Inflace je nejvyšší za skoro 30 let. A zdražování ještě nekončí

Spotřebitelské ceny stouply v dubnu o 14,2 % v porovnání se stejným měsícem loňského roku, což je o 1,5 procentního bodu víc než v březnu. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ).

„Bylo to nejvíce za poslední tři desetiletí, kdy v prosinci 1993 meziroční růst cen dosáhl hodnoty 18,2 %. Výši dubnového meziročního indexu nejvíce ovlivnily ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,“ říká Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

„Inflační vlna, kterou Česko zažívá, zde byla naposledy v devadesátých letech, kdy probíhala daňová reforma. Tak rychle jako nyní totiž nerostly ceny ani po měnovém otřesu v roce 1997 a 1998, kdy inflace začínala třináctkou,“ dodává Petr Dufek, ekonom Banky Creditas.

Ceny elektřiny byly v dubnu meziročně o 30,1 % vyšší, zemního plynu dokonce o 44,2 %. Náklady takzvaného vlastnického bydlení stouply o 17,7 %, teplo a teplá voda o 17,5 %. Ještě víc – o 24,1 % – zdražila tuhá paliva. Ceny nájemného z bytu rostly o 4,5 %, vodného o 5,3 % a stočného o 6,4 %.

Výrazně vyšší byly meziročně také třeba ceny mouky (o 52,3 %), másla (31,6 %), polotučného mléka (31,3 %), cukru (25,5 %), chleba (20,3 %), brambor (19,2 %), vajec (14,2 %) nebo masa (11 %). Ceny oděvů jsou o 21,4 % vyšší než před rokem, obuvi o 15,2 %. Dál také platí, že výrazně dražší než před rokem jsou i pohonné hmoty a oleje (41,5 %) a automobily (13,8 %). Ceny stravovacích služeb vzrostly o 19,5 %.

Oproti letošnímu březnu vzrostly spotřebitelské ceny o 1,8 %. Tempo růstu tak zůstává svižné, i když oproti lednovým 4,4 % je výrazně pomalejší. Meziměsíční růst už netáhnou pohonné hmoty, jejichž ceny v dubnu oproti březnu poklesly o 3,3 %. Dál ale pokračuje zdražování energií (například elektřina o 4,3 % a zemní plyn o 4,7 %) a potravin – ceny mouky rostly o 21,9 %, cukru o 17,9 %, masa o 8,7 %, vajec o 8,4 %, polotučného mléka o 6,8 % nebo zeleniny o 4,3 %.

„Zdražují položky v rodinném rozpočtu, na kterých lze jen těžko rychle ušetřit, a proto čím více za ně domácnosti zaplatí, tím více se bude šetřit na všem ostatním,“ říká Dufek.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v dubnu na 7 % (v březnu 6,1 %).

Vysokou inflaci hlásí i některé další evropské státy, v Česku ale patří k nejvýraznějším. Předběžné výpočty podle jednotné evropské metodiky (kam se na rozdíl od inflace počítané Českým statistickým úřadem nepočítají náklady vlastnického bydlení) ukazují dubnovou meziroční inflaci v Česku ve výši 13,2 %, na Slovensku 10,9  %, v Německu 7,8 %, průměr eurozóny dělá 7,5 %. V březnu ceny nejvíc meziročně vzrostly v Litvě (o 15,6 %), nejméně na Maltě (o 4,5 %), v Česku jsme v březnu byli na 11,9 %.

Čerstvá prognóza, kterou Česká národní banka zveřejnila na konci minulého týdne, počítá s průměrnou mírou inflace v letošním roce 13,1 %. Meziroční inflace by po zbytek roku měla být dvouciferná, přičemž by měla kulminovat na 15 % v červnu. V roce 2023 má průměrná míra inflace zvolnit na 4,1 %. Na konci roku 2023 se pak podle prognózy meziroční inflace přiblíží k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB.

„Vzhledem k tomu, že inflace ještě nekulminovala a náklady bydlení dál narůstají, může inflace v nejbližších měsících překonat i patnáctiprocentní hranici. Roste rychleji, než ve své prognóze předpokládala ČNB, a proto se dá čekat další výrazné zvýšení úrokových sazeb ČNB už na červnovém zasedání o dalších 75 bodů,“ komentuje výhled ekonom Dufek.

Jiří Hovorka

Autor článku Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,… Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Vytisknout

Celý článek zde |