Česko ztrácí v elektronické komunikaci s úřady. Pomoci má bankovní identita

Úroveň rozvoje e-governmentu v Česku předčí téměř
všechny státy bývalého východního bloku, lépe je na tom jen Polsko. Vyplývá to
z celoevropského průměrného indexu digitální ekonomiky a společnosti DESI
z dílny Evropské komise. Česko ale se svými 62,4 body zaostává za průměrem EU
(72 bodů), oproti poslednímu žebříčku si dokonce o jedno místo pohoršilo.

V žebříčku vedou severské státy a uzavírají ho země
jihovýchodní Evropy. „Slabých výsledků Česko dosahuje i z hlediska aktivních
uživatelů služeb e-governmentu. Méně využívají elektronickou formu interakce s
veřejnou správou pouze v Itálii, Řecku a Německu,“ upozorňuje viceprezident
Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

V severských zemích služba takzvaná bankovní identity
funguje už skoro 20 let. Ve Švédsku ji podle webu Statista využívá 98 procent
lidí ve věku od 21 do 40 let, spoléhají na ní ale i lidé ve
věkové kategorii 61 až 70 let, a to v 82 procentech případů. „Například
průměrný Nor použije tento nástroj více jak 170krát ročně. Norští občané se v
roce 2019 ověřili vůči službám státu přes bankovní identitu ve 120 milionech
případů.“ vysvětluje Filip Haering, který za přípravu projektu bankovní
identity zodpovídá v České spořitelně.

Karanténa pomohla

Online komunikaci se státem zjednoduší projekt využití bankovní identity k plošné identifikaci v online prostředí, který se chystají spustit v průběhu roku 2021 největší domácí banky–⁠ Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka. Češi také v době karanténních opatření ve snaze omezit fyzický kontakt využívali více online služeb usnadňujících každodenní záležitosti. Komunikace přes internet by nyní mohla přinést též zjednodušení vztahu s úřady.

Použití bankovní identity bude možné od příštího roku i v
České republice. Úřady mohou díky tomuto systému identifikovat totožnost
jednotlivců, se kterými komunikují. „Je nutno říci, že toto může být jen
začátek. Bezpečný způsob ověření v digitálním světě je jen klíč, který do
budoucna může představovat rozvoj prakticky nedozírné palety služeb,“ říká
Filip Haering z České spořitelny.

Zajímavost :  Digitální kvalita života patří v ČR k nejhorším v EU

Službu, za jejíž přípravou stojí Česká bankovní asociace v čele s Českou spořitelnou, Komerční bankou a Československou obchodní bankou, tedy unifikovaný systém pro elektronickou identifikaci, budou moci stát a občané využívat bezplatně. Dostupná bude i pro soukromý sektor, čímž se omezí nutnost uchovávat citlivé informace a riziko úniku dat. Zmiňované riziko je přitom poměrně vážné, jen během prvního roku od zavedení GDPR v květnu 2018 bylo úřadům nahlášeno přes 89 tisíc případů.

V elektronických formulářích vedou ženy

Podle dat Českého statistického úřadu využívalo v roce 2018
internet ke komunikaci s úřady 38,5 procenta Čechů starších 16 let (nejčastěji
ve věku 25 až 34 let, vysokoškolsky vzdělaní a ženy na rodičovské
dovolené).  Vyhledávání informací na
webech státních institucí využívá jen 30 procent Čechů. Přitom právě to je
nejčastější činnost, kvůli které na stránky přicházejí.

Nejaktivnější je kategorie studentů starších 16 let a ve
všech nejčastějších činnostech (vyhledávání, vyplňování a stahování formulářů)
vedou ženy. Češi se ve spojení se zavedením bankovní identity těší nejvíce na
větší možnosti čerpání služeb státu. Podle průzkumu České bankovní asociace by
rozšíření služeb uvítalo 58 procent uživatelů internetového bankovnictví a 40 %
uživatelů mobilní aplikace.

Zdroj Zde