Evropská komise navrhuje zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice

ČTK ČTK

Aktualizováno před 3 hodinami

EU hodlá dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. Návrh předpokládá, že investice do jádra budou směřovat nejméně příštích dvacet let a do zemního plynu deset let.

Komise dá podle návrhu zelený status těm novým jaderným blokům, které získají povolení pro stavbu nejpozději v roce 2045. Podle deníku Hospodářské noviny by to Česku umožnilo postavit nové bloky jaderných elektráren Dukovany či Temelín.

Členské státy Evropské unie se přou o to, jakými dostupnými prostředky budou moci nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí – tohoto zdroje se mají v rámci přechodu ke klimaticky čistým technologiím v příštích letech zbavovat.

Energie z jádra, při jejíž produkci sice nevznikají skleníkové plyny, ale není vyřešené dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Pro odpor Rakouska, Německa a několika dalších zemí se skupině projaderných států v čele s Francií nepodařilo prosadit do závěrů prosincového summitu v Bruselu, aby Evropská komise jádro na soupis zelených investic zařadila.

„Zařazení jádra mezi čisté zdroje energie je jedním z klíčů k energetické soběstačnosti České republiky. Potřebují to naše domácnosti a potřebuje to i náš průmysl,“ uvedl premiér Petr Fiala. Jde podle něj o jednu z klíčových priorit nové vlády. „Navržený materiál je dobrý signál. Uděláme vše pro to, abychom pro Českou republiku tuto agendu dotáhli do úspěšného konce,“ dodal premiér. Jeho vyjádření ČTK poskytl mluvčí vlády Václav Smolka.

Podle Karla Havlíčka z ANO „velkému vítězství Česka“ předcházela náročná jednání zahájená v roce 2019. „Ke stvrzení návrhu chybí ještě souhlas většiny členských států EU a Evropského parlamentu. Pro Česko je to zásadní zpráva,“ napsal na Twitteru.

Na zařazení zemního plynu na seznam zelených investic naléhaly především země jižního a východního křídla unie. Tento zdroj energie, označovaný Evropskou komisí jako přechodný, vytváří emise ve zhruba poloviční míře, než je tomu v případě uhlí. Tři čtvrtiny zemního plynu spotřebovaného v EU se dováží, nejvíce ze Ruska.

Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton zařazení obou způsobů výroby elektrické energie mezi udržitelné podpořil s tím, že opatření pomůže dosáhnout do roku 2050 kýžené klimatické neutrality. Znamenalo by to, že pokud se nepodaří zcela zabránit vzniku emisí, budou alespoň kompenzovány zachycováním uhlíku, například pomocí výsadby stromů.

Komise dlouho očekávanou publikaci takzvané taxonomie, tedy systému podpory ekologických investic, dosud několikrát odložila. Podle listu Financial Times se nyní očekává, že vlády unijních zemí návrh podpoří.

Stalo by se tak navzdory výtkám ekologických organizací, které jádro ani zemní plyn za udržitelné zdroje energie nepovažují. Hospodářské noviny upozorňují, že podle těchto organizací by Česko mělo masivně stavět větrné nebo solární elektrárny, které dnes už vyrábějí energii levněji. „Česká vláda požaduje další finance na rozvoj zdrojů na plyn nebo na předražené jaderné reaktory, které nebudou stát dříve než za 20 let,“ řekl Ondřej Pašek z Hnutí Duha.

Celý článek zde