Doplatek na bydlení zpřísňuje. Kdo o něj přijde

Doplatek na bydlení je jednou z dávek v hmotné nouzi, spolu s příspěvkem na živobytí a mimořádnou okamžitou pomocí. Má sloužit lidem, kterým po zaplacení nákladů na bydlení nezbývá dostatek peněz na živobytí.

„Doplatek na bydlení je klíčový pro domácnosti v nejisté situaci, s velmi nízkými a nepravidelnými příjmy, doplňuje příspěvek na bydlení u lidí, kterým po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení nezbývá na živobytí. Současně jde o jedinou dávku pro lidi na ubytovnách,“ definují doplatek analytici Centra pro společenské otázky – SPOT.

Od roku 2022 u něj nově platí takzvané pravidlo třikrát a dost: kdo opakovaně neplatí pokuty za vybrané přestupky, může o doplatek přijít. Nedávnou novinkou je také konec takzvaných bezdoplatkových zón, které zrušil Ústavní soud.

Kdo má na doplatek nárok?

Aby vám úřady doplatek na bydlení přiznaly, musíte se nacházet v hmotné nouzi. To znamená, že na základě svých sociálních a majetkových poměrů nejste schopni uspokojit ani základní životní potřeby. Jinými slovy v situaci, kdy vám po zaplacení nákladů na bydlení nezbývají peníze na živobytí.

Za osobu v hmotné nouzi se podle zákona nepovažuje člověk, který:

  • neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním,
  • není v pracovním stavu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo z těchto činností nemá příjem,
  • je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, ale bez vážných důvodů odmítl krátkodobé zaměstnání nebo účast v programu pro řešení zaměstnání,
  • si přivodil úmyslně pracovní neschopnost, a proto mu nevznikl nárok na nemocenské nebo ho pobírá ve snížené výši,
  • je OSVČ, ale není přihlášený k nemocenskému pojištění a jeho příjem po odečtení nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí,
  • dostal sankci za neplnění povinnosti zákonného zástupce s plněním povinné školní docházky,
  • nastoupil trest odnětí svobody, byl vzat do vazby nebo nastoupil výkon zabezpečovací detence.

O doplatek na bydlení mohou žádat ti, kdo už pobírají příspěvek na bydlení, ale nedokážou ani s ním pokrýt své náklady na bydlení. Výjimku, kdy nemusíte pobírat příspěvek na bydlení, aby vám byl přiznán doplatek na bydlení, tvoří situace, kdy váš příjem (a osob společně posuzovaných) činí méně než 1,3násobek částky živobytí.

Uznávané formy bydlení

Na doplatek na bydlení mají nárok osoby, které bydlí v nájmu, družstevním bytě, vlastní nemovitosti i osoby v hmotné nouzi, které využívají jiné formy bydlení, jako jsou ubytovny nebo zařízení sociálních služeb. O doplatek na bydlení můžete žádat, také pokud bydlíte v bytě manžela nebo manželky, pokud už ho nepobírá on nebo ona. Uznává se i bydlení ve vlastní stavbě pro individuální nebo rodinnou rekreaci, pokud splňuje stanovené standardy kvality bydlení.

Bydlet můžete i v jiném než obytném prostoru, pokud k němu máte vlastnické právo nebo jiný právní titul a prostor splňuje kvalitativní standardy. Budete ale posuzování jako případ hodný zvláštního zřetele a úředníci budou vaši situaci posuzovat – například jestli v obci vaše děti chodí do školy, máte tam práci a jestli pro vás není v místě dostupný volný byt. Úřadu navíc při žádosti musíte prokázat, že bydlíte legálně. Předkládat budete nájemní smlouvu nebo jiný dokument, na jehož základě užíváte vaše bydlení.

Dříve se zvažoval také fakt, zda se žadatelovo bydlení nenachází v tzv. oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Jednalo se o části města, kde dochází k narušování veřejného pořádku a jiným sociálně nežádoucím jevům negativně působícím na děti i dospělé. Pokud v minulosti žadatel bydlel v místě prohlášeném obcí za oblast se sociálně nežádoucími jevy, úřady mu doplatek na bydlení nepřiznaly (šlo o takzvané bezdoplatkové zóny). Na konci srpna 2021 ale Ústavní soud zrušil část zákona, která vyhlašování bezdoplatkových zón umožňovala.

Jak se doplatek počítá?

Doplatek na bydlení bude tak vysoký, aby vám po uhrazení nákladů na bydlení zůstala částka živobytí. Ta se stanovuje s ohledem na konkrétní možnosti žadatele, vychází ale z existenčního a životního minima.

Existenční minimum je částka, kterou potřebujete na nákup jídla a dalších potřeb nezbytných pro přežití. Momentálně činí 2490 Kč.

Životní minimum je společensky uznatelná hranice příjmů, které mají pokrýt základní životní potřeby. Jeho výše se liší podle počtu členů domácnosti a věku nezaopatřených dětí. Konkrétně činí:

  • 3860 Kč pro jednotlivce,
  • 3550 Kč pro první dospělou osobu v domácnosti,
  • 3200 Kč pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti,
  • 2770 Kč pro nezaopatřené dítě od 15 do 26 let,
  • 2420 Kč pro nezaopatřené dítě od 6 do 15 let,
  • 1970 Kč pro nezaopatřené dítě do 6 let.

Celková výše odůvodněných nákladů na bydlení, kterou vám úřad může uznat, je maximálně ve výši místně obvyklé. Je to 80 procent normativních nákladů na nájemní bydlení u ubytoven a jiného než obytného prostoru a 90 procent normativních nákladů na vlastní bydlení u vlastníků staveb individuální či rodinné rekreace.

