Autoprůmysl skončí špatně, pokud Evropská komise nesleví. Emisní limity děsí automobilky

Splnit nesplnitelné, nebo platit miliardy eur na pokutách v době, kdy je víc než kdy jindy zapotřebí investovat do nových technologií. Přísnější emisní cíle, které začnou platit od příštího roku, výrazně trápí evropské automobilky a nejen je. Autoprůmyslová lobby proto volá po změně podle ní kontraproduktivní regulace, která by mohla vyústit i v další zavírání továren a propouštění. A jejímu volání naslouchají i politici. Úpravu se snaží na evropské půdě vyjednat i Česko.

Stále platná regulace říká, že od příštího roku musí klesnout emise oxidu uhličitého u nových automobilů prodávaných v Evropské unii v průměru z letošních 116 gramů na kilometr na méně než 93,6 gramu. Uvedené hodnoty se u každého výrobce liší, Evropská komise je vyměřuje individuálně. Ti, kdo limit nesplní, zaplatí pokutu 95 eur za každý gram nad určený limit u každého jednoho prodaného vozu.

To by v součtu znamenalo miliardy eur, které by automobilky nemohly vložit například do výzkumu a vývoje. Šéf Renaultu a předseda Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) Luca de Meo odhaduje objem hrozících sankcí na patnáct miliard eur. Emisního limitu lze ale dosáhnout i jinak: stačilo by, aby automobilky záměrně nevyrobily asi dva miliony spalovacích vozů. To je ovšem absurdní řešení, které by je připravilo o významnou část zisků.

Vysoké pokuty hrozí automobilkám proto, že prodej ryze elektrických vozů roste výrazně pomaleji, než Evropská komise plánovala v době přípravy regulace. „Rychlost elektrického náběhu je poloviční oproti tomu, co bychom potřebovali k dosažení cílů,“ prohlásil de Meo.

Například koncern Volkswagen, aby dostál původním evropským plánům, by musel zvýšit podíl čistě elektrických aut ze současných 9,7 procent na 24,7, spočítala společnost Dataforce. Podobně razantní růst by musel vykázat třeba i americký Ford, a to z 4,5 procenta na 23,3. Letos přitom prodeje „elektrik“ na velkých evropských trzích klesají a razantnímu obratu opačným směrem nic nenasvědčuje.

ACEA proto žádá o odklad platnosti zpřísněného výpočtu emisí. „Řekněme si to otevřeně. Dopad na samotné výrobce bude v podobě pokut a někteří budou muset řešit i další překážky, jako je rentabilita, šetření v oblasti investic, snižování produkce a ruku v ruce s tím propouštění zaměstnanců a v nejhorším případě i zavírání svých výrobních závodů,“ varuje generální ředitel Kia Czech Arnošt Barna. KIA přitom do elektromobility ve velkém investuje, jen příští rok představí další čtyři nové typy bateriových vozů. Aktuálně nabízí například modely Niro EV, EV9 a tři další.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar upozorňuje, že by dopady nepocítily jen automobilky, ale přeneseně i jejich dodavatelé. „A to v době, kdy jim už nyní výrazně klesají zakázky, dochází k redukci výroby a propouštění. Dopad na zákazníky by kromě vyšší ceny vozů mohl spočívat i v pestrosti nabídky. Automobilky by mohly omezovat některé motorizace, úplně přestat vyrábět některé modely, protože by při jejich zachování bylo splnění limitů o to složitější. Případný útlum automotive by pak měl zásadní dopady na zaměstnanost a celé hospodářství ČR i EU,“ míní Špicar.

Sdružení automobilového průmyslu zase varuje, že příliš rychlý přechod od spalovacích vozů k elektrickým vytvoří závislost „pro změnu na Číně“.

Po úpravě emisních cílů volá také Škoda Auto. Společnost přitom v uplynulých letech limity splňovala a do budoucna jich chce dosahovat uváděním dalších elektromodelů na trh, jež se zařadí k aktuálnímu Elroqu. Kompromisní řešení nejen pro příští rok spatřuje například v uznání plug-in hybridů jako přechodné technologie, případně v možnosti slučovat takzvané emisní CO2 kredity na dobu několika po sobě jdoucích let.

VIDEO: Povinné zálohování PET lahví se nestihne podle plánu, přiznal poprvé ministr Petr Hladík pro FLOW

FLOW: Povinné zálohování petek se nestihne podle plánu, přiznal poprvé ministr Petr Hladík • e15

„Cílem Evropské unie musí být stanovení realistických cílů, které zaručí a udrží mezinárodní konkurenceschopnost a finanční stabilitu jednoho z ekonomicky nejlépe zavedených průmyslových odvětví Evropské unie, zejména v době současné hluboké transformace,“ uvádí mluvčí Škody Kateřina Boukalová.

Politické reprezentace na volání byznysu slyší. Česká republika společně s Itálií zveřejnila dokument o třech hlavních cílech: urychlení revize o emisních normách pro nové osobní i lehké užitkové automobily na rok 2025, odklad sankčního mechanismu a realistické přehodnocení konečného emisního cíle pro rok 2035.

„Naší snahou je podpořit konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu, víc zohlednit princip technologické neutrality a také samozřejmě zachovat cenovou dostupnost aut,“ říká Alena Mühl z tiskového oddělení ministerstva dopravy.

Dokument byl na konci října zaslaný vybraným členským státům, cílem bylo oslovit podobně smýšlející partnery. V současnosti mají Česko a Itálie podporu Slovenska, Bulharska, Rumunska a Chorvatska, intenzivně se jedná například s Rakouskem. Otázku pokut chce řešit také Francie.

Opatření, jež by posílila evropský autoprůmysl, by nicméně ze strany států a Evropské unie mělo přijít mnohem více, míní Barna z KIA: „Určitě by se měly posílit investice do rozvoje dobíjecích stanic nebo pobídky pro výzkum a vývoj v podobě finanční podpory pro inovace v oblasti čistých technologií a udržitelných materiálů. Neméně důležité by mělo být i snižování administrativní zátěže zejména v oblasti povolovacích procesů.“