Kandidáti na prezidenta 2023: Kdo se hlásí do prezidentské volby

Potvrzení kandidáti na prezidenta

Vyloučení kandidáti: Kdo nenasbíral dostatek podpisů

Aktuální průzkumy a preference prezidentských kandidátů 2023 >>>

Šance prezidentských kandidátů podle sázkařů >>>

Prezidentské volby 2023: Termín, systém a voličský průkaz >>> 

Kandidáti na prezidenta: názory a profily

Níže naleznete krátké medailonky všech kandidátů na prezidenta 2023. V textech se dozvíte, kdo jsou jednotliví kandidáti, jaké postoje a názory zastávají a nástin jejich volebního programu. Dočtete se také, kdo kandidáty podpořil, případně od koho a kolik nasbírali nasbírali jednotliví uchazeči podpisů potřebných pro kandidaturu na prezidenta.

Detailní popis programu a názorů kandidátů naleznete v přiložených článcích, doporučujeme si také prostudovat anketu prezidentských kandidátů.

Andrej Babiš

Andrej BabišAutor: ČTK

Andrej Babiš (* 2. září 1954) je současný poslanec za hnutí ANO, bývalý předseda vlády a ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky. Založil holding Agrofert, jenž podniká především v zemědělství, potravinářství, chemickém průmyslu a v médiích. Svou kandidaturu opřel o 56 podpisů od poslanců ANO.

Kandidaturu na prezidenta oficiálně potvrdil v neděli 30.října. Sázkové kanceláře Babiše považují za jednoho z favoritů voleb. „Když vidím, jak nefunguje vláda, jak nepomáhá lidem, jak je neakční, tak jsem se rozhodl do toho jít,“ prohlásil Babiš, který svou kandidaturu nakonec opře o podpisy poslanců za ANO.

Andrej Babiš je jedním z favoritů prezidentských voleb. Podívejte se na jeho medailonek

Babiš si podle svých slov nemyslí, že by měl velké šance na zvolení prezidentem. „Ale jsem velký bojovník a udělám vše pro to, abych lidi přesvědčil, že jsem dobrý kandidát na prezidenta,“ dodal. Expremiér se momentálně jako obžalovaný obhajuje u soudu v dotační kauze Čapí hnízdo.

Bývalý premiér letos objížděl Česko v karavanu v rámci kampaně „Za Babiše bylo líp“. V rámci kampaně kritizoval aktuální vládní koalici. Jeho současná kampaň je úpravou té předchozí, republiku opět objíždí v obytném voze. Jeho nový slogan zní „Krizový manažer, proto Babiš“ a „Myslí na lidi, proto Babiš.“

Andrej Babiš vyjádřil podporu Ukrajině a na twitteru důrazně odsoudil například masakr civilistů v Buči anebo bombardování ukrajinských měst, zároveň však kritizuje nedostatečnou pomoc českým občanům, kteří čelí například růstu cen. V září 2022 se neúspěšně pokusil shodit vládu v rámci vyslovení nedůvěry. 

Čtěte více o názorech, programu a možné kandidatuře Andreje Babiše na prezidenta:

Andrej Babiš kandiduje na prezidenta. Program, názory a priority bývalého premiéra

Petr Pavel

Petr PavelAutor: ČTK

Petr Pavel (* 1. listopadu 1961) je armádní generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO. Svou kandidaturu oficiálně oznámil 6. září 2021. Svou kandidaturu opírá o 81 083 podpisů občanů, jen o něco více získala Danuše Nerudová.

Jeho prezidentská kampaň má slogan „Vraťme Česku řád a klid.“ V rámci oznámení kandidatury prohlásil: „Potřebujeme prezidenta, který bude promlouvat klidným, jasným a srozumitelným hlasem.“

Zmínil také, že by chtěl být prezidentem, který mírní vášně. Za své priority označil aktivní zahraniční politiku, nezávislou energetiku, inovativní ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou, zdravé životní prostředí a vzdělání.

V souvislosti s pandemickou krizí Petr Pavel vypracoval „desatero proti krizi“. Jedná se o soubor opatření, jež by měla České republice pomoci pružně reagovat na nenadálé události. 

Hlavní je podle Petra Pavla mít jasné postupy, jak v těžkých dobách postupovat z pohledu legislativy, financí, komunikace a vzájemné spolupráce, a to například při přírodních katastrofách, ale i za pandemie. Mimo to navrhuje vývoj flexibilního integrovaného digitálního systému, který by propojil stávající státní IT řešení.

Petr Pavel má podle průzkumů největší šanci stát se prezidentem. Podívejte se na jeho medailonek

V rámci kampaně se Petr Pavel nejvíce trefuje do svého soupeře Andreje Babiše: „Připravuji se na kandidaturu a nejen po zveřejnění včerejšího průzkumu padají otázky, zda obstojím v debatách, například s Andrejem Babišem. A já si v takovou chvíli připomínám ‚debaty‘ s náčelníkem generálního štábu Ruska po anexi Krymu a říkám si, že to asi nějak zvládnu.“

Petr Pavel je často dotazován na válku na Ukrajině. Pavel v březnu připustil, že za určitých okolností by byl i pro vyhlášení bezletové zóny nebo pro vyslání vojáků NATO na Ukrajinu, aby tam ochránili humanitární koridory. Podporuje také snahu o co možná největší izolaci Ruska a zároveň varoval, že ne každý, kdo dnes utíká z Ruska, je přítel příznivců Ukrajiny. Automatické přijímání takových lidí by podle něj mohlo pro Česko znamenat bezpečnostní riziko.

Pavel sice nezastírá svoje členství v KSČ, které označuje za pochybení vzniklé v důsledku svého záměru dostat se k výsadkovému útvaru v Prostějově, v rozhovoru pro Prostor X se však důrazně vymezil vůči nařčení, že by kdy působil ve vojenské kontrarozvědce. Pavel nesouhlasí ani s plošným navyšováním platů státních zaměstnanců, které prosazuje prezidentský kandidát Josef Středula.

Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Petra Pavla na prezidenta:

Generál Petr Pavel: Program, názory a kandidatura na prezidenta 2023

Video se připravuje …

Prezidentské volby 2023: Kdy přesně se konají a jak probíhají?

Josef Středula

Josef StředulaAutor: ČTK

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula (*12. listopadu 1967) oznámil na twitteru, že chce kandidovat na prezidenta jako občanský kandidát. Přihlášku do prezidentských voleb podal na základě podpory 11 senátorů. „Chci, aby si mohli vybrat kandidáta, který nemá žádnou komunistickou minulost,“ prohlásil Středula při příležitosti odevzdávání podpisů.

Levicový kandidát na sebe na podzim upoutal pozornost i organizováním demonstrací odborů. Demonstrující žádali mimo jiné růst dávek a podporu firem jako v době pandemie, dále zavedení přísné cenové regulace a cenové kontroly u všech základních životních potřeb, jako například u potravin, tepla nebo teplé vody.

Středula chce být prezidentem, požaduje vyšší platy. Podívejte se na jeho medailonek

V únoru letošního roku jej vedle Andreje Babiše, Aleny Vitáskové a Vladimíra Dlouhého jmenoval prezident Zeman mezi kandidáty, kteří podle jeho slov „mají šanci být zvoleni.“ Zeman tehdy vyzval i odboráře, aby svého předsedu ke kandidatuře přemluvili. Kladně se o Středulovi coby kandidátovi vyjádřil i Miroslav Kalousek.

V průběhu koronavirové vlny v únoru v roce 2021 vzbudila pozornost Středulova přestřelka s tehdejším premiérem Andrejem Babišem, když Středula kritizoval nedostatečná opatření Babišovi vlády. Premiér jej tehdy označil za „největší ohrožení české ekonomiky.“ 

Středula v rozhovoru pro E15 zmínil, že by v případě zvolení prošetřil působení současného kancléře Vratislava Mynáře i prezidentova poradce Martina Nejedlého. V rozhovoru se zamýšlí i nad Prahou jako obdobou Davosu: „Z Pražského hradu a přeneseně z celé České republiky bych rád udělal místo, které se stane nejen středoevropským, ale i evropským centrem, kde se budou vyměňovat názory, informace a hledat cesty do budoucnosti.“

Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Josefa Středuly na prezidenta:

Josef Středula chce být prezident. Odborový předák usiluje o vyšší platy