Dva roky a dvojnásobný rozpočet. Končí rekonstrukce Barrandovského mostu
Více než dva roky trvající rekonstrukce Barrandovského mostu dnes končí. Dokončení prací o víkendu předcházely zatěžovací zkoušky, při kterých nákladní vozy testovaly kvalitu práce odvedené na letos opravované části mostu. Sdělila to mluvčí pražské Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková.
Barrandovský most je z roku 1983, denně ho přejede na 140 tisíc aut a je nejvytíženější komunikací v Praze. Jeho oprava měla několik etap, začala v květnu roku 2022 a přinesla dopravní komplikace, byť podle vedení TSK a Prahy díky komunikační kampani a změně chování řidičů nebyly zdaleka takové, jaké být mohly. Původně měly práce pokračovat i v příštím roce, vedení města však poslední etapy sloučilo a rozhodlo, že rekonstrukce skončí již letos. Původní termín dokončení hlavních prací byl na konci letních prázdnin, kvůli horšímu stavu mostu ale silničáři museli termín posunout.
Stavbu tvoří dva mosty. Jižní, po kterém jedou auta ve směru ze Smíchova do Braníku, je už opraven, stejně jako jižní část severního mostu vedoucího dopravu v opačném směru. Dělníci dokončují práce na severní části severního mostu. Víkendová zatěžovací zkouška se týkala celého severního mostu, který byl při nočních výlukách uzavřen, stejně jako nájezdové rampy z Modřanské a sjezdové rampy na ulice K Barrandovu a Strakonickou.
„Stejně tak zůstane i nadále uzavřena nájezdová rampa ze Strakonické na Barrandovský most. Doprava na mostě bude vedena po jižní polovině mostu. Ve směru na Brno od Smíchova povede ve třech provizorních jízdních pruzích a ve směru z Jižní spojky na Smíchov v jednom provizorním jízdním pruhu,“ vysvětlovala před víkendem Lišková. Za uzavřené sjezdy a nájezdy byly zavedeny objízdné trasy.
Jakmile TSK dokončí letošní práce, čeká most podle dřívějších informací ještě poslední, pátá etapa, při které budou dělníci sanovat povrchy. Při těchto pracích už nebudou na mostě žádná dopravní omezení.
VIDEO:Oprava Barrandovského mostu
Oprava Barrandovského mostu • TSK Praha
Rekonstrukce mostu bude téměř dvakrát dražší, než se předpokládalo. Místo 594,5 milionu bude stát zhruba 1,14 miliardy korun, řekl letos v září generální ředitel TSK Filip Hájek. Důvodem je podle něj velmi špatný stav původní konstrukce, inflace nebo použití modernějších technologií. Při započtení nulté fáze oprav, kdy se mimo jiné rekonstruovaly pilíře, výše zmíněné páté fáze a zaplacení správce stavby, se pak náklady vyšplhají téměř na 1,31 miliardy korun. Vedení města a náměstka primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) za navýšení ceny kritizují opoziční ANO a SPD.
Barrandovský most
Barrandovský most.|
Barrandovský most, dodnes čtvrtý nejmladší pražský most přes Vltavu, mohli motoristé částečně používat již od září 1983, celý byl ale slavnostně otevřen teprve začátkem listopadu 1988. Od začátku patří mezi hlavní pražské komunikace, dnes po něm denně projede asi 140 tisíc aut a patří mezi vůbec nejvytíženější úseky silniční sítě v Česku. Byl přitom ve špatném stavu a dlouhá léta nebyl výrazněji opravován.
Současný místopisný název dostala stavba v lednu 1990, původně nesla jméno druhého komunistického prezidenta Antonína Zápotockého. „Jeho architektonické ztvárnění a začlenění do krajiny důstojně reprezentuje úroveň našeho inženýrského a mostního stavitelství osmdesátých let,“ napsala roce 1988 při otevření mostu, kterého se účastnily tehdejší vládní a stranické špičky, Československá tisková kancelář. Most se stavěl více než deset let a podobně jako řada jiných veřejných staveb z té doby ho ozdobila umělecká díla, v tomto případě betonové plastiky sochaře Josefa Klimeše.
Most, který se začal stavět na jaře 1978 a stál téměř půl miliardy tehdejších korun, je mimo jiné jedním ze dvou šikmých přemostění Vltavy v Praze – a jediným určeným silniční dopravu. Úhel jeho křížení s tokem činí 53 stupňů, Holešovický železniční most překračuje řeku pod Bulovkou pod úhlem 45 stupňů. Barrandovský most je dlouhý 352 a široký 40 metrů, mostovka je ve výšce 15 metrů nad hladinou Vltavy. Automobily po něm projíždějí v osmi jízdních pruzích, během rekonstrukce to ale byla často jen polovina.