Boris Johnson opouští britskou ekonomiku v době mohutné krize. Jsme na hraně recese, obávají se odborníci

Boris Johnson opouští britskou ekonomiku v době mohutné krize. Jsme na hraně recese, obávají se odborníci

Zdroj: Depositphotos
  • Pandemie koronaviru, válka na Ukrajině a brexit. Na ekonomice Spojeného království se v posledních letech negativně podepsalo hned několik faktorů

  • Ve čtvrtek oznámil rezignaci premiér Boris Johnson, který svou funkci opouští v době, kdy se Velká Británie potýká s hrozbou blížící se recese

  • Momentálně je na tom její ekonomika nejhůře ze všech zemí G7. Současnou situaci podle odborníků už nezachrání ani Johnsonův nástupce  

Nelegální večírky, nedodržování pravidel a zneužívání moci poslanců.  Poté, co se ve spojení s vládou britského premiéra Borise Johnsona objevila řada skandálů, došla desítkám členů jeho strany trpělivost a odešli. Ve čtvrtek byl pak donucen rezignovat i samotný Johnson, jehož popularitu kromě zmíněných událostí oslabila také prudce rostoucí inflace a stagnace britské ekonomiky, obchodní válka s Evropskou unií i krize životních nákladů. Kvůli té hrozí, že letos v zimě zchudnou další miliony lidí.

Zpráva, že se Johnson chystá odstoupit, způsobila okamžitý růst britských akcií. Libra si připsala 0,75 procenta a obchodovala se za 1,2 amerického dolaru. Mírně se tak zotavila z dvouletého minima, kterého dosáhla na začátku tohoto týdne. „Nenechte se však mýlit, libra zůstává velmi slabá kvůli neutěšenému stavu britské ekonomiky, která nedosahuje výkonnosti svých konkurentů a pravděpodobně vstoupí do recese,“ napsal ve zprávě klientům Walid Koudmani, hlavní tržní analytik makléřské společnosti XTB.

Pro Konzervativní stranu znamená podle CNN odstoupení Johnsona jediné. Ať už se pozice nového lídra chopí kdokoli, bude čelit řadě mimořádných ekonomických a finančních výzev. Ačkoli dopadům pandemie na dodavatelské řetězce a šoku, který v oblasti energií a potravin způsobila únorová invaze Ruska na Ukrajinu, čelí mnoho dalších zemí Evropy, Spojené království je na tom o poznání hůře.

Nejhorší z nejlepších

Inflace tam v květnu dosáhla čtyřicetiletého maxima 9,1 procenta, což je nejvyšší hodnota mezi předními ekonomikami G7. A podle prognóz se ještě letos vyšplhá nad 11 procent. Roli pak budou hrát i vedlejší účinky brexitu, jehož byl Johnson hlavní tváří. Ty nejenže zhoršily už tak ochromující nedostatek pracovních sil, ale také zvýšily provozní náklady tamních podniků, které se potýkají mimo jiné s vysokými náklady na dovoz. Právě ty měly významný dopad na pokles hodnoty libry v letošním roce.

Brexit přidělal starosti i sběratelům umění. Zpět do EU se stěhovala díla za stovky milionů

Nárůst cen potravin a pohonných hmot pak způsobil nejhorší krizi životních nákladů v posledním desetiletí a donutil mnoho domácnosti s nižšími příjmy volit mezi topením a jídlem. Tuto zimu by se průměrné roční účty domácností za energie mohly zvýšit zhruba o dalších 50 procent na 3000 liber. Zmírnit dopady krize se Johnsonova vláda snažila příslibem příspěvku ve výši 400 liber na rodinu. Minulý měsíc také ustoupila od tlaku a představila daň ve výši pěti miliard liber z neočekávaných zisků ropných a plynárenských společností.

Tyto snahy však podle odborníků pozbyly účinku. Dle informací Bank of England je disponibilní příjem v důsledku prudce rostoucích nákladů na energie a potraviny na cestě k druhému největšímu poklesu od začátku záznamů v roce 1964.

Britské domácnosti jsou momentálně ohroženy také přetrvávajícím poklesem životní úrovně. Podle nadace Resolution Foundation jejich typické mzdy momentálně nejsou vyšší než před finanční krizí v roce 2008. „Špatné výsledky Británie v oblasti životní úrovně v poslední době, a zejména naprostý kolaps růstu příjmů chudých domácností za posledních 20 let, se musí v nadcházejícím desetiletí změnit,“ uvedl Adam Corlett, hlavní ekonom nadace.

Nulový růst HDP?

Bez silnějšího růstu se propad platů nepodaří zvrátit. Jenže toho se vzhledem k nejnižšímu růstu, kam přesně příjem tamních rodin směřuje, jen těžko podaří docílit. Podle odborníků je Velká Británie na hranici recese.

Pátá největší ekonomika světa se v únoru zastavila a v březnu začala klesat. V dubnu se pokles ještě zrychlil, když se HDP podle odhadů Úřadu pro národní statistiku snížil o 0,3 procenta. Maloobchodní tržby v květnu klesly již druhý měsíc po sobě a o výrazném zhoršení britské ekonomiky informovala i centrální banka Velké Británie. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se sídlem v Paříži minulý měsíc předpověděla, že britská ekonomika směřuje ke stagnaci a v roce 2023 se předpokládá nulový růst HDP. To by v příštím roce znamenalo nejhorší výsledek v rámci skupiny G7.

Slabý růst je špatnou zprávou pro vládní dluh, který v důsledku opatření přijatých na pomoc podnikům a domácnostem při zvládání pandemie a energetické krize vystřelil na více než 90 procent HDP. „Když se k tomu přidá tlak stárnoucí populace, je veřejný dluh Spojeného království na neudržitelné cestě a podle prognóz dlouhodobě překročí 250 procent HDP,“ uvedl v pátek Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR). To jinými slovy znamená, že Johnsonův nástupce má jen minimální prostor pro jakékoli kroky, jež by nastalou situaci zlepšily.

Británie vloni vyvezla do EU podstatně méně zboží než v roce 2018. Brexit nejvíce dopadl na oděvní průmysl

„To vše dohromady vytváří náročný výhled pro tuto a budoucí vlády, které budou v následujících letech řídit britskou ekonomiku a veřejné finance,“ dodává OBR. Celou situaci pak samozřejmě komplikuje také rozchod s Evropskou unií, který ani zdaleka nepřinesl takovou podporu obchodu jakou zastánci brexitu slibovali. Naopak mnoha podnikům způsobila dohoda o bezcelním obchodu, kterou Johnson podepsal s vedoucími představiteli EU před necelými dvěma lety, obrovský nárůst celního papírování. Což jim ztěžuje prodej a zvyšuje náklady na dovoz.

I když by dodatečný obchod s jinými zeměmi mohl částečně kompenzovat pokles obchodu s EU, žádná z dosud uzavřených dohod není takového rozsahu, aby měla podstatný dopad na naši prognózu, uvedl OBR. Oficiální údaje zveřejněné v minulém týdnu navíc ukázaly, že se deficit platební bilance Spojeného království v prvním čtvrtletí roku 2022 vyšplhal na 8,3 procenta HDP, což znamená, že aby se země dokázala vyrovnat se skutečností, že dováží více, než vyváží, musí se stále více spoléhat na investice ze zahraničí.

Celý článek zde |