Berte víkendy jako dovolenou, radí odbornice na štěstí. Budete mít lepší život
Lidé, co se o víkendu chovají tak, jako by byli na dovolené, jsou šťastnější, ukázal výzkum Cassie Holmesové. Dohánění restů a uklízení je přitom běžnou praxí nejen u Američanů.
„Pokud jste jako já, pravděpodobně trávíte víkendy řešením úkolů, na které jste během pracovního týdne neměli čas,“ píše autorka článku Ashton Jackson pro CNBC, která na výzkum Cassie Holmesové upozorňuje. „Ani se nenadějete a už je zase pondělí.“
Podle Cassie Holmesové, která zkoumá štěstí a je autorkou knihy „Šťastnější hodina: Jak překonat rozptýlení“, to ale není nejlepší způsob života. Člověk by se měl více věnovat činnostem, na kterých mu opravdu záleží.
Podle Holmesové by se měly víkendy brát jako dovolená.
„Lidé si spojují dovolenou s odpočinkem… Zatímco naše víkendy jsou spíše rutinou, kdy se pohybujeme mezi svými aktivitami,“ řekla Holmesová nedávno v podcastu ‚Everyday Better with Leah Smart‘. Pokud se k víkendu chováte jako k dovolené, pomůže vám to vymanit se z „rutiny, kdy musíte něco dělat, a umožní vám to prostě být“.
V roce 2017 Holmesová provedla experiment na více než 400 pracujících Američanech. V pátek řekla části skupiny, aby tento čas brala jako dovolenou, a ostatním řekla, aby ho strávili jako každý jiný víkend. Když poté měřila jejich spokojenost, zjistila, že ti, kteří měli dovolenkové myšlení, vykazovali po návratu do práce větší spokojenost a pozitivitu.
Dovolenkáři „dělali méně domácích prací a věcí do zaměstnání, zůstávali o něco déle v posteli se svým partnerem a o něco více jedli,“ napsala v roce 2019 pro Harvard Business Review. Skutečným rozlišovacím faktorem však bylo, že byli „více pozorní a všímaví k přítomnému okamžiku po celou dobu svého víkendu.
Pro některé lidi je těžké po práci vypnout. Podle průzkumu Harris Poll z května 2024 78 procent američanů nevyužije všechny volné dny. A když už si volno vezmou, 54 procent z nich tvrdí, že nedokážou od práce zcela vypnout, zjistila zpráva společnosti Glassdoor z roku 2022.
VIDEO: Únava nebo odpor k úkolům. I to jsou projevy syndromu vyhoření, trpí jím pětina populace, tvrdí odborník Jan Piskač pro FLOW balance
Rozhovor s Janem Piskačem • e15
V Česku jsou přesčasy také běžné
Ačkoliv je v Česku pracovní kultura lepší než v Americe, tak jsou profese, kde jsou například přesčasy běžnou praxí. Minulý rok ukázal průzkum organizace Mladí lékaři, že právě lékaři běžně pracují měsíčně zhruba 35 hodin přesčasů.
To, že Češi dělají přesčasy ale dokládá i výzkum Eurostatu z roku 2021. Česká pracovní doba je podle něj u plného úvazku včetně přesčasů a po započítání zkráceného úvazku 39,9 hodiny. Evropský průměr je přitom 37 hodin týdně.
Práce přesčas je přitom nevýhodná i pro firmy, to ukázal průzkum estonského vývojáře softwarů Pipedrive z letošního června. Dotazoval se zástupců obchodních a marketingových oddělení z téměř tisíce firem z 85 států světa. Z výzkumu vyplynulo, že přesčasy generují přepracované a nevákonné zaměstnance.