Elektrifikaci vozových parků se české firmy nevyhnou

Mají tuzemské firmy zájem elektrifikovat své vozové parky?

V EY jsme před pár týdny na toto téma dělali průzkum mezi fleetovými manažery, tedy manažery firemních flotil, a zaměstnanci firem. Ptali jsme se také zástupců leasingových společností a dealerů vybraných značek. A zjistili jsme, že pouze deset procent firem už plně elektrická auta vlastní nebo provozuje. Šest procent o jejich nákupu uvažuje do jednoho roku.

Zajímavější je delší časový horizont, od pěti let výš. Tam už nákup zvažuje víc než 35 procent dotázaných firem. Elektrifikace firemních flotil je v Česku zatím lehce za startovní čárou. Trend ale půjde tímto směrem.

Proč?

Faktorů, které nutí finanční ředitele, facility manažery nebo správce firemních flotil o elektromobilitě přemýšlet, je víc. Zaprvé je to efekt nabídky. Každá z klíčových značek v Česku v nabídce buď plně elektrický, nebo alespoň hybridní vůz má a lze očekávat, že se počet takových modelů bude v příštích letech raketovým tempem zvyšovat. Jen skupina VW, hegemon českého fleetového trhu, kterému patří i domácí značka Škoda Auto, uvedla v posledním roce několik plně elektrických modelů.

Roli samozřejmě hrají i celkové náklady spojené s vlastnictvím. Pořizovací cena plně elektrických vozů je v současné době sice stále vyšší než cena aut se spalovacím motorem, provozní náklady na jeden vůz jsou ale u elektromobilu naopak výrazně nižší. Ať už z důvodu úspory na palivu, nebo díky nižším nákladům spojeným se servisem. Mluvíme o úsporách až v řádu desítek procent. Na druhou stranu je potřeba počítat s náklady na vybudování dobíjecích stanic. Je to velmi komplexní problematika, ke které firmy stále častěji vyhledávají služby renomovaných poradců.

Další motivací může být environmentální zodpovědnost konkrétních firem. A zcela zásadní roli hraje evropská regulace, která automobilový průmysl k elektrifikaci poměrně jasně navádí.

Zajímavost :  Marks & Spencer zavře ve Francii přes polovinu obchodů. Po brexitu vázne zásobování

Novinkou je klimaticko-energetický legislativní balíček Fit for 55, který Evropská komise představila v polovině července. Jak ten situaci ovlivní?

Tento balíček je dosavadním vrcholem evropské regulatorní skládačky. Evropská komise jeho prostřednictvím požaduje, aby emise CO₂ z osobních vozidel byly od roku 2030 o 55 procent nižší než v roce 2021. Od roku 2035 pak návrh počítá s nulovými emisemi. Jinými slovy, Evropská komise v podstatě plánuje pro Evropskou unii zákaz prodeje nových spalovacích motorů. Neznamená to, že benzinová a dieselová vozidla hned zmizí z českých silnic i firemních flotil. To potrvá dalších minimálně deset a spíš víc let. Ale pokud ten návrh projde přes Evropský parlament a členské státy, nebude už možné v Unii kupovat nové vozy s takovými motory.

Zmínil jste náklady na vybudování dobíjecích stanic. Jak vysoké jsou? A jak moc narůstají spolu s počtem elektrovozů v jedné firmě?

Většinou je dostačující takzvané pomalé nabíjení s výkonem 11 kW pro jeden automobil. A běžně se vyrábějí stanice, které jsou schopny nabíjet dva elektromobily paralelně, každý oním výkonem 11 kW. Celkový příkon stanice je tedy 22 kW a taková nabíjecí stanice stojí přibližně 120 tisíc korun. Pro její instalaci je nezbytné zajistit dostatečný příkon z distribuční soustavy. A platí, že víc nabíjecích stanic vyvolá vyšší potřebu příkonu, tedy i celkově vyšší cenu jeho zajištění. Třeba dvě takové stanice lze jednoduchým způsobem připojit do sítě nízkého napětí, s jejich rostoucím počtem může distributor požadovat připojení na hladině vysokého napětí. K tomu pak může být potřeba vybudovat vlastní trafostanici a to je další investiční náklad.

Zajímavost :  Ceny ropy stoupají, ropa Brent se nyní prodává téměř za...

Existují také rychlé nabíjecí stanice využívající stejnosměrný proud, nebo dokonce takzvané superchargery. Náklady na jejich vybudování jsou ale několikanásobně vyšší.

Jak limitující je dobíjecí infrastruktura v Česku pro dlouhé firemní cesty?

Nové elektromobily dnes většinou umožňují najet víc než 200 kilometrů na jedno nabití. A ne zřídka je dojezd i výrazně vyšší, nejen u osobních aut, ale i u lehkých dodávek, které jsou jako logisticko-přepravní automobily přímo předurčeny k tomu, aby byly elektrifikovány. Takže lze předpokládat, že běžný pracovní den většiny zaměstnanců zvládne elektrický vůz bez nutnosti dobíjení, ke kterému dochází nejčastěji přes noc v práci nebo na domácí nabíječce. Ale dlouhé služební cesty, kdy zaměstnanec ujede stovky kilometrů denně, už je nutné dobře plánovat s ohledem na dostupnost dobíjecích stanic. Někde to může krásně fungovat, ale jinde s tím může být problém. U těchto typů cest bude proto alespoň pro následujících několik let stále vhodnější mít ve vozovém parku i vozy se spalovacím motorem.

S čím konkrétně umí EY firmám při elektrifikaci vozových parků pomoci?

Řešíme s klienty, jak obecně postupovat k optimalizaci jejich firemních flotil. Elektrifikace je součástí tohoto procesu. Do budoucna se jí vyhnout ani nepůjde. Nabízíme řešení týkající se samotné elektrifikace a správy firemních flotil i infrastrukturní poradenství spojené s nabíjením a alternativními zdroji energie. Řešíme s firmami také dodatečné otázky k výběru vhodných elektrických vozů i zaměstnanců, kteří budou jejich uživateli, ke kompenzaci nákladů při domácím nabíjení a tak dále. A jsme schopni pomoci se získáním dotací na podporu elektrifikace, ať už z evropských, nebo lokálních zdrojů. Samozřejmě pokud jsou nějaké takové programy aktuálně dostupné.

A v Česku jsou dostupné?

Zajímavost :  ABB šetří digitalizací těžkému průmyslu miliony

Každý evropský stát se rozhodl k podpoře elektromobility přistoupit jinak. V některých zemích je například zavedena dotace na pořízení elektrického vozu do domácnosti, jinde jsou nastaveny pobídky pro firmy – ať už přímá podpora, nebo daňové úlevy –, někde není ani jedno z výše uvedeného.

Česká republika se ve srovnání s ostatními zeměmi nachází spíše na chvostu podpory rozvoje elektromobility. Do konce loňského roku mohly některé firmy získat dotaci na úhradu části kupní ceny elektromobilu přesahující průměrnou cenu automobilů se spalovacím motorem v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – Nízkouhlíkové technologie. Celkově program rozděloval skoro jednu miliardu korun. Na podobu následovníka tohoto programu zatím čekáme, ale je pravděpodobné, že bude součástí Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost.

Renata Lichtenegerová

Autor článku Renata Lichtenegerová

Studovala VOŠP v Praze. Sedm let byla redaktorkou podnikatelského týdeníku Profit. Poté se její hlavní pracovní náplň přesunula k přebalovacímu pultu, odkud ale příležitostně psala například pro měsíčník Obchod a finance… Další články autora.

Vytisknout

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO