Inflace na Slovensku vrací úder. Příští rok zřejmě zrychlí k pěti procentům

Slovenská ekonomika sice dále vykazuje robustní vzestupný trend, její mezičtvrtletní tempo růstu ale ve druhé polovině letošního roku nejspíše zvolní k 0,3 až 0,4 procenta. Celkově by letos měla vzrůst o 2,2 procenta. Na příštím roce se ale podepíše fiskální konsolidace, která čeká v Národní radě na schválení. Konsolidace podpořená zejména napumpováním příjmů pravděpodobně zbrzdí ekonomiku a požene inflaci k pěti procentům, pásmo kvantifikovaných odhadů jejího dopadu je ale široké.

Ekonomický růst v příštím roce po zohlednění fiskálního balíčku zřejmě dosáhne 1,8 procenta. To sice představuje zpomalení oproti letošku, s přehledem to ale překoná výkon ekonomiky eurozóny jako celku. Vítr z plachet slovenskému hospodářství sebere vysoká inflace, která bude dalším zásahem pro domácnosti. Nárůst spotřebitelských cen by měl dočasně narušit obnovování kupní síly domácností, které letos přispívá k růstu spotřebitelské poptávky. Příští rok bude tamní ekonomika tento růstový impulz z velké části postrádat.

Výměnou za to ale konsolidace přispěje ke zmírnění deficitu veřejných financí, byť v roce 2025 podle návrhu ministerstva financí stále dosáhne vysokých minus 4,7 procenta HDP. To nicméně stále představuje jen první kamínek k nápravě veřejných financí. Tamní vláda tak má velkou část cesty ještě před sebou. V tom se shodují i ratingové agentury Fitch či S&P.

Inflace na Slovensku se od června vzdalovala od dvouprocentního cíle a v lednu příštího roku pravděpodobně pokoří pětiprocentní hranici. Vliv na to bude mít reforma DPH a ukončení vládních opatření v oblasti cen energií. Změna DPH sice zřejmě zlevní potraviny, když se přesunou do nižší pětiprocentní či devatenáctiprocentní sazby, u drtivé většiny ostatních položek ale dojde ke zvýšení sazby DPH na 23 procent.

Vládě se dosud dařilo ceny energií pro domácnosti udržet na uzdě, s novým rokem by ale měla opatření odeznít, což povede ke skokovému zdražení cen plynu a tepla. Plyn by měl zdražit o zhruba 28 procent – ceny pro domácnosti tak doženou nárůst těch velkoobchodních. Dobrou zprávou pro domácnosti je ale udržení cen elektřiny na stejné úrovni.

Ostatní konsolidační opatření, jako jsou daň z finančních transakcí či daň ze slazených nápojů, pravděpodobně také přispějí k inflačním tlakům, když břemeno vyšších nákladů firmy promítnou do cen, a částečně ho tak přenesou na spotřebitele. Konsolidace zřejmě nahlodá hospodářský růst i důvěru domácností, slovenská ekonomika by ale i přesto měla příští rok setrvat na robustní růstové trajektorii. Pomůžou k tomu i investice do rozšíření kapacit v automobilovém průmyslu či prostředky z EU fondů, jejichž čerpání letos silně zaostává.