Jak vznikají peníze v moderních ekonomikách?

V dalším edukativním článku se budeme zabývat tím, jak vznikají peníze v moderních ekonomikách. V podstatě tedy volně navazuji na související předešlá témata – kvantitativní uvolňování, úroková míra a inflace. Kolem tohoto tématu panuje spousta mylných přesvědčení. Například, že se peníze vytvářejí v centrálních bankách.

V dnešním textu si pro úplnost prvně definujeme peníze a řekneme si jednotlivé funkce. Následně se pokusíme zodpovědět otázku, jak peníze vlastně vznikají. Upozorňuji, že se jedná o velmi komplikované téma, které se budu snažit smrštit na pár normostran. Pro obecné pochopení problematiky tento článek ovšem postačí.

Zkuste dřívější vzdělávací článek na Quantitative easing (kvantitativní uvolňování) – jak tento nástroj centrálních bank funguje?

Definice peněz a jejich funkce

Akademicky jsou peníze definovány jako peněžní prostředky, respektive účetní jednotka kupní síly. Tedy účetní jednotka cen zboží a služeb. Peníze mají celkem dvě základní funkce – prostředek směny a prostředek pro uchování hodnoty. Taková barterová směna (kráva za kožešiny) činí problémy (špatná dělitelnost, transakční náklady, trvanlivost, atd.), naopak směna prostřednictvím peněz řečené nedostatky nemá.

V dnešní době rozumíme pod penězi oběživo, což jsou fyzické mince a bankovky. Pak jsou účetní peníze, kterých je drtivá většina (asi 97 %). Peníze jsou prostředkem uchování hodnoty ve chvílích, kdy je držitel nepoužívá ke směně za statky. Respektive jsou prakticky vyřazeny z oběhu, což se stane ve chvíli, kdy je držitel někde uloží a uspoří.

V dávné historii to znamenalo, že je střadatel dal do truhly a zamknul. Dnes bychom je dali trezoru, nebo jednoduše do polštáře, jak třeba mívali ve zvyku starší generace. Tím se dočasně dostanou z oběhu. Aby mohly být peníze uchovatelem hodnoty, musí logicky splňovat zásadní podmínku.

Peníze jsou schopné uchovat si svoji kupní sílu v průběhu času. Pokud si za jednu jednotku peněz v pondělí koupíte bochník chleba, musí to jít v témže týdnu i v pátek. Pokud si však za jednotku peněz budete moci v pátek koupit pouze polovinu chleba, funkce uchovatele hodnoty je velmi malá.

Zajímavost :  [Odpolední zprávy] • Ukrajina přijala návrh krypto zákona, i když MMF bije na poplach • a další články
Hyperinflace ve Výmaru.
Hyperinflace v Německu. Zdroj: wikiwand.com

Takovým krásným příkladem z historie je Výmarská republika. V tehdejším Německu se mzdy vyplácely i několikrát denně, protože hodnota marky extrémně kolísala. Za pondělní mzdu, jste si už v úterý nic nekoupili. Přiložený graf vizualizuje poválečnou hyperinflaci v podobě „papírové“ marky vůči dřívější „zlaté“ marce.

Před válkou byla marka navázána na zlato – jedna marka měla hodnotu 0,358g zlata. Marka v následujících letech ztrácela extrémně rychlým způsobem hodnotu, protože tehdejší penězotvorba připomínala tiskárnu. Takže zcela pozbyla funkci uchovatele hodnoty. Leč funkci platebního prostředku si ponechala. Vlastně tuto funkci německá marka naplňovala mnohonásobně více než jiné světové stabilní měny.

Obrátkovost a penězotvorba agregátu M2.
Obrátkovost penězotvorba agregátu M2 (USA). Zdroj: fred.org

Analogicky v klidných dobách peníze spíše plní funkci uchovatele hodnoty. A pokud více plní funkci uchovatele hodnoty, o to méně plní funkci platebního prostředku. Jak vyplývá z dalšího přiloženého grafu, od 90. let minulého století obrátkovost peněz v USA neustále klesá a nyní je na historických minimech. I přesto, že peněžní zásoba markantně stoupá.

Historická obrátkovost peněz. Zdroj: Fed

Co z toho vyplývá? Dolar plní mnohem více úlohu uchovatele hodnoty na úkor peněžního prostředku. Faktem je, že když by nedocházelo k tak mohutnému vytváření nových peněz, hodnota dolaru by reálně stoupala. Následující graf nám ukazuje, že dle historických dat jsme v roce 2020 pokořili historické minimum z roku 1946.

Všimněte si, že v letech 1946 až 1997 plnil dolar spíše funkci platebního prostředku. Proto bylo uvedené období ve znamení vysoké inflace. Avšak od konce 90. let bývá vyšší inflace spíše raritou. Za posledních 25 let byla v USA inflace nad 4 % vždy jen velmi krátce.

Zkuste dřívější vzdělávací článek na Volume Profile (objemový profil) – jeden z nejužitečnějších nástrojů

Jak vznikají peníze?

Široké povědomí o tom, jak vznikají peníze, je opravdu velmi slabé. Před lety nás na fakultě učili tzv. peněžní multiplikátor, který měl právě vysvětlit, jak vznikají. Dlouho jsem věřil, že to tak skutečně funguje, ale s hlubším studiem problematiky jsem zjistil, že tomu tak není. Proto bych si dovolil tvrdit, že podstatná část vystudovaných inženýrů ekonomie vůbec neví, jak peníze vznikají.

Zajímavost :  Top 5 článků za poslední týden + Bonusová zpráva dne

Samozřejmě se to liší obor od oboru. Absolventi oboru Finance to budou vědět téměř jistě. Ale absolventi různých manažerských, podnikových a podobných oborů, s velkou pravděpodobností nikoliv. Proto asi nikoho nepřekvapí, že laici to už vůbec nebudou vědět. Většina lidí si právě myslí, že peníze vznikají v centrálních bankách, což je naprostý omyl.

Pravda je taková, že peníze vznikají (a zanikají) v komerčních bankách, které z titulu své instituce na to mají v podstatě licenci od státu. Peníze se vytváří v účetní podobě, když banka určitou částku připíše na účet klienta, aniž by došlo k odepsání stejné částky z účtu jiného klienta. Když vám tedy kamarád pošle peníze za tričko, které jste mu prodali, nové peníze se nevytvoří.

Z toho vyplývá, že v centrální bance se žádné peníze netisknou, nevytváří. Má ovšem obrovskou moc ovlivňovat tvorbu peněz skrze měnovou politiku, což jsem zevrubně popsal ve článku na úrokové míry. Tudíž centrální banky působí na množství peněz jenom nepřímo. Existují sice výjimky, kdy existuje přímý vliv, ale jsou zanedbatelné.

Jak konkrétně vlastně peníze vznikají? Peníze vznikají v obchodních bankách poskytováním úvěrů nebankovním jednotkám, úročením vkladů a jiných závazků bank, koupí majetku a služeb, výplatou mezd zaměstnancům banky. Největší objem nových peněz má však původ v úvěrové expanzi (úvěrová tvorba peněz), neúvěrová tvorba peněz je s nadsázkou zanedbatelná.

Peníze zanikají analogicky – splácením úvěrů nebankovními jednotkami, prodejem zboží a služeb nebankovním jednotkám, atd. Kdy peníze vzniknou? Prakticky peníze vzniknou v okamžiku, kdy si člověk zažádá o úvěr, který banka schválí. Částku pak připíše na účet klienta – tím se peníze účetně vytvoří, což se projeví v peněžním agregátu M1 (viz. zde)

Zajímavost :  Panama navrhuje BTC jako platební metodu

Z textu každopádně vyplývá, že komerční banky vytvářejí nové peníze ze vzduchu. Půjčují vlastně něco, co vůbec nemají. To znamená, že komerční banky nepotřebují vklady klientů – ty se dále nepůjčují. Představa, že když vložíme své peníze do banky a oni je půjčí někomu jinému, je chybná.

I kdyby banka neměla žádné vklady klientů, stejně může poskytovat úvěry. K čemu pak vklady potřebují? Potřebují je kvůli dostatečné likviditě na rezervním účtu u centrální banky. Žádná bankovní instituce nemůže bez likvidity fungovat.

Zkuste dřívější vzdělávací článek na Risk-on a Risk-off – jak poznat sentiment trhu a proč je to užitečné?

Závěrem

Penězotvorba je dost komplexní téma, kterému se někteří akademici věnují léta. Pro obyčejného účastníka trhu však bohatě stačí, aby chápal, že peníze se tvoří především úvěrovou expanzí. Nikoliv v centrálních bankách, jak se mylně traduje.

Centrální banky vytváří pouze likviditu (zase ze vzduchu), což je právě pejorativně označováno za tisk peněz. Je třeba si ale uvědomit, že likvidita nejsou peníze. Vskutku je však dobré konstatovat, že komerční banky vytváří peníze prakticky z ničeho.

Reference:

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO