Green Deal může být pro českou ekonomiku příležitostí i rizikem, říká ekonom Špicar

Podle ekonoma bude záležet také na politické reprezentaci a jejím vyjednávání v Evropské unii. Česko musí například vyjednat, aby plyn mohl být přechodně využitý jako bezemisní zdroj energie. „Je to celé mnohovrstevnatý problém,“ podotkl Špicar.

Boj proti změnám klimatu je ale podle něj důležitý. Připomněl, že česká vláda mohla celý Grean Deal v roce 2019 jedním hlasováním vetovat. „Představa, že Green Deal pomůže nejprůmyslovější zemi v EU, kterou je Česko, považuji za překvapující představu,“ reagoval člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavní ekonom Generali CEE Holding Miroslav Singer.

Bývalý guvernér České národní banky Singer také míní, že česká politická reprezentace o celém problému nemá jasno. Není podle něj ještě jasno ani o dalších detailech návrhu. „Například studii o dopadech naplňování zelené dohody na inflaci jsem neviděl, i když zdražování produkce s jistotou přijde,“ dodal.

Z analýzy Barometr českého průmyslu, která byla zveřejněná v pátek a která vychází z dat získaných během 263 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností v červenci a srpnu, české podniky nyní nejvíce trápí malá dostupnost materiálu a komodit, nárůst cen vstupů a situace na trhu práce.

Zajímavost :  Rockaway spustí fond zodpovědného investování. Vsadí na digitalizační projekty

„Stát neovlivní nedostatek čipů ani ceny logistiky. Může pouze částečně ovlivnit v dlouhodobém horizontu energetickou politiku země,“ uvedl v diskusi k barometru ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). „Stát musí tvrdě bránit české zájmy a postavit se doporučením úředníků v Bruselu,“ doplnil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Nová vláda musí podle Dlouhého okamžitě pokračovat v tendru na jádro, notifikaci obnovitelných zdrojů a prosadit uznání plynu jako zeleného zdroje energie. Zelená dohoda pro Evropu představuje plán Evropské komise na ochranu klimatu. Ministři životního prostředí zemí Evropské se loni v prosinci mimo jiné shodli na podrobnostech takzvaného klimatického zákona, který EU zavazuje k výraznějším omezením emisí skleníkových plynů, než dosud plánovala.

O konečné podobě normy, která počítá s redukcí uhlíkové stopy do roku 2030 nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, začnou státy od letoška vyjednávat s Evropským parlamentem.

Zajímavost :  Nedostatek stavebních materiálů potrvá nejméně do půlky roku 2022

Zdroj Zde