Důchod získáte snadněji. Zkrátí se potřebná doba pojištění

Od začátku roku 2024 by se měla zkrátit doba odpracovaných let potřebná pro získání starobního důchodu. Počítá s tím návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Návrh je do poloviny května v připomínkovém řízení, pak by o něm měla jednat vláda a poslat do Parlamentu. Komplikace se nepředpokládají – se zkrácením potřebné doby pojištění počítá programové prohlášení současné koaliční vlády. Na zkrácení nutné doby pojištění se shodují i experti: Česku to nedávno doporučovala organizace OECD a volal po něm také například ombudsman.

Dnes je pro získání starobního důchodu potřeba splnit dvě podmínky: dosáhnout důchodového věku a odpracovat 30 let, případně mít 35 let pojištění v součtu za práci (nebo podnikání) a náhradní doby (například péče o malé děti, o nemohoucí příbuzné nebo pobírání podpory v nezaměstnanosti).

První podmínka má zůstat stejná. Pravidla důchodového věku se nemění: postupně do roku 2030 stoupne pro všechny na 65 let. Druhá podmínka však zmírní: Potřebná doba odpracovaných let má klesnout na 25 let. Vrátily by se tak podmínky platné před rokem 2010, od kdy začala pojistná doba růst až na současných 35 let.

„Potřebná doba důchodového pojištění pro vznik nároku na starobní důchod je ve srovnání se zahraničím v Česku nepřiměřeně dlouhá. Návrh zákona tak reaguje na jedno z doporučení uvedených ve studii OECD z roku 2020 o stavu českého důchodového systému,“ píše ministerstvo práce v důvodové zprávě k návrhu.

„Požadavek 35 let doby důchodového pojištění je v evropském srovnání nebývalý. Nejběžnější v Evropě je podmínka 15 let doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod. Tak je tomu i na Slovensku, v Rakousku a jinde,“ zdůraznil v říjnu 2020 ombudsman Stanislav Křeček. Společně s kritikou podmínek pro zisk důchodu varoval před nárůstem počtu lidí, kteří na starobní penzi neosáhnou a propadnou se do chudoby.

„Buď budou senioři nuceni do opravdu hodně vysokého věku pracovat, nebo budou odkázáni na dávky pomoci v hmotné nouzi, které však nezajišťují důstojné zabezpečení ve stáří. Navíc se tím významně zatíží dávkový systém,“ upozornil ombudsman.

Ministerstvo práce se s jeho kritikou systému ztotožňuje a proto změnu, kterou navrhovala už předchozí ministryně Jana Maláčová, prosazuje. Už dnes na důchody kvůli podmínce vysoké doby pojištění nedosáhnou tisíce lidí ročně (například v roce 2020 ČSSZ zamítla 6420 žádostí o důchod, zatímco 83 tisíc nových důchodců s žádostí o penzi uspělo). Do budoucna by jejich počet mohl dál růst, pokud nedojde ke zkrácení potřebné doby pojištění.

„Dlouhá minimální doba pojištění dosud nevyvolala velké znepokojení díky vysoké zaměstnanosti zaznamenávané v bývalém Československu a velkorysému započítávání náhradních dob pojištění. Transformace ekonomiky od 90. let 20. století, žádoucí zpřísnění zápočtu některých náhradních dob pojištění i trendy trhu práce však pravděpodobně zvýší podíl starších lidí, kteří nebudou mít nárok na starobní důchod nebo kteří vykázali krátkou dobu pojištění. Takto dlouhá minimální doba pojištění by proto mohla v budoucnu zvýšit riziko velmi nízkých příjmů ve stáří,“ zdůvodňuje ministerstvo svůj návrh.

Navrhovaná změna má od 1. ledna 2024 zkrátit potřebnou dobu pojištění pro nárok na řádný, předčasný i odložený starobní důchod, a to v podstatě na hodnoty, které platily před rokem 2010.

„Potřebná doba pojištění pro získání nároku na řádný starobní důchod nebo na předčasný starobní důchod bude tedy činit opět 25 roků. Potřebná doba pojištění pro získání nároku na takzvaný odložený starobní důchod bude opět činit 15 roků,“ píše ministerstvo. Vysvětluje, že potřebnou dobou pojištění se vždy rozumí kombinace příspěvkových a nepříspěvkových dob pojištění. Dál se tedy budou započítávat i náhradní doby, už ale s nimi nebude nutné získat delší pojistnou dobu (dnes je to rozdělené na 30 odpracovaných nebo 35 let odpracovaných plus náhradních dob).

Zmíněný odložený důchod je variantou pro ty, kteří nedosáhnou na potřebnou dobu pojištění v době, kdy už dosáhnou na důchodový věk. Ti už nyní mohou důchod získat o pět let později, pokud v té době budou mít alespoň 20 roků pojištění (kombinace příspěvkových a nepříspěvkových dob) nebo alespoň 15 roků pojištění (výlučně o příspěvkové doby). Nově se tedy tato doba sjednotí na 15 let a budou se do ní započítávat i náhradní doby pojištění.

Na získání důchodu po kratší pojistné době bude nárok až po době účinnosti novely. Když tedy nová pravidla začnou skutečně fungovat od začátku roku 2024, mohli by podle nich lidé do důchodu nejdříve od 1. ledna 2024. Nepůjde se zpět v čase a nebudou se tedy vyplácet zpětně důchody.

„Tato „staronově“ definovaná délka potřebné doby pojištění bude platit nejen pro osoby, které dosáhnou důchodového věku za účinnosti nové úpravy, ale též pro osoby, které potřebnou dobu pojištění v této minimální délce získaly před datem účinnosti nové úpravy. Nárok na starobní důchod však těmto osobám vznikne až k datu účinnosti nové úpravy. Nepočítá se tedy se zpětným přiznáním a doplacením důchodu za období před datem účinnosti nové úpravy, což by bylo velmi komplikované,“ vysvětluje ministerstvo.

Jiří Hovorka

Autor článku Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,… Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Vytisknout

Celý článek zde |