Velkoobchodní ceny elektřiny v listopadu vzrostly. Může to ohrozit trend zlevňování pro domácnosti

Ceny energií, které byly v poslední době relativně nízké, mohou stát před zlomem. Za poslední listopadový týden se cena plynu zvýšila o více než 17 procent na průměrných 47 eur za megawatthodinu. Elektřina obdobně vzrostla o necelých 10 procent na průměrných 103 eur. Tato čísla reflektují nejen tržní nervozitu, ale také dopad geopolitických událostí, jako jsou problémy v dodávkách ruského plynu přes Rakousko nebo obnovené bombardování na Ukrajině.

„Trh reaguje velmi citlivě na negativní zprávy. Pokud by došlo k dalšímu narušení dodávek plynu nebo k eskalaci konfliktů, ceny mohou opět prudce vzrůst,“ uvedl generální ředitel energetické společnosti EPET Petr Švec během debaty Business First pořádané e15. Mezi další faktory patří počasí – aktuálně nižší teploty a nedostatek obnovitelných zdrojů, jako je sluneční a větrná energie, což zvyšuje poptávku po fosilních palivech.

Fixace cen: Ano, ale na jak dlouho?

Spotřebitelé i firmy hledají způsoby, jak zmírnit dopady cenových výkyvů. Fixace cen se ukazuje jako klíčový nástroj. „V současné chvíli jsou ceny stále relativně nízké a fixace na dva roky je rozumnou volbou,“ doporučuje Švec. Pro domácnosti jsou dostupné i krátkodobé fixace na měsíc, které však vyžadují aktivní sledování trhu.

Energetická krize vedla k významnému snížení spotřeby energií. Podle průzkumu šetří tři čtvrtiny českých domácností, přičemž přes 80 procent jich hodlá v úsporném chování pokračovat. Tento trend se promítá i do strategie obchodníků, kteří musejí přesněji plánovat nákupy energií. „Optimalizace je klíčová, protože přebytek nakoupené energie může znamenat ztrátu,“ vysvětluje Švec.

Emisní povolenky: Nová zátěž pro spotřebitele

Velkou neznámou zůstává vliv emisních povolenek, které se od roku 2027 budou vztahovat i na domácnosti využívající fosilní paliva. Evropská unie plánuje rozšířit systém obchodování s emisními povolenkami (ETS) na sektory vytápění budov a silniční dopravy. Toto rozšíření, známé jako ETS2, znamená, že dodavatelé paliv budou muset nakupovat emisní povolenky, což se pravděpodobně promítne do cen pohonných hmot a vytápění domácností. Podle odhadů by mohlo dojít k nárůstu cen plynu o 200 korun za megawatthodinu. Cílem emisních povolenek je omezit spotřebu fosilních paliv a podpořit přechod na obnovitelné zdroje, ale dopad na konečné spotřebitele by mohl být výrazný.

Navzdory krátkodobým výkyvům ale Švec zůstává mírným optimistou. „Produkty na delší období, jako jsou roky 2025 a 2026, se stále dají pořídit za mírně nižší ceny. I když jsou výkyvy nevyhnutelné, dramatické šoky tak, jak jsme je zažili v roce 2022, by se už neměly opakovat,“ uzavírá. Energetický trh tedy zůstává dynamickým prostředím, kde hrají roli jak globální události, tak individuální strategie spotřebitelů. Ačkoli se nejistota promítá do cen, možnosti fixace a dlouhodobé plánování mohou poskytnout určitou stabilitu v turbulentních časech.