Bez peněz do sociálního podnikání nelez

„Bosé“ neboli barefootové boty mají početnou skupinu příznivců. Simulují chůzi naboso, čímž umožňují co nejpřirozenější pohyb. Zároveň ale, podobně jako klasická obuv, chrání nohy před potenciálním poraněním či nepřízní počasí.

Právě na jejich výrobu se zaměřuje sociální podnik EEREE ve svých pobočkách ve Šternberku, Bruntále a Šumperku, v nichž zaměstnává více než 70 lidí s hendikepem. V čele firmy stojí Pavel Vorlický, jehož cesta ke chráněným dílnám vedla z pozice majitele stavební firmy. 

Co vás motivovalo k založení sociálního podniku EEREE?

Vše vlastně vyplynulo z okamžité situace, ze změny mého nastavení a životního stylu. Celý svůj profesní život jsem vedl a pak i zaměstnával lidi. Nejprve jako stavební mistr a od roku 1989 jako majitel stavební firmy. Když nastoupíte hned po škole mezi zkušené chlapy pocházející z různého sociálního i etnického prostředí a máte je vést, je to celkem tvrdá realita. Naučíte se ale skvěle pracovat s lidským potenciálem, pochopíte, jak se lidé v různých situacích chovají.

Jenže před několika lety přišel zlom. Přehodnotil jsem spoustu věcí, začal pracovat s vlastní vitální energií. Posledním krůčkem k úplné změně bylo mé působení v brněnské chráněné dílně, kde jsem se poprvé dostal do bližšího kontaktu s lidmi se zdravotním postižením. Úplně mě to vcuclo a znovu jsem se ponořil do podnikání. A proč zrovna barefootová obuv? Nosím ji i v soukromí, takže jsem věděl, jak by ji šlo ještě vylepšit. Pustil jsem se do „studie“ technologií a vznikla společnost EEREE a naše barefootové boty.

V čem se liší sociální podnikání od toho klasického?

Když to vezmu odborně, tak sociální podnik se rozvíjí na konceptu takzvaného trojího prospěchu – sociálního, ekonomického a environmentálního. Má plnit veřejně prospěšný cíl. V praxi to znamená, že zaměstnáváte lidi znevýhodněné na pracovním trhu, například se zdravotním hendikepem, dbáte na udržitelnost, svou činností nijak nezatěžujete životní prostředí a alespoň 51 % ze zisku vracíte zpět do své společnosti.

A z pohledu řízení takového podniku?

Musíte být daleko víc flexibilní, musíte umět rychle reagovat na konkrétní situace. U nás v dílnách pracují převážně zaměstnanci se zdravotními hendikepy, což v reálu znamená, že je nutné počítat s faktem, že jsou náchylnější k nemocem a častěji navštěvují lékaře. Zároveň jsou zranitelnější, může je ovlivnit jakákoliv změna nebo počasí. V jednu chvíli vám klidně zůstane poloprázdná dílna, ale vy svým partnerům musíte dodat sjednané.

Plánování je tu určitě složitější. Navíc se mnoho našich zaměstnanců dostává i kvůli svému hendikepu častěji do životních obtížných a hlavně finančních problémů. Snažíme se je podpořit právním poradenstvím a případně i finanční pomocí pro překlenutí nějakých těžkých období. 

Jak řešíte, když vám najednou vypadne třeba i půlka lidí?

Musíme to buď vykomunikovat s naším obchodním partnerem, omluvit se za pozdější dodání nebo motivovat lidi schopné práce, aby si své zkrácené úvazky na pár dnů navýšili.

Máme k ruce i asistenty, kteří pomáhají jak v podobných situacích, tak celkově s chodem firmy – plánují lidem práci, jsou oporou, pokud je třeba. K našim zaměstnancům je nutné přistupovat individuálně, naučit se s nimi komunikovat, chápat, co je trápí. Ti lidé nám musí zkrátka důvěřovat. Přejeme si, aby do práce chodili rádi a my jim dokázali vytvořit domácí prostředí.

Když se řekne hendikep, mnoho lidí si představí člověka na vozíčku, ale u nás typicky zaměstnáváme lidi s lehčím postižením pohybového aparátu, horší motorikou, se silnou cukrovku, epilepsií nebo třeba i po prodělaném infarktu. Někteří se potýkají s psychickými obtížemi.

Výroba barefootových bot není jediná aktivita společnosti EEREE. Čím dalším se tedy zabýváte?

