Soud EU zamítl žalobu Nord Stream 2 proti směrnici, která vztahuje pravidla na třetí země

Tribunál Soudního dvora Evropské unie zamítl žalobu společnosti Nord Stream 2 (NS2) proti směrnici, kterou se rozšiřují pravidla vnitřního trhu se zemním plynem na plynovody ze třetích zemí. Druhý nejvyšší soud EU to dnes uvedl na svém webu. Evropská unie v roce 2019 změnila směrnici o plynu tak, aby se její pravidla vztahovala i na plynovody třetích zemí. Nord Stream 2 je dceřinou společností ruské státní plynárenské společnosti Gazprom.

Soud konstatoval, že společnost Nord Stream 2 mohla při výstavbě svého plynovodu předpokládat, že nebude splňovat kritéria EU. Plynovod byl dokončen v roce 2021, jeho potrubím ale nikdy žádný plyn neproudil. Dokončen byl před ruskou invazí na Ukrajinu, která začala v únoru 2022, ale nikdy nebyl uveden do komerčního provozu. Jedna z trubek NS2 byla spolu s plynovodem Nord Stream 1 (NS1) v září 2022 vyhozena do povětří. Nord Stream 1 byl v provozu od roku 2011.

Plynovody byly postaveny s cílem přečerpat 110 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně z Ruska přes Baltské moře do Německa. Této úrovně ale nikdy nedosáhly. V roce 2021 přečerpal NS1 přes 59 miliard metrů krychlových suroviny.

Společnost Nord Stream 2 AG, která je švýcarskou pobočkou Gazpromu, podle Tribunálu investice do svého plynovodu „uskutečnila a pokračovala v nich v době, kdy neměla žádná ujištění, že právo unie se nadále nebude na její plynovod vztahovat. Naopak společnost Nord Stream 2 AG mohla předvídat, že unijní orgány a řada členských států, které v tomto smyslu zaujaly stanovisko už dlouho předtím, využijí svých pravomocí k rozšíření pravidel vnitřního trhu na plynovody ze třetích zemí, jako je plynovod Nord Stream 2,“ stojí ve zprávě soudu.

Deník The Wall Street Journal (WSJ) minulý týden napsal, že o koupi poškozeného Nord Streamu 2 projevil zájem americký finančník. Kreml v úterý podle agentury Reuters v reakci poznamenal, že nemá informaci o tom, že by státem kontrolovaný Gazprom chtěl plynovod prodat.