Čeští zaměstnanci berou v průměru 1239 eur čistého, méně než Estonci či Slovinci

Poloviční oproti Rakousku, stejná jako v Estonsku, dvojnásobná oproti Bulharsku. Taková byla loni průměrná čistá mzda v České republice. Jak dále uvádí studie Mazars CEE Tax Guide, průměrná hrubá mzda v Česku v soukromém sektoru dosáhla 1533 eur (37 499 korun), což je nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky.

Maďarsko loni podle studie poradenské firmy Mazars zaznamenalo vysoký růst mezd – meziročně o 19 procent. Navzdory tomu zůstávají maďarští zaměstnanci placení hůře než ti čeští. Zatímco průměrná čistá mzda bezdětného zaměstnance v Česku v přepočtu vychází na 1239 eur měsíčně, zaměstnanci v Polsku, Maďarsku a na Slovensku mají příjem po zdanění jen okolo 900 eur.

Studie dále uvádí, že u povinných odvodů zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí jsou značné rozdíly. Odvody jsou relativně nejvyšší v České republice a na Slovensku. Současně však platí, že poměr mezi čistou a superhrubou mzdou je v celém regionu střední a jihovýchodní Evropy podobný. Čistá mzda tvoří zpravidla 55 až 65 procent superhrubé mzdy. Nejvyšší zdanění práce je v Německu a Rakousku, kde se tento poměr blíží 50 procentům.

Srovnání příjmu zaměstnanců (v eurech)

země superhrubá hrubá mzda čistá mzda
Německo 4955 4130 2611
Rakousko 4958 3818 2542
Slovinsko 2396 2064 1360
Estonsko 2071 1548 1255
Česká republika 2050 1533 1239
Litva 1531 1504 964
Řecko 1448 1182 942
Chorvatsko 1540 1322 936
Lotyšsko 1582 1280 916
Polsko 1587 1301 911
Maďarsko 1547 1369 910
Slovensko 1602 1185 904
Rumunsko 1259 1231 720
Bulharsko 980 824 639
Bosna a Herceg. 913 826 528
Srbsko 786 674 486
Sev. Makedonie 707 707 472
Albánie 572 490 403
Ukrajina 592 485 390
Srovnání mezd bezdětného zaměstnance v privátním sektoru, rok 2021, v eurech. Zdroj: Mazars CEE Tax Guide

Ze studie dále vyplývá, že základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) v regionu se pohybuje mezi 19 a 21 procenta, Česká republika tedy se základní sazbou 21 procent v tomto pohledu nijak nevybočuje, stejně jako Německo (19 %) či Rakousko (20 %). Naopak základní sazba DPH ve výši 25 procent v Chorvatsku a 27 procent v Maďarsku je nebývale vysoká.

Běžná sazba daně z příjmu právnických osob v zemích regionu zůstává mezi 15 a 20 procenty, v Česku dosahuje 19 procent. Zatímco německé firmy odvádějí na této dani nejvíce, nejnižší korporátní daně platí některé firmy v Kosovu a v Litvě. Nízká devítiprocentní sazba je Maďarsku a Černé Hoře. Pouze jediná země za poslední rok daň ze zisku firem snížila. Stalo se tak v Řecku, kde sazba korporátní daně klesla ze 24 na 22 procent.

Co se týká samotné daně z příjmů fyzických osob, devět států si zachovává jedno daňové pásmo (příkladem může být Maďarsko s 15procentní daní). Většina států regionu střední a východní Evropy pak má progresivní zdanění, tedy více daňových pásem. V Rakousku dosahuje daň z příjmů fyzických osob až 55 procent. Slovensko má tři daňová pásma (15, 19 a 25 %), Polsko dvě (17 a 32 %), Česká republika také dvě (15 a 23 %).

Mazars je mezinárodní společnost, která se specializuje na audit, účetnictví, poradenství a daňové služby. Působí ve více než 90 zemích a teritoriích po celém světě a pracuje pro ni 44 tisíc odborníků.

David Tramba

Celý článek zde