Náš sociální podnik tvoří několik provozů. V první řadě vyrábíme barefootové boty s originální, námi navrženou podrážkou, které nezatěžují životní prostředí. Případné volné pracovní kapacity využíváme v našich dílnách, kde šijeme a pleteme textil na zakázku. Doplňkově se věnujeme i montážím a kompletacím komponentů pro nejrůznější strojírenské a zpracovatelské podniky.

Jen vlastní výroba by podnik neuživila?

V tuto chvíli ještě ne. Ale samozřejmě si přejeme trávit čas hlavně tvorbou našich vlastních produktů, zbavit se závislosti na nepravidelných zakázkách a dostat se co nejdříve na 90 procent zisku z vlastní výroby. O to víc, že mnoho společností dá chráněné dílně nejnižší možnou marži. Jenže my jednoduše potřebujeme, aby u nás lidé chtěli pracovat a byli motivováni dělat to naplno.

Teď jsme ve stádiu, kdy se budeme čím dál víc překlápět do výroby barefootové obuvi. Vylepšenou technologii máme dotaženou a zapracovali jsme už do výroby i zpětnou vazbu od vytipovaných zákazníků. Můžeme se tedy plně soustředit na ostrou sériovou výrobu, kterou chceme v příštích týdnech spustit. Máme také předjednanou spolupráci s velko i maloobchodními partnery, kteří budou naše produkty prodávat.

Daří se vám držet zdravou ekonomiku firmy?

Na začátku nám hodně pomohl úřad práce. Přihlásili jsme se do speciálního programu pro sociální podnikatele a získali příspěvek na stěžejní technologii. Jinak máme ekonomiku postavenou na třech zdrojích. Samozřejmostí je vlastní kapitál, bez něhož by to opravdu nešlo. Naštěstí mám rezervy ze svého „materiálního“ období a mých investic do nemovitostí.

Dále máme podporu úřadu práce, který nám po doložení potřebných podkladů jednou za čtvrtletí proplácí 75 procent mzdových nákladů – vždy pouze do určité výše a zpětně. Tento čtvrtletní „výpadek“, během kterého my ale samozřejmě musíme platit mzdy zaměstnancům, stejně jako sociální i zdravotní pojištění, jsme vyřešili spoluprací s platební institucí Roger od Komerční banky. Ta poskytuje takzvaný faktoring, zkracování splatnosti faktur za poplatek. V našem případě předkládáme místo faktur měsíční náklady na mzdy, což nám pomáhá veškeré mzdové náklady pokrýt. Jakmile nám peníze z úřadu práce dorazí, vypůjčené peníze vracíme. Díky tomu máme volné finanční prostředky na materiály či technologie a můžeme dál v klidu pracovat.

Zvažujete zapojit ukrajinské pracovnice, které do Česka přišly kvůli válce?

My jsme chráněná dílna, zaměstnáváme lidi s hendikepem, takže kdyby se objevil člověk, který přicestoval z Ukrajiny a měl nějaké postižení, nevidím v tom problém. Naše řeč je podobná a jsme schopni ho do našeho kolektivu začlenit.

Máte ambice dál rozšiřovat podnikání?

Ještě v říjnu 2021 jsme byli plní elánu. S příchodem nového roku se ale začalo měnit světové hospodářství, tak jsem se rozhodl, že budeme raději stabilizovat firmu, abychom byli ekonomicky silní, a netříštili síly.

Soustředíme se v téhle nelehké době plně na stabilizaci firmy a na kvalitu výroby a rozmach necháme na lepší časy. Naštěstí vlastníme celou technologii výroby bez zatížení úvěry. Zakázky máme do konce roku a během pár týdnů spustíme zmiňovanou ostrou sériovou výrobu pletených barefootových bot. Těší nás, že se na konečné podobě, která už je dnes k vidění na našem webu, podíleli zákazníci svými připomínkami.

Zdá se, že vedení sociálního podniku je docela boj. Stojí vám to za to?

Kdybyste se mě zeptala před lety, nejspíš bych odpověděl, že ne. Dnes už jsou pro mě klid a vztahy na pracovišti daleko důležitější než třeba peníze. Přestože to není vždy snadné, vím, že naše zaměstnance vždycky i s podporou státu zaplatím, a to je pro mě nejdůležitější. Během svého „materiálního“ života jsem vydělal a ušetřil dost, už si nepotřebuji nic dokazovat. Jsem takto spokojený.

Lucie Weissová

Vystudovala angličtinu a češtinu na Pedagogické fakultě UK. Na mediálních studiích FSV to dotáhla skoro do finále. Začínala jako copywriter a editor v marketingu, nyní si rozšiřuje obzory ve vydavatelství NextPage Media…. Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Vytisknout

Celý článek zde |