Trumpova cla a deportace straší americké firmy. Tvoří zásoby a chtějí bránit své pracovníky

Budoucí prezident Spojených států Donald Trump už dal najevo, že své sliby z kampaně myslí vážně. Oznámil, že hned po nástupu do funkce uvalí cla na zboží z Kanady, Mexika a z Číny. Americké firmy se však bojí, že jim tarify prodraží výrobní náklady, a některé raději dopředu hromadí zásoby materiálu. Farmáři, potravináři a stavebníci jsou zase nervózní z republikánova plánu na masové deportace ilegálních imigrantů a doufají, že nepřijdou o zahraniční pracovníky.

Když začalo být v průběhu volební noci Jasonu Junodovi jasné, že k vítězství míří exprezident, okamžitě kontaktoval čínského dodavatele své společnosti Bare Botanics, která se zabývá péčí o pleť a tělo. Za padesát tisíc dolarů od něj objednal zásoby pomůcek jako tělové kartáče a rukavice na rok dopředu. Tedy tolik, kolik si mohl dovolit a měl možnost uskladnit, vylíčil deník The Wall Street Journal (WSJ). Podnikatel doufá, že vše dorazí ještě před Trumpovou inaugurací 20. ledna. Bojí se totiž, že pak prezident na zboží z Číny uvalí až šedesátiprocentní cla.

Desetiprocentní cla mohou být jen začátkem

Junodovy obavy se zatím zhmotňují jen částečně. Trump aktuálně oznámil, že v případě severního a jižního souseda USA zavede 25procentní tarify, na dovoz z Číny pak dodatečné desetiprocentní. Peking obvinil z toho, že není dostatečně tvrdý na obchodníky s fentanylem, droga tak nadále proudí do USA a působí tam velké zdravotní a sociální problémy.

Analytici však míní, že desetiprocentní clo může být teprve začátek. „Toto clo je konkrétně zaměřeno na potlačení obchodu s fentanylem a nemusí nutně znamenat, že Trumpova slíbená šedesátiprocentní cla na veškerý čínský dovoz jsou mimo stůl,“ řekl Bloombergu Neil Thomas, export na asijskou velmoc z think-tanku Asia Society Policy Institute. Předpokládá, že Peking zváží odvetné kroky, ale bude pro začátek opatrný.

Americké firmy tak čeká dlouhé období nejistoty, jak jejich obchody s dodavateli budou vypadat. Některé reagují podobně jako Bare Botanics a snaží se nakupovat zásoby ještě před nástupem Trumpa. Společnost Stone Fleury ze San Franciska, která realizuje stylové interiéry i exteriéry s dlažbou z přírodního kamene, tento měsíc požádala svého letitého čínského dodavatele, zda by jí nemohl dodat zboží zhruba za sto tisíc dolarů, které by jí mělo vydržet několik měsíců.

Tím však obavy firmy nekončí, většinu dalších produktů totiž nakupuje v Evropě, která se také může dostat s Trumpem do obchodního sporu. „Přála bych si moci koupit tolik, abychom mohli přežít čtyři roky,“ povzdechla si spoluzakladatelka společnosti Leah Dark-Fleuryová. Export z Číny se zvedl už v říjnu meziročně téměř o třináct procent a ekonomové se domnívají, že aspoň část tohoto nárůstu je tažena právě snahou amerických firem o předzásobení. Jasněji bude na základě listopadových a prosincových statistik.

Tarify zaplatí i americký spotřebitel

Čína zůstává největším světovým vývozcem zboží a USA jeho největším odběratelem. Americké společnosti loni nakoupily čínské produkty v hodnotě zhruba 430 miliard dolarů, přičemž největší podíl tvořily počítačové a elektronické výrobky. Wan Ťün-chuej, který se stará o marketing výrobce elektroniky v provincii Kuang-tung, WSJ sdělil, že jeho společnost v poslední době zaznamenala velké znepokojení klientů ze Spojených států. „Uděláme, co bude v našich silách pro snížení nákladů, abychom pomohli usnadnit situaci a přečkat tuto krutou zimu,“ řekl.

Za minulých Trumpových obchodních válek americké společnosti často váhaly, jestli mají větší břemeno táhnout samy, nebo ho přenést na zákazníky. Mnohdy ve snaze zůstat konkurenceschopné přistupovaly ke kompromisu. Tentokrát některé velké korporace řeší otázku cen už v předstihu. „Obáváme se, že výrazně zvýšené tarify by mohly vést k růstu nákladů pro naše zákazníky v době, kdy stále pociťují zbytky inflace,“ řekl Reuters mluvčí obchodního řetězce Walmart.

„Zhruba čtyřicet procent našich nákladů na prodané zboží jde mimo USA, což zahrnuje jak přímý dovoz, tak národní značky našich prodejních partnerů. A když se podíváme na potenciální dopady cel, určitě by to zvýšilo produktové náklady,“ podotkl podle agentury také představitel řetězce pro kutily Lowe’s Brandon Sink.

Poradenská společnost Oxford Economics odhaduje, že šedesátiprocentní čínské clo by mohlo zvýšit inflaci v USA o 0,7 procentního bodu. Banka ING ve své analýze tvrdí, že pokud by byly zavedeny všechny v kampani slibované tarify a plně přeneseny na zákazníky, stálo by to každého spotřebitele ve Spojených státech až 2400 dolarů ročně. Také další odhady se pohybují v tisícovkách dolarů škod ročně pro americké domácnosti.

Americké firmy nejspíš časem změní dodavatele

Dopady cel se však vyčíslují těžko, a často přitom záleží na úhlu pohledu. Za minulé Trumpovy éry se často skloňovaným artiklem staly pračky, na které tehdejší prezident cla zvýšil výrazně. Jejich ceny v USA vzápětí vzrostly v průměru o 86 dolarů. Zastánci tarifů však tvrdí, že jejich výsledkem je více konkurenceschopný domácí sektor, v němž vznikly dva tisíce pracovních míst a nové továrny a ceny praček postupně zase klesají.

Předpokládá se každopádně, že předzásobení je jen krátkodobým řešením. Mnohé americké firmy budou nejspíš dříve či později hledat náhradní dodavatele mimo země zasažené vysokými dovozními cly, zejména v jihovýchodní Asii a Jižní Americe. Letošní průzkum poradenské společnosti Bain & Company zjistil, že 69 procent společností plánuje snížit svou závislost na Číně, v roce 2022 to bylo 55 procent.

VIDEO: Situace je vážná. O práci v českém autoprůmyslu přijdou tisíce lidí, říká šéf AutoSAP Petzl v pořadu FLOW.

FLOW: Situace je vážná. Propustí se tisíce pracovníků v českém autoprůmyslu, říká Zdeněk Petzl • e15

Kupříkladu výrobce obuvi Steve Madden je podle CBS na situaci poměrně připraven. „Plánovali jsme potenciální scénář, ve kterém bychom museli rychleji přesouvat zboží z Číny. V průběhu mnoha let jsme tvrdě pracovali na rozvoji naší tovární základny a našich zdrojů v alternativních zemích, jako je Kambodža, Vietnam, Mexiko nebo Brazílie,“ vysvětlil šéf firmy Edward Rosenfeld.

Američtí podnikatelé však mají obavy i z dalších slibů nastupujícího prezidenta. Farmáři, kteří minule na Trumpovy tarify také doplatili a vláda jim platila tučné kompenzace, se nyní bojí i plánovaných masových deportací. Doufají, že jich tento sektor zůstane ušetřen.

Republikán v kampani prohlašoval, že ze země vyhostí miliony ilegálních imigrantů. Americké zemědělství a potravinářství je na nich přitom silně závislé. Téměř polovina z přibližně dvou milionů zemědělských dělníků v zemi podle úřadů postrádá právní status, stejně jako mnoho pracovníků v mlékárenství a zpracování masa, tvrdí Reuters.

Texaský boom zajišťují nelegální imigranti

Odborník na potravinářství David Ortega z Michigan State University varoval, že pokud by byli tito lidé deportováni, zvýšily by se ceny jídla. „Plní kritické role, které mnoho pracovníků amerického původu není schopno nebo ochotno vykonávat,“ podotkl Ortega. Farmáři mohou využít legální vízový program pro shánění pracovníků, mnozí si však stěžují na to, že si nemohou dovolit plnit jeho podmínky. Volají proto po rozšíření možností legálních cest pro zaměstnávání cizinců v branži, které by jim přinesly klid a jistotu.

Slib deportací způsobil poprask i v texaském stavebnictví. „Zničilo by to náš průmysl, nedokončili bychom naše dálnice, nedokončili bychom školy,“ řekl webu NPR Stan Marek, šéf stavební firmy Marek z Houstonu. Města v tomto republikánském státě patří k nejrychleji se rozvíjejícím v USA, ale částečně za to vděčí ilegálním migrantům. V roce 2022 pracovalo ve stavebnictví podle zprávy Americké rady pro imigraci a sdružení Texans for Economic Growth více než půl milionu přistěhovalců. Téměř šedesát procent této pracovní síly bylo bez dokumentů.

„Není ani zdaleka praktické všechny shromáždit a deportovat,“ řekl zmíněnému webu místní ekonom Ray Perryman. Texas podle něj potřebuje tolik přistěhovaleckých dělníků, protože jeho pracovní síla není dostatečně velká na to, aby udržela krok s růstem státu. Obává se, že by masové vyhošťování poškodilo texaskou ekonomiku.