Evakuační batoh chystal roky, teď má hotovo. Prepper radí, jak se připravit na vše

Agresivní válka Ruska proti menšímu ukrajinskému sousedovi dala za pravdu řadě lidí. Potvrdily se dlouhodobé obavy východních států NATO z imperiálních choutek Kremlu. Stalo se, co předpovídali experti na kyberbezpečnost. A svá varování tím víc označuje za oprávněná i komunita takzvaných prepperů. Sdružuje lidi, kteří se snaží být připraveni na katastrofy a možné krize.

„Všichni se mi smáli, když na to přišla řeč, že jsem trochu cvok. Už se směje málokdo,“ napsal v březnu na webu Finmag jeden z čtenářů k článku o prepperech. Komentoval změnu pohledu nemalé části veřejnosti na ně.

Slovo prepper je odvozeno z anglického „prepare“, připravit se. Systematicky se připravit na stav nouze a mimořádné události, ať už jde o živelní pohromy, válku nebo jadernou apokalypsu, je životem takových lidí. Jeho kořeny sahají do doby studené války, kdy byl strach z použití jaderných zbraní největší.

„Jediný rozdíl mezi preppery a dalšími lidmi je, že oni jsou připraveni,“ píše na fóru Preppers.cz diskutující Mobile. „Lepší být připravený a nepoužít to než nepřipravený a potřebovat to,“ shrnuje princip fenoménu, jenž se rozšířil z USA.

Příprava je nutná a zároveň snadná

Geolog Petr Brož o sobě krátce po zahájení ruské agrese proti Ukrajině na Twitteru v nadsázce napsal, že se stal „prepperem snadno a rychle“, když si pořídil a vybavil evakuační zavazadlo. Ekonomu přitom řekl, že prepperská fóra nesleduje. „Nicméně mě zajímá aktuální dění ve světě a vždy si všímám, co se v té dané kritické situaci hodí a co dotyční používají. A tím nemyslím nutně zrovna válku, ale třeba i velké živelní katastrofy nebo různé otřesy ve společnosti,“ vysvětluje Brož.

Druhým faktorem prepperství je záliba v cestování do odlehlých koutů světa. „Spousta toho vybavení má značně velký překryv,“ poukazuje vědec na myšlenkový vzorec, že spousta věcí vhodných na takové cesty by se zkrátka mohlo hodit mít doma na jednom místě, a ne to shánět až před odjezdem.

Začíná se od základu. Úvaze o obsahu evakuačního zavazadla předchází nutnost si ono zavazadlo pořídit. Podle návodu Hasičského záchranného sboru (HZS) může posloužit batoh, cestovní taška i kufr. Ale nabídka je mnohem bohatší. „Dá se zajisté utíkat i s kufrem na kolečkách, jenže o dost hůř. Nakonec jsem skončil u polského batohu Wisport Raccoon 45 l,“ konkretizuje svůj výběr Brož. „Je velký tak akorát. Nedá se do něj zabalit příliš mnoho věcí, tudíž ve výsledku není zas tak těžký.“ Batoh, o němž mluví, se prodává za 5000 až 6500 korun.

Zákonitosti evakuačního zavazadla

Na řadu přicházejí věci pro základní životní potřeby. K uchování tekutin slouží dobře pitný vak, takzvaný camelbag. Aby měl člověk jistotu, že neumře žízní, i když přestane téct voda z kohoutku, hodí se vodní pumpa. „Výrobce tvrdí, že ufiltruje 378 000 litrů vody, čemuž nevěřím, ale očividně vydrží dlouho,“ doplňuje k tomu Brož. Výhodou je, že pak není nutné s sebou nést velkou a těžkou zásobu vody. Preppeři mají připraven i náhradní pas.

Dále pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd do evakuačního zavazadla přibalil mobilní vařič. „Je vymyšlen tak, že se do něj dá narvat v podstatě jakákoliv hořlavina a funguje,“ glosuje. Jako ochranu před deštěm zvolil celtu, k ní přidal spacák. Ten figuruje i v seznamu HZS. „Pokud si kupujete dva spacáky, kupte si levé a pravé zapínání, ať je můžete společně spojit a tím si užít větší teplo,“ přidává tip průvodce prepperstvím.

Doporučený obsah evakuačního zavazadla

  • osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti;
  • léky, které užíváte, a prostředky osobní hygieny;
  • základní trvanlivé potraviny, dobře zabalený chléb a pitná voda;
  • náhradní oděv, obuv, pláštěnka, spací pytel nebo přikrývky;
  • kapesní svítilna, náhradní baterie, zapalovač či křesadlo, přenosný radiopřijímač;
  • předměty denní potřeby, jídelní nádobí, kapesní nůž, otvírák na konzervy;
  • označit evakuační zavazadlo, ať už kufr, batoh nebo cestovní tašku, jménem a adresou.

Opatření před odchodem z bytu

  • ověřit, že i sousedé jsou informováni o vyhlášení evakuace;
  • uhasit oheň v topidlech;
  • zhasnout světla, vypnout všechny elektrické spotřebiče kromě chladniček a mrazáků;
  • uzavřít přívody plynu a vody do bytu a domu;
  • zabalit evakuační zavazadla;
  • malým dětem dát do kapsy lístek se jménem a adresou;
  • kočky a psy vzít s sebou; ostatní domácí zvířata ponechat doma, dát jim potravu a vodu na několik dní;
  • uzamknout s odchodem vstupní dveře do bytu či domu nebo ho jinak zajistit a umístit na ně lísteček s oznámením „EVAKUOVÁNO“;
  • odvézt nebo zajistit proti zničení cenné a jedinečné dokumenty: vysvědčení, diplomy, rodinné fotografie, smlouvy, cenné papíry, záruční listy, účetní záznamy, stavební dokumentaci, kroniky, archiválie, cenné knihy atd.;
  • přestěhovat z ohroženého území velké i drobné domácí zvířectvo a zajistit pro ně krmivo.

Zdroj: Hasičský záchranný sbor

Hodí se karimatka, k vařiči patří sirky, ale třeba i křesadlo. Většina lidí by nezapomněla na náhradní oblečení, jak se ale evakuační zavazadlo plní, přichází na řadu rozhodování, co do zbytku prostoru. Půjde o přežití, takže v úvahu přichází drátová pila, lepicí páska. Použití slzného plynu na různých demonstracích Brože přimělo zakoupit brýle Tactical XT s balistickou odolností. Mají údajně zastavit i výstřel z brokovnice ze vzdálenosti několika metrů.

Zásadní je lékárnička. Co má obsahovat, je předmětem živých diskusí na prepperských fórech. Mobile radí, že kdo některé věci používá častěji, měl by si jich vzít víc. Z léků radí analgetika, prostředky proti průjmu, antihistaminika a obecně dezinfekční prostředek.

Ještě více individuální je výběr potravinových zásob. Vypočítány by měly být na dva týdny, radí Mobile a doplňuje: „Doporučují se potraviny, které se nemusí tepelně upravovat.“

Podle svého vyjádření pro Ekonom sestavoval Brož obsah zavazadla přibližně tři roky. „Dlouho jsem si říkal, že to má čas, a pořádný impulz investovat energii do přípravy přišel až s pandemií covidu.“

Náklady na to, co dal dohromady pro sebe, odhaduje mezi třiceti a čtyřiceti tisíci korun. „Záleží na tom, jak kvalitní vybavení si chcete pořídit a jestli plánujete mít ho navěky ve skříni, nebo ho někdy někde použít. Já rád cestuju do divočiny, kde řadu věcí z evakuačního zavazadla využiju, takže jsem často sáhl po kvalitnějším provedení a připlatil si,“ uzavírá samostatný prepper.

Kompletní vydání týdeníku Ekonom 15 najdete zde:

ekonom 15

Foto: Economia

Názory

Události týdne

Téma čísla

Rozhovor

Další témata

Právo

Investice

Technologie

Moderní řízení

Lifestyle

Auto

Celý článek zde