Jaderný boom v Polsku: stavět chce těžař KGHM, chemička Synthos i PKN Orlen

Dlouho nic a najednou si zájemci o stavbu jaderné elektrárny podávají u polského regulátora dveře. Těžařský koncern KGHM požádal o posouzení záměru na stavbu malých modulárních reaktorů typu NuScale. Krátce poté přišli zástupci společností PKN Orlen a Synthos, kteří mají v plánu stavět varné reaktory typu BWRX-300.

Vedení Národní agentury pro atomovou energii (Państwowa Agencja Atomistyki, zkratka PAA) má vydat stanovisko v této věci do šesti měsíců. Lhůtu lze v složitých případech prodloužit na devět měsíců. „Toto stanovisko by mělo směřovat ke zjištění, zda plánovaná organizační a technická řešení odpovídají požadavkům jaderné bezpečnosti a radiační ochrany vyplývajícím z ustanovení zákona, nebo zda má investor provést příslušné úpravy,“ uvedla PAA v tiskové zprávě.

Zatím se tak nejedná o vydání závazné licence, ale o předlicenční posouzení zvažované technologie. Dvě podané žádosti potvrzují dřívější informace, že zájem o jadernou energetiku v Polsku potáhnou více průmyslové podniky, které sázejí na menší modulární reaktory. Naopak státem prosazovaná výstavba velkých reaktorů u severních sousedů nabírá zpoždění.

Těžební podnik KGHM Polska Miedź již v únoru podepsal ve Washingtonu smlouvu o dodávce technologie s americkým startupem NuScale Power. V první fázi by zvažovaná elektrárna měla mít čtyři bloky po 77 megawattech, do budoucna by se mohla rozšířit na dvanáct malých modulárních reaktorů (SMR). První fáze může být v provozu již v roce 2029.

KGHM Polska Miedź se zaměřuje na těžbu mědi a stříbra včetně následného zpracování kovů. Své tradiční působiště má v oblasti měst Głogów, Legnica a Lubin v Dolnoslezském vojvodství. Právě zde by měla elektrárna vyrůst. Výhodou zvolené technologie je, že společnost NuScale získala v srpnu 2020 ve Spojených státech pro své modulární reaktory bezpečnostní certifikaci. To by mělo usnadnit certifikační proces v evropských zemích.

Orlen a Synthos chtějí dekarbonizovat

Druhý zájemce sází na větší reaktory. A sice 300megawattové BWRX-300, které vyvinulo americko-japonské konsorcium GE Hitachi. Tímto druhým uchazečem je Orlen Synthos Green Energy, společný podnik chemičky Synthos a zpracovatele ropy PKN Orlen. Oba zmíněné podniky aktivně podnikají v Česku: PKN Orlen vlastní ropné rafinerie v Litvínově a Kralupech a síť čerpacích stanic Benzina, Synthosu patří závod na výrobu syntetického kaučuku v Kralupech nad Vltavou.

Hlavním tahounem zájmu o jadernou energii je vlastník Synthosu, miliardář Michał Sołowow. Ten již před rokem oznámil záměr nahradit uhelné bloky elektrárny Patnów jadernými reaktory. Partnerem v projektu měl být vlastník elektrárenské skupiny ZE PAK Zygmunt Solorz-Żak. Loni v prosinci následoval podpis dohody o založení společného podniku Synthosu s PKN Orlenem s cílem postavit v Polsku zhruba deset reaktorů typu BWRX-300. První má být dokončen v roce 2029.

Po ruském útoku na Ukrajinu a skokovém zdražení fosilních paliv vzrostl v Polsku zájem i o stavbu velkých jaderných bloků. Tamní vláda chce co možná nejdřív zajistit vybudování aspoň šesti takových bloků. O dodávce technologie jedná se společnostmi Westinghouse a EDF, zájem projevila také korejská KHNP. Jedná se tak o stejné uchazeče, kteří se účastní tendru na stavbu pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany.

David Tramba

Celý článek zde