Dominik Stroukal: Zaměstnanci už jsou pro technologické giganty drazí

Všichni propouštějí podobné počty zaměstnanců a scénář je prakticky totožný. Vždy plošně, napříč firmou, od manažerů po ta nejméně placená místa, a také napříč regiony v celém světě. Všichni šéfové jmenovaných firem zaslali svým zaměstnancům e-mail, ve kterém své kroky vysvětlují. Dopisy jsou to velmi podobné a není se čemu divit. Šéfové vysvětlují, že nemají na výběr, děkují svým dnes už bývalým zaměstnancům a uklidňují ty, které nevyhodili.

Stručně popisují důvody, které k propouštění vedly, a samozřejmě také volají po vyšším pracovním nasazení a výzvách pro budoucnost. Jsou to pečlivě napsané zprávy, ostatně jde o rekordní propouštění. V absolutních číslech jde o těžko představitelná numera, jsou to rekordní hodnoty, nikdy se v těchto firmách tak moc nepropouštělo. V relativním vyjádření to také není nic zanedbatelného, ale dává to lepší představu o tom, kolik lidí bude propuštěno.

I když Amazon opustí 18 tisíc zaměstnanců, což je ze všech firem nejvíc, jde pouze o zhruba 1,2 procenta všech zaměstnanců firmy. Pro Microsoft jde přibližně o pět procent zaměstnanců, Google jich propustí zhruba šest procent, Facebook, respektive jeho mateřská společnost Meta, se rozloučí dokonce s 13 procenty. Celkem velké technologické firmy dohromady oznámily úsporu v podobě více než 100 tisíc míst. Nikdy dříve se nic podobného nestalo, naposledy byla srovnatelná situace na přelomu milénia, když praskla internetová bublina.

Situace je bez jakýchkoliv pochyb vážná a výjimečná. Čím to je, nemusíme dlouho vymýšlet, protože o tom mluví sami šéfové dotčených firem. Mimo výše popsaný mustr se odvolávají zejména na dvě věci, přičemž ještě jedna další stojí za zmínku. Zaprvé je to pandemický problém. Během lockdownů jsme svou pozornost věnovali více online službám a vypadalo to, že nejde jen o krátkodobý trend, ale o dlouhodobou změnu ekonomiky.

Naneštěstí pro technologické firmy se lidé vrátili zpět do kamenných prodejen a online přestal růst tak, jak se ještě dva roky zpátky očekávalo. Velké firmy tak chtěly investovat do budoucnosti, která ale nepřišla. Druhým důvodem jsou rostoucí náklady na práci. Všechny výše zmíněné firmy působí zejména ve Spojených státech a nabírají tam zaměstnance ve chvíli, kdy je historicky nízká nezaměstnanost. Pokud tedy chtějí najít nového člověka, nemohou hledat na trhu práce mezi nezaměstnanými a musejí je přeplácet od konkurence. To vytváří tlak na mzdy a s nimi i na mzdové výdaje firem, které zaměstnávají desítky tisíc lidí.

Není možné takový náklad ignorovat. Třetím důvodem je současná makroekonomická situace, zejména pak vysoká inflace, na kterou reagují vyšší úrokové sazby. Ty mají na technologické firmy téměř magickou moc. Zatímco dříve si v prostředí nulových úrokových sazeb mohly myslet na velké investice a dlouhodobý rozvoj, dnes musejí každý dolar vážit tím, že by mohl vydělat pár procent úplně bez rizika. Každý zaměstnanec je tak reálně dražší. Nejen že za něj firma platí, ale navíc firma prodělává, protože by daný plat šlo dát na účet s vysokým úročením.

Autor je ekonom, působí na Metropolitní univerzitě Praha

Zdroj Zde