„Čekal jsem, až mě odpojíte.“ Kdo jsou lidé, kteří půl roku nereagovali na režim DPI

Opuštěný prostor bývalého sklenářství, kiosek s občerstvením nebo byty v dědickém řízení. I takové případy se vyskytly mezi odběrateli energií, kteří si během půlroční lhůty od krachu společnosti Bohemia Energy nenašli nového dodavatele a nereagovali na výzvy. V ten moment začali plyn a elektřinu čerpat neoprávněně a třeba Pražská energetika už takové lidi odpojila. Další firmy se na to chystají.

V takzvaném režimu dodavatele poslední instance se loni na podzim ocitlo na 900 tisíc zákazníků firmy Bohemia Energy. Následně jim začala běžet šestiměsíční lhůta, během které si museli najít nového dodavatele. Ti, kteří tak neučinili, se stali černými odběrateli. Z údajů jednotlivých dodavatelů poslední instance vyplývá, že aktuálně jde o více než dva tisíce případů.

Nejvíce jich eviduje na svém distribučním území společnost ČEZ. „Momentálně se v neoprávněném odběru nachází kolem 1500 zákazníků, přičemž zhruba 500 již ale zahájilo přechod na standardní smlouvu,“ sdělila pro Aktuálně.cz mluvčí Alice Horáková.

Bývalí zákazníci Bohemia Energy, kterým režim dodavatele poslední instance skončil 14. dubna, se dostali do takzvaného bezesmluvního vztahu. ČEZ zatím tyto zákazníky od energií neodstřihl. Pokud ale nebudou reagovat ani nyní, s demontáží elektroměrů začne v polovině května. 

Do stejného termínu vyčkává s odpojením i firma E.GD, spravující síť distributora E.ON. Podle nejnovějších dat hlásí na svém území 250 černých odběratelů. „I toto číslo se ale dále snižuje. EG.D používá třífázovou kaskádu, kdy klienty opakovaně upozorňuje na jejich neoprávněný odběr a hrozící odpojení a vyzývá je k tomu, aby si našli standardního dodavatele,“ uvedla mluvčí E.ON Martina Slavíková.

Společnost EG.D je jedním z několika provozovatelů distribuční soustavy. Právě ti mají odpojení od elektroměrů nebo plynoměrů na starosti, nikoliv sami dodavatelé. 

Ani Pražská plynárenská nepřerušila odběr energií hned po vypršení termínu, nyní však již k odpojování přistoupila, jde o 240 míst.

Byli jsme jako detektivové, říká ČEZ

Oslovené firmy se přitom shodují, že pro to, aby si během půl roku všichni dotčení zákazníci našli nového dodavatele, udělali maximum. Podle Horákové šlo téměř o „detektivní práci“. 

„Naši zaměstnanci kromě standardní komunikace jako dopisy, telefonáty, SMS, e-maily a podobně také osobně objížděli odběrná místa a snažili se zákazníky, kteří s námi nekomunikovali, dohledat,“ uvedla Horáková.

Stejná slova zaznívají i od ostatních dodavatelů poslední instance. „Každého, kdo nereagoval, jsme více než šestkrát kontaktovali nejrůznějšími kanály (dopisy, telefonáty, SMS). Dokonce jsme navštěvovali odběrná místa, abychom případně zákazníka zastihli,“ vylíčil mluvčí innogy Martin Chalupský.

Pražská energetika (PRE) i kvůli tomu s černými odběrateli takovou trpělivost neměla a neplatiče odstřihla už na konci dubna. Celkem šlo o 180 odběrných míst, s kterými se firmě ani po několika pokusech nepodařilo spojit.

PRE vedle toho eviduje ještě skupinku o 65 zákaznících, kteří aspoň částečně v režimu dodavatele poslední instance platili zálohy, smlouvu s novým dodavatelem si ale nesjednali a nereagují. „Zde analyzujeme jednotlivé případy a snažíme se ještě jednou o navázání kontaktu a uzavření standardní smlouvy. Pokud se to nepovede, přistoupíme k odpojení v dohledných týdnech,“ sdělil mluvčí PRE Karel Hanzelka.

Zákon neumožňuje, aby dodavatel poslední instance těmto nekontaktním, ale platícím zákazníkům poslal návrh nové smlouvy ohledně dodávek energií, a pokud by dále platili, bralo by se to jako uzavření smlouvy a vyřízenou záležitost.

Garáže i chalupy

Mezi černými odběrateli nejčastěji figurují dlouhodobě opuštěné objekty, ale také byty, které se zrovna nachází v dědickém řízení nebo si je někdo pořídil na investici. Dále jde třeba o garáže, chaty nebo chalupy. Výjimkou nejsou ani podnikatelská odběrná místa, tedy třeba všelijaké provozovny, kde nikdo s koncem podnikání neodhlásil proud.

„Odpojovali jsme ale také třeba opuštěné prostory bývalého sklenářství, kde byl občasný odběr elektřiny, nebo neplatící kiosek s rychlým občerstvením,“ popsal Hanzelka.

V zabydlených nemovitostech pak nejde konkrétně třeba o seniory nebo sociálně znevýhodněné osoby, nýbrž spíše o lidi, kteří situaci prostě neřeší. „Při odpojování jsme se často setkávali s reakcí: ‚Já vím, že neplatím. Neměl jsem čas to řešit. Čekal jsem, kdy mě přijdete odpojit,'“ dodal Hanzelka.

„Lidé, kteří k novému dodavateli nepřišli, jsou spíš takové ‚podivné‘ a extrémní případy – vůbec nekomunikují, nevybírají poštu… Jde například o lidi, kteří v objektu dlouhodobě nebydlí nebo dlouhodobě pobývají v cizině, než že by šlo o nějakou velkou skupinu jako třeba seniory,“ přikyvuje také energetický expert Hnutí Duha Ondřej Paška.

V případě, že se jedná o nemovitost, která se zrovna nachází v dědickém řízení, firmy doporučují, aby budoucí dědic na vyřízení nečekal a převod smlouvy zařídil na základě úmrtního listu.

Opětovné připojení? Zadarmo to nebude

Pokud by pak navíc někdo stál o znovupřipojení k energiím, zadarmo to nebude. U elektřiny si musí lidé připravit 1500 korun, u zemního plynu jde kvůli nutnosti revize zařízení dokonce o jednotky tisíc. 

„Kdyby navíc došlo k odpojení například až po čtrnácti dnech neoprávněného odběru, tak budete muset tyto náklady, které v mezičase vznikly, uhradit,“ upozornil mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort. K tomu je třeba přičíst také zálohy u dodavatele poslední instance, pokud je daný klient neplatil. 

Energetický regulační úřad navrhl, aby se do budoucna režim dodavatele poslední instance zkrátil z šesti měsíců na tři a zákazník poté přešel na některý ze standardních produktů u tohoto dodavatele. Ministerstvo průmyslu a obchodu podle mluvčího Davida Hluštíka poslalo novelu energetického zákona, která tyto úpravy zahrnuje, do meziresortního připomínkového řízení v řádu několika dní.

Novela by tak lépe řešila situace, jako by ta loni na podzim s krachem Bohemia Energy. Společnost ukončila činnost kvůli extrémnímu růstu cen energií na trhu. Světové trhy s energiemi ještě více rozkolísala válka na Ukrajině a někteří lidé tak zejména za plyn hledají alternativu.

Zájem stoupá především o domácí solární elektrárny. „Sledujeme poměrně výrazný růst poptávky po instalaci fotovoltaiky a také tepelných čerpadel – zde si však ve většině případů lidé nechají i plynový kotel,“ uvedl mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek.

Celý článek zde