Izrael se dohodl na příměří s Hizballáhem. Chce soustředit síly na Írán a Hamás

Izrael a libanonské hnutí Hizballáh schválily dohodu o příměří zprostředkovanou Spojenými státy a Francií, oznámil americký prezident Joe Biden. Platit začne ve středu v 04:00 místního času (03:00 SEČ). Biden také uvedl, že dohoda otevírá cestu k trvalému ukončení konfliktu, v němž za více než rok zahynuly tisíce lidí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu předtím v televizním projevu prohlásil, že Izrael dohodu o příměří přijímá, rázně ale odpoví na jakékoliv její porušení ze strany Hizballáhu.

Izrael má k uzavření dohody o příměří tři důvody, uvedl Netanjahu. Země se podle něj chce soustředit na hrozbu z Íránu, chce doplnit zásoby zbraní a chce izolovat Hamás v Pásmu Gazy.

„Zajistíme dodržování dohody a zareagujeme silou na jakékoli její porušení. Společně budeme pokračovat až k úplnému vítězství,“ prohlásil Netanjahu před tím, než dohodu předložil vládě. Hizballáh je podle něho výrazně slabší, než byl před začátkem izraelské ofenzivy. Cílem izraelské vlády je umožnit návrat lidem ze severu země, které z domovů vyhnaly útoky Hizballáhu, dodal Netanjahu.

Zajímavost :  Bývalý šéf ŠtB Alojz Lorenc má 85 rokov a stále podniká. Zisťovali sme, ako žije

Dohoda podle Reuters předpokládá, že se izraelské jednotky stáhnou z jižního Libanonu a v oblasti se rozmístí vojáci libanonské armády. Hizballáh současně přesune své síly od hranic za řeku Lítání.

Biden a francouzský prezident Emmanuel Macron ve společném prohlášení uvedli, že dohoda vytvoří podmínky potřebné pro návrat k míru do Libanonu a že Francie a USA budou pracovat na tom, aby bylo příměří realizováno v plném rozsahu.

Libanonský ministr zahraničí Abdalláh Bú Habíb uvedl, že libanonská armáda je připravena nasadit v jižním Libanonu nejméně 5000 vojáků a že Spojené státy by mohly hrát roli při obnově infrastruktury zničené izraelskými údery.

Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Netanjahua a bývalého vůdce Hamásu

Vzájemné ostřelování mezi Izraelem a Hizballáhem se stalo každodenním od loňského 8. října, den po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael, jímž propukla válka v Pásmu Gazy. Ve druhé polovině září izraelská armáda výrazně zintenzivnila bombardování objektů spojených podle ní s Hizballáhem v Libanonu, kde zabila řadu velitelů hnutí včetně dlouholetého lídra Hasana Nasralláha. Od října vedla izraelská armáda i pozemní operaci na jihu Libanonu.

Zajímavost :  Evropská komise spustila řízení proti Česku. Chybí nám plán na snižování emisí

Podle údajů libanonského ministerstva zdravotnictví od začátku války zemřelo při izraelských útocích v Libanonu více než 3800 osob a bezmála 15.900 dalších bylo zraněno. Tyto údaje nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci. Boje měly rovněž za následek více než 800.000 vnitřně vysídlených lidí v Libanonu a statisíce dalších uprchly do sousední Sýrie.

V Izraeli si útoky Hizballáhu vyžádaly 76 mrtvých, z většiny civilistů, přes 700 zraněných a rozsáhlé hmotné škody. Izraelský systém protivzdušné obrany nicméně většinu raket Hizballáhu zachytil. Přibližně 60 tisíc obyvatel severního Izraele muselo být evakuováno.

Zajímavost :  Snížení daní pro chudší lidi není levicové řešení. Profitovat z něj budou všichni

Zdroj Zde