Důchodová reforma může poškodit lidi, kterým zbývá odpracovat už jen pár let

Narychlo dohodnuté řešení koaličního sporu o osekání výčtu náročných profesí s nárokem na dřívější starobní penzi má závažnou trhlinu. Úprava důchodové reformy, podle níž mají více než stovce tisíc hutníků, dělníků v chemických výrobách i některým zdravotníkům povinně přispívat na takzvaný předdůchod jejich zaměstnavatelé, nepamatuje na lidi, kterým zbývá odpracovat už jen několik let. Za tak krátkou dobu jim firmy minimální stanovenou částku nenaspoří. Podle odborníků by měl rozdíl dorovnat stát.

Právě na tomto bodu se pravděpodobně zasekne Senát, jak plyne z vyjádření zákonodárců KDU-ČSL nebo STAN. Horní komora parlamentu začne reformu projednávat na schůzi, která začne 11. prosince. Balík změn má začít platit už od ledna.  

Z 13 tisíc vyžije jen málokdo

Požádat o předdůchod je možné jen s dostatečně velkým našetřeným obnosem, který umožní vyplácet měsíční rentu ve výši třiceti procent průměrné mzdy v předcházejícím roce. Tato částka aktuálně činí přibližně 12,7 tisíce korun. Pro nejkratší, v současnosti dvouletý předdůchod musí mít žadatel naspořeno alespoň 305,5 tisíce korun, pro nejdelší, pětiletý 763,7 tisíce.

„Tuto částku jsou zaměstnanci schopni našetřit za celý produktivní život, ne za několik let,“ míní předseda Odborového svazu Kovo Roman Ďurčo. Problém je také v tom, že z necelých třinácti tisíc měsíčně by dokázal uhradit všechny nejnutnější náklady asi jen málokdo.

Podle důchodového poradce Štefana Novoty vyvolávají podobné legislativní změny vždy potřebu řešit i takzvaná přechodná období. „To jsou časové úseky, ve kterých nemohou být splněny všechny předpoklady pro řádné fungování navrženého řešení. Pro přechodné období pak platí upravená pravidla, která zajistí, aby na svých právech nebyl nikdo ošizen,“ vysvětluje.

Pro názornost může sloužit příklad slévače, který dosáhne řádného důchodového věku za pět let, přičemž odejít do penze má o rok dříve. Vydělává 30 tisíc korun hrubého měsíčně a na základě aktuálních pravidel by měl pobírat nekrácený důchod ve výši 19,3 tisíce korun. Proto by musel naspořit alespoň dvanáctinásobek, tedy 231,6 tisíce korun.

Když mu začne zaměstnavatel povinně posílat do spořicího produktu 1200 korun, tedy čtyři procenta z jeho hrubé mzdy, jak plánuje uzákonit vláda, bude mít při dvouprocentním ročním výnosu našetřeno 76 tisíc korun. To by mu ale stačilo jen na čtyři měsíce dřívějšího důchodu. „Pro přechodné období by platilo, že peníze na zbylých osm měsíců poskytne takovému člověku stát. A čím delší dobu do důchodu bude mít, tím méně prostředků ze státního rozpočtu si to vyžádá,“ přibližuje Novota možnou cestu.

Tu nyní hledá ministerstvo financí, které připravuje přesné znění novely zákona o třetím penzijním spořicím pilíři. Šéf rezortu Zbyněk Stanjura (ODS) hodlá úpravy předložit do konce roku. Parlament je pak bude muset dodatečně schválit.

Firmy už zaměstnancům spoří

Přitom platí, že řada lidí v náročných povoláních limity nutných úspor splní i bez pomoci státu. Důvodem je to, že některé velké firmy jim už nyní ukládají čtyři nebo i více procent z hrubé mzdy. Podle Českomoravské konfederace odborových svazů to plyne z kolektivních smluv.

Svaz průmyslu a dopravy ale připomíná i další výdaje. „Zaměstnavatelé lidem pracujícím v náročných provozech vyplácejí zvláštní příplatky, zabezpečují zdravotní preventivní péči a poskytují jim i rekondiční či ozdravné pobyty,“ uvedlo už dříve zájmové sdružení.

Po několika týdnech sporů o rozsah výčtu náročných povolání s nárokem na dřívější penzi odklepla Poslanecká sněmovna důchodovou reformu jako celek začátkem listopadu. Závěrečné čtení přesáhlo patnáct hodin. Pro dílčí návrh, který proti původnímu plánu zužuje skupiny profesí vystavených nadměrnému teplu nebo chladu, vibracím či fyzické zátěži nezvedli ruku čtyři zákonodárci KDU-ČSL.

Podobný průběh lze očekávat i v Senátu. „Asi dlouhou dobu zabere diskuze o třetím stupni náročných profesí. Tam vláda zaručuje, že připraví novelu zákona o třetím spořicím pilíři,“ uvedl šéf lidoveckých senátorů Josef Klement. Také senátorský klub STAN hodlá věnovat reformě maximální péči, což její schvalování zřejmě prodlouží.

Koalice na poslední chvíli ve sněmovně prosadila, aby se předčasný důchod bez krácení týkal jen čtvrté rizikové kategorie zaměstnanců. U části profesí třetí kategorie má být kompenzací právě to, že jim budou zaměstnavatelé povinně posílat na penzijním spoření čtyři procenta hrubé mzdy.