů, z nichž vycházel návrh Jurečkovy penzijní reformy, tvoří OSVČ na hlavní činnost 12 procent všech výdělečně činných lidí. Na vybraném sociálním pojistném, byť ho odvádějí čtyřicet i více let, se však OSVČ podílejí jen šesti procenty. Například loni poslaly důchodovému systému zhruba 38 miliard korun, zatímco zaměstnanci 633 miliard. Nicméně po letošní první fázi zvýšení celkové inkaso od živnostníků stoupne o několik miliard a další dvě fáze ho mají dále posílit.  

„Zvýšení minim pojistného pro OSVČ dopadne hlavně na ty nízkopříjmové, jejichž výše odvodů může dorovnat i zaměstnance. Naopak vysokopříjmové OSVČ vláda zvýhodnila zvýšením limitu pro platbu štědře nastavené paušální daně,“ upozorňuje na rozdíly mezi živnostníky ekonom výzkumné organizace PAQ Research Petr Vilím.

Riziko, že zpřísňující opatření donutí řadu podnikatelů výdělečnou činnost ukončit nebo odradí ty, kteří se k založení firmy chystají, je ale podle odborníků nízké. „Větší hrozbou bude motivace některých OSVČ nepřiznávat veškeré zdanitelné příjmy, což v důsledku může vést k neutralizaci původního záměru, kterým je zvýšení celkového objemu odvodů do důchodového systému,“ míní daňový odborník Michal Jelínek.

Úleva pro začínající podnikatele

Stát uleví drobným podnikatelům s čerstvým živnostenským listem či vedlejší činností, kteří budou moci odvádět méně. „Pro nově vzniklé OSVČ platí výjimka ve změně výpočtu minimálního vyměřovacího základu sociálního pojištění dle konsolidačního balíčku, a to v roce zahájení hlavní výdělečné činnosti a v následujících dvou letech. Minimální měsíční záloha pro OSVČ v tomto režimu bude v roce 2025 ve výši 3399 korun,“ upřesňuje Klíma z BDO.

OSVČ na vedlejší činnost pak mají nejnižší měsíční zálohy stanovené v částce 1496 korun. Těchto lidí se týká i takzvaná rozhodná částka pro sociální pojištění, tedy limit vyměřovacího základu, do něhož se pojistné nehradí. Pro rok 2025 tato částka činí 111 736 korun. Například živnostníci se 60procentním výdajovým paušálem, kteří budou mít v roce 2025 příjmy do 279 tisíc korun ročně a zároveň budou OSVČ na vedlejší činnost, platit sociální pojištění nemusejí.

Aby se podnikatelé a živnostníci vyhnuli nepříjemnostem, neměli by opomenout navýšit částky už od ledna 2025. „Zároveň by se při sestavování přehledů za rok 2024 v rámci daňového přiznání měli samozřejmě řídit částkami platnými pro rok 2024,“ dodává Klíma.

VIDEO: Kdo si myslí, že z deficitu 400 miliard uděláme nulu bez ohrožení růstu, neví, o čem mluví, tvrdí Fiala v pořadu FLOW

FLOW: Jestli si někdo myslí, že z deficitu 400 miliard ze dne na den uděláme nulu, aniž bychom ohrozili růst, tak fakt neví o čem mluví, tvrdí Fiala • e15