Normativní náklady pro nájemní bydlení

Počet osob v rodině

Normativní měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v roce 2022

Praha

více než

100 000

obyvatel

50 000

až 99 999

obyvatel

10 000

až 49 999

obyvatel

do 9999

obyvatel

jedna

9001 Kč

7151 Kč

6815 Kč

5809 Kč

5626 Kč

dvě

12 499 Kč

9967 Kč

9507 Kč

8131 Kč

7880 Kč

tři

16 705 Kč

13 393  Kč

12 792 Kč

10 992 Kč

10 664 Kč

čtyři a víc

20 521 Kč

16 528 Kč

15 803 Kč

13 632 Kč

13 237 Kč

Normativní nákaldy pro družstevní bydlení a byty v osobním vlastnictví

Počet osob v rodině

Normativní měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v roce 2022

Praha

více než

100 000 obyvatel

50 000

až 99 999

obyvatel

10 000

až 49 999

obyvatel

do 9999

obyvatel

jedna

5052 Kč

5052 Kč

5052 Kč

5052 Kč

5052 Kč

dvě

7213 Kč

7213 Kč

7213 Kč

7213 Kč

7213 Kč

tři

9828 Kč

9828 Kč

9828 Kč

9828 Kč

9828 Kč

čtyři a víc

12 221 Kč

12 221 Kč

12 221 Kč

12 221 Kč

12 221 Kč

Za odůvodněné náklady na bydlení se považuje nájemné, případně podobné náklady spojené s vlastnickou nebo družstevní formou bydlení, pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu do výše, která je místně obvyklá (úhrada za vytápění, dodávku teplé vody, úklid společných prostor, užívání výtahu, dodávku vody z vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod, osvětlení společných prostor, odvoz tuhého komunálního odpadu, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a další služby prokazatelně související s bydlením), energie a dodávky plynu případně jiných druhů paliv.

Příjmy se započítávají 70 procenty ze závislé činnosti a funkčních požitků (zaměstnání a podnikání), 80 procenty, pokud jde o podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci nebo důchod a všechny další v plné výši (například rodičovský příspěvek nebo příspěvek na bydlení).

Doplatek na bydlení průměrně dělá jednotky tisíc korun za měsíc a spočítáte ho tak, že od odůvodněných nákladů na bydlení odečtete příspěvek na bydlení za předchozí měsíc. Od příjmů (včetně příspěvku na bydlení) odečtete částku živobytí rodiny. Rozdíl, který vznikne odečtením příjmů po úpravách od nákladů na bydlení, pak dorovná právě doplatek na bydlení. Pokud vám výsledek vyšel v záporných číslech, nemáte na dávku nárok.

Jak žádat?

O doplatek na bydlení si zažádejte na kontaktním pracovišti úřadu práce. Potřebovat budete formulář s názvem Žádost o doplatek na bydlení. K žádosti budete dokládat i nájemní smlouvu nebo jiný dokument prokazující, že obýváte daný byt, dům nebo jiné zařízení.

Dále budete potřebovat doklad o výši měsíčních příjmů, doklad o zálohách stanovených dodavatelem elektřiny a plynu, faktury za elektřinu, plyn a ostatní paliva, vyplněný formulář Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech a další dokumenty. Jejich kompletní seznam najdete na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.

Žádost můžete podat i elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo pokud máte kvalifikovaný certifikát pro elektronické podání, je možné odeslat dokument s kvalifikovaným elektronickým podpisem.

O doplatek lze nově přijít

Novela zákona od 1. ledna 2022 zpřísňuje poskytování těchto dávek. O doplatek na bydlení mohou přijít lidé, kteří nezaplatí pokutu za přestupek proti veřejnému pořádku, přestupek proti občanskému soužití nebo přestupek proti majetku, ale i rodiče, kteří zanedbávají povinnou školní docházku nebo dítě k povinné školní docházce nepřihlásí. To samé platí i pro příspěvek na živobytí.

Krácení dávek se bude týkat i lidí, kteří, poruší povinnosti stanovené obecně závaznou vyhláškou obce pro pořádání veřejnosti přístupných akcí. Dávky vám tak může úřad práce srazit i za přestupky, jako je rušení nočního klidu nebo drobné krádeže. Přestupky budou hlásit obce s rozšířenou působností krajským pobočkám úřadu práce, které následně budou provádět srážky. U většiny přestupků má k odebírání dávek dojít u třetích a dalších přestupků, u záškoláctví hned napoprvé.

Srážky mají podle předkladatelů novely působit jako negativní motivace pro ty, kdo dávky zneužívají. Petr Beitl, poslanec za ODS a jeden z předkladatelů, říká, že novinka má být nástrojem pro obce, strážníky a další složky, které se starají o pořádek. „Po třech přestupcích si příjemci sociálních dávek v hmotné nouzi nezaslouží dávky od státu dostávat,“ zdůrazňuje. Naopak pirátská poslankyně Olga Richterová se postavila proti novele. Vadí ji, že trestá i další členy domácnosti (včetně dětí) člověka, který se přestupků dopustil.

Kateřina Jungvirtová

Autor článku Kateřina Jungvirtová

Vystudovala obchodní podnikání a po škole pracovala jako copywriter. S redakcí NextPage Media spolupracuje od roku 2021. Když zrovna nepíše, sedí u piana, čte dobrou knížku, je na procházce se psem nebo na cestách. Další články autora.

Vytisknout

Celý článek zde |