Japonská vláda začala intervenovat na obranu slabé měny, poprvé od roku 1998

Tokio/Londýn – Japonská vláda dnes vstoupila na devizový trh, aby intervenovala na obranu měny, která k americkému dolaru za poslední rok ztratila asi 30 procent hodnoty. K intervenci na podporu měny japonské úřady přikročily poprvé od roku 1998, podle analytiků bude efekt intervence ale jen krátkodobý. Úřady odmítly sdělit, zda postupovaly osamoceně, nebo v koordinaci s centrálními bankami jiných zemí.

Dolar po zprávě odepisoval k japonskému jenu více než jedno procento a prodával se zhruba za 143,50 jenu. Později kurz japonské měny zpevnil ještě více, kolem 15:00 SELČ dolar odepisoval přes dvě procenta a prodával se zhruba za 140,90 jenu. Před rokem stačilo na nákup jednoho dolaru zhruba 110 jenů.

Japonská centrální banka před oznámením intervence rozhodla, že ponechá mimořádně uvolněnou měnovou politiku a úrokové sazby zatím zvyšovat nebude. Cíl pro krátkodobé úrokové sazby ponechala na minus 0,1 procenta a cíl pro výnosy desetiletých vládních dluhopisů na nule. Právě nízké sazby přispívají k oslabování kurzu, hlavně v situaci, kdy jiné centrální banky ve snaze bojovat s vysokou inflací úroky zvyšují.

„Učinili jsme rozhodný krok (na devizových trzích),“ řekl novinářům náměstek ministra financí Masato Kanda, který má na starosti zahraniční záležitosti. Kladně pak odpověděl na dotaz, zda to znamená intervenci. Ministerstvo financí v takovém případě ve spolupráci s centrální bankou zahajuje v masivních objemech prodej dolarů, čímž na trhu vyvolá umělou poptávku po japonské měně.

Investoři se domnívají, že japonská vláda tentokrát intervenovala formou prodeje aktiv denominovaných v dolarech, jako jsou americké dluhopisy. Vláda sama podrobnosti nesdělila a nejprve nechtěla ani říct, kdy na trh vstoupila. Ministr financí Šuniči Suzuki se později na tiskové konferenci omezil na konstatování, že intervence byla provedena dnes.

Ministr neřekl, zda japonská centrální banka jednala osamoceně, anebo zda se k ní koordinovaně připojila některá z dalších velkých centrálních bank. Předseda Rady guvernérů švýcarské centrální banky (SNB) Thomas Jordan dnes na briefingu řekl, že SNB se žádné koordinované intervence na podporu japonského jenu neúčastnila.

Japonské úřady na devizovém trhu intervenovaly i v listopadu 2011, tehdy ale s opačným úmyslem. Kurz jenu tehdy vůči dolaru vystoupil na poválečné maximum 75,32 jenu za dolar a v zájmu vlády bylo hodnotu měny snížit. Teď příliš slabá měna působí problémy hlavně maloobchodním firmám, kterým zvyšuje náklady na dovážené zboží, a tím přispívá k růstu inflace.

„Trh nějakou intervenci v určitém okamžiku očekával, vzhledem k narůstajícím slovním intervencím, které jsme si vyslechli v posledních týdnech,“ poznamenal vedoucí makroekonom Stuart Cole ze společnosti Equiti Capital v Londýně. „Měnové intervence ale bývají zřídka úspěšné a já očekávám, že ten dnešní krok poskytne (japonské měně) pouze dočasnou úlevu,“ citovala jej agentura Reuters.

Roční míra inflace je v Japonsku proti jiným zemím pořád relativně nízká, v srpnu vystoupila na tři procenta. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin, ale jsou v ní započteny náklady na pohonné hmoty, vystoupila téměř na osmileté maximum 2,8 procenta. Ještě užší míra inflace, která nebere v úvahu čerstvé potraviny ani energie, meziročně vzrostla na 1,6 procenta.

První přímá intervence na podporu měny za téměř čtvrt století přichází v době, kdy je premiér Fumio Kišida pod značným tlakem, aby zmírnil negativní dopady růstu cen na spotřebitele i firmy. Volební preference jeho vlády přitom v poslední době klesají. Náměstek Kanda řekl, že úřady na devizových trzích zaznamenaly činnost spekulantů.

„Vývoj na devizových trzích budeme nadále sledovat a jsme připraveni okamžitě zakročit,“ řekl náměstek. Předtím řekl, že japonská vláda může na trhu intervenovat kdykoliv, aby zabránila dalšímu propadu kurzu jenu.

Pokles kurzu jenu zpravidla vítají exportéři, protože japonské výrobky se tak v zahraničí stávají levnější. Hodnota tržeb za prodej zboží v zahraničí je po převodu na japonskou jenu pak vyšší, než by byla v případě, že by kurz jenu byl silnější. Příliš nízký kurz ale zvyšuje ceny dováženého zboží, což je právě pro Japonsko problém. Například u energií se Japonsko spoléhá na dovoz v 90 procentech jejich každoročně spotřebovávaného objemu.

Japonsko je členem skupiny vyspělých zemí G7, jako jediná země v této skupině ale zatím úrokové sazby zvyšovat nezačala. Například americká centrální banka (Fed) ve středu potřetí za sebou zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu, její základní úrok je tak nyní v rozpětí tři až 3,25 procenta, což je maximum za 14 let.

Éru záporných úroků v Evropě dnes ukončila švýcarská centrální banka, která základní sazbu zvýšila o 0,75 bodu na 0,50 procenta. To je nejvýraznější zvýšení za dobu existence této měnové autority. Sazby zvyšují i další centrální banky, včetně norské, švédské nebo české. Evropská centrální banka (ECB) začala opouštět politiku nulových sazeb v létě.

Reklama

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO