Česko má nejhustší železniční síť v EU, ale nejméně spokojené řidiče. Přitom do stavby komunikací investuje čtyři procenta HDP

Česko má nejhustší železniční síť v EU, ale nejméně spokojené řidiče. Přitom do stavby komunikací investuje čtyři procenta HDP

Zdroj: Pixnio
  • Výzkumníci v rámci šestého pilíře Indexu prosperity Česka porovnali, jak jsme vůči dalším členským států EU pokročili ohledně infrastruktury a digitalizace. Celkově se Češi umístili na 12. místě ze sedmadvaceti

  • Vedeme především v oblasti železnic a internetového bankovnictví. Naopak mezery mají zdejší firmy ve výstavbě silnic a pokrytí venkova internetem. Do obojího se přitom již investuje

  • Na silnice každoročně padnou čtyři procenta HDP, telekomunikace pak mají přislíbeno 2,85 miliardy korun z evropských fondů

Česká republika má nejhustší železniční síť v Evropské unii, avšak nejméně spokojené uživatele silnic. Vyplývá to z průzkumu šestého pilíře Indexu prosperity Česka, který srovnával, jak se jednotlivým členským státům EU daří v oblasti digitalizace a infrastruktury. Česko se umístilo dvanácté, neboť má podle výsledků analýzy nejlépe vyřešenou vlakovou dopravu. V hodnocení stavu silnic je každopádně páté nejhorší a zaostává i rozšířením internetového připojení. O lepší pozici nás dále připravila nedostačující digitalizace státní správy, jež se projevila především v době pandemie. „Česko ale naopak patří k zemím v EU, které do dopravy investují nejvyšší podíl svého HDP,“ vyzdvihuje Milan Mařík z analytického týmu projektu Evropa v datech.

Národ železničářů

Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil dává Maříkovi za pravdu a zdůrazňuje, že kvalitní dopravní obsluha má pozitivní vliv na ekonomické fungování celé země, a tak se zmíněné investice státu bohatě vyplatí. „Obecně platí, že každá investovaná miliarda do infrastruktury má pro ekonomiku dodatečný pozitivní efekt ve výši okolo 300 milionů korun. Takové investice tak mohou zvyšovat potenciál české ekonomiky, a tím i životní úroveň Čechů,“ vysvětluje.

Dovolená pod Pražským hradem patří k nejlevnějším památkovým destinacím na světě

Zatím se však zdá, že místní obyvatelstvo je příliš neoceňuje, jelikož v kategorii silnic se naše země objevila až na 23. místě z 27 členských států. Statistici přitom nehodnotili ani tak reálný stav silnic jako spíše spokojenost obyvatel s jejich používáním. Vzhledem k tomu, že každoročně na opravy vozovek putují ze státní kasy celá čtyři procenta hrubého domácího produktu, jde o celkem paradoxní situaci. Podobně jsou na tom i Slovensko a Maďarsko, které na silnice vynaloží ještě větší podíl HDP, ale v hodnocení kvality silnic jsou také v poslední desítce.

Možná i kvůli negativnímu názoru na zdejší komunikace Češi tak rádi cestují vlakem – v Evropě patříme k naprosté špičce, co se týče hustoty železnic. Na tisíc čtverečních kilometrů u nás připadá více než 121 kilometrů kolejnic. Ve druhé Belgii je to přes 118 kilometrů, zatímco ve třetím Německu pak o dalších 11 méně.

Celkové hodnocení infrastruktury a digitalizace členských států EU. Foto: Evropa v datech

Situace je nicméně horší ohledně dostupnosti MHD. „V dosahu 500 metrů od bydliště má k dispozici zastávku hromadné dopravy více než 90 procent obyvatel měst, což nás řadí na 18. místo. Unijní průměr ale činí lehce přes 92 procent a odchylky jednotlivých států jsou maximálně v nízkých jednotkách procentních bodů,“ říká Mařík.

Dneska jsem v lese byl a už tam nepudu

S infrastrukturou souvisí i její neviditelná složka, kterou představuje záření umožňující připojení k mobilní síti. Vysokorychlostní internet lze u nás využívat na zhruba polovině (53 procentech) území – to je v rámci Evropy opravdu málo a řadí nás to až na 22. pozici. Nejhůře jsou logicky pokryty málo osídlené oblasti jako lesy, kde se možnost připojení nachází jen na sedmi procentech plochy, a legraci si z toho dělá dokonce i písničkář Pokáč. Nicméně mnoho lidí naopak považuje klid bez signálu za výhodu. Těm by se líbilo i v Řecku, jelikož tam data nejsou mimo obce dostupná vůbec.

Nejlépe si naopak ve srovnání vedou státy, jako je Malta, Nizozemsko či Lucembursko, kde se pokrytí blíží 100 procentům. V průměru se pak lze k internetu připojit na 37 procentech plochy EU, což odpovídá 1,6 milionu čtverečních kilometrů.

Vliv jednotlivých indikátorů na celkové hodnocení států. Foto: Evropa v datech

Situaci u nás by mohly zlepšit peníze z evropských fondů, které se z velké části využijí právě na pokrytí venkovských oblastí. Aktuálně je podle Marka Vaculíka ze společnosti enovation pro poskytovatele telekomunikačních služeb připraveno 2,85 miliardy korun z Národního plánu obnovy (NPO). Stejná organizace v blízké době také plánuje podpořit pokrytí hlavních železničních koridorů a odlehlých venkovských obydlí 5G sítěmi.

Problém s internetem u nás tkví především ve stavebnictví a s ním související byrokracií. „Internet pro domácnosti není možné dodávat bez povolení. Proces jeho získání ale v Česku trvá neskutečně dlouho. Jak vyplývá ze zkušeností operátorů, není nic zvláštního, když získání potřebných povolení trvá více než rok, což je například čtyřikrát déle než v Dánsku nebo ve Finsku,“ osvětluje Martin Orgoník, ředitel pro vnější vztahy a udržitelnost ve společnosti T-Mobile Czech Republic.

Bez hotovosti

Češi jsou se svým vztahem k internetu v rámci Evropy trochu za dinosaury, jelikož ve srovnání se sousedními státy zde pokulhává i digitalizace státní správy. Její úroveň nás dle dat indexu DESI řadí na 20. místo v EU. I přes tyto výsledky je však patrné, že se coby národ se státem komunikovat online učíme. Aplikaci eGovernment u nás využívá 68 procent populace. To sice odpovídá 15. místu v EU, z dlouhodobého hlediska se ale situace zlepšuje.

Mohutný nárůst počtu uživatelů vládních platforem přišel se spuštěním Bankovní identity a souvisejícího Portálu občana či platformy Moje daně v pandemickém roce 2021. Od té doby se podle výkonného ředitele Bankovní identity Marka Růžičky ke službám státu přihlásilo prostřednictvím BankID více než 1,3 milionu osob.

Ve Vídni by chtěl žít každý. Rakouská metropole je podle The Economist nejlepším městem pro život, ty novozélandské se propadají

V rámci internetového bankovnictví a finančních služeb si totiž vedeme dokonce nadprůměrně – Česko se umístilo na deváté příčce. Gratulovat si můžeme i co se týče dostupnosti platebních terminálů, v jejichž přepočtu na obyvatele jsme na místě jedenáctém. Česko v tomto předčí dokonce i země, jako jsou Švédsko, Dánsko či Německo. Nejpopulárnější je však placení kartou v jihoevropských lokalitách, například v Itálii, Španělsku a Řecku, kde to jednoduše souvisí s turismem a vyhýbáním se návštěvě směnárny.

V Česku připadá na 10 tisíc obyvatel necelých pět bankomatů. To sice odpovídá v rámci EU 22. pozici, ale nemusí to nutně znamenat jejich nedostatek. Naopak to může poukazovat na fakt, že se zde daří přesouvat bankovnictví do digitálního prostoru, protože v tuzemsku dlouhodobě roste obliba bezkontaktního placení, což ještě výrazně umocnil covid. „Až do začátku pandemie se objem plateb kartou zvedal okolo dvou až pěti procent ročně. Během pandemie vyskočil o 25 procent. Oproti minulým deseti letům je dnes 99 procent plateb bezkontaktních a 25 procent z nich se uskutečňuje prostřednictvím mobilu nebo hodinek,“ doplňuje mluvčí Global Payments Ondřej Holoubek.

Celý článek zde |