Česká ministerstva vítají závěry konference v Glasgow. Ale vývoj energetiky a dopravy určí EU

Ministerstvo životního prostředí, podobně jako ministerstvo průmyslu a obchodu, považuje výsledek jednání klimatické konference v Glasgow za všeobecně přijatelný kompromis. Výsledky jednání však nebudou mít zásadní dopad na Českou republiku a její klimaticko-energetickou politiku. Pravidla totiž určuje Evropská unie, a ta nastavila ambicióznější cíle.

MŽP považuje za přínosné přijaté závazky k zastavení odlesňování a ke snižování emisí metanu. Obě nové priority mohou významně přispět k naplňování cílů Pařížské dohody, stejně jako požadavek na zdvojnásobení financování pro adaptační opatření. Oslabení textu ohledně odklonu od fosilních paliv ukazuje, že závislosti na uhlí nebude jednoduché se zbavit – hlavně mimo Evropu.

Stále však platí, že pro další vývoj energetické a klimatické politiky České republiky budou určující cíle stanovené Evropskou unií (hlavně 55procentní redukce emisí skleníkových plynů do roku 2030 a klimatická neutralita v roce 2050), které jsou přísnější než mezinárodní závazky. Na základě výsledku jednání v Glasgow MŽP ani MPO nepřipravují žádné legislativní návrhy ani jiné změny.

Česká republika tak má pro příští roky „domácí úkol“ přijmout legislativu z balíčku Fit for 55, což se promítne do navýšení cílů energetiko-klimatického plánu ČR v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. Tato revize bude záležitostí několika let, ukončena by měla být v polovině roku 2024. Návrhům z balíčku Fit for 55 se Ekonomický deník věnoval ve zprávách o zpoplatnění menších zdrojů emisí, zpřísnění emisních norem pro auta a podpoře výstavby dobíjecích stanic pro elektromobily.

Vedle toho MŽP zahájilo přípravu aktualizace Politiky ochrany klimatu v České republice, která bude reagovat na mezinárodní vývoj a především novou legislativu a cíle EU. Do konce letošního roku 2021 by měla Uhelná komise předložit dodatečné analytické podklady k ukončení využívání uhlí v energetice. Ve hře jsou různé termíny, pravděpodobně se tak stane dříve než v původně avizovaném roce 2038.

Nastupující ministr to vidí podobně

Věslav Michalik, kandidát na ministra průmyslu a obchodu. Foto: STAN

Osud uhelné energetiky i klimatické politiky ovlivní nástup nové pravostředové vládní koalice. Ekonomický deník proto oslovil nastupujícího ministra průmyslu a obchodu Věslava Michalika (STAN), aby se k výsledkům jednání konference OSN o klimatu také vyjádřil. „Výsledky v zásadě znamenají potvrzení, že svět kolem nás chce změně přístupu ke znečišťování životního prostředí, chce využívat šetrné moderní technologie a postupy v zemědělství, dopravě a energetice,“ odpověděl Michalik.

Nutnost přechodu z uhelných elektráren na jiné energetické zdroje je podle Michalika zřejmá a nevyhnutelná. „Předpokládám, že ekonomický tlak nakonec vyřadí uhelné zdroje dříve než politická rozhodnutí,“ uvedl Michalik a dodal: „Já osobně považuji dekarbonizaci za nutnou, její rychlost ale musí odpovídat dostupným technologickým možnostem a její náklady musí být únosné pro občany. V opačném případě může být obyvateli odmítnuta.“

Možnými dopady klimatické konference OSN v Glasgow na Českou republiku se Ekonomický deník zabýval již v textu z minulého pátku. Podle vyjádření zástupců Hnutí Duha a Ústavu mezinárodních vztahů je zásadní, že se k dosažení klimatické neutrality přihlásily i země, které něco takového dříve odmítaly. Jmenovitě třeba Čína, Indie, Rusko či Saúdská Arábie. Nelze se tak dále vymlouvat na to, že ostatní v otázce klimatu nic nedělají.

David Tramba

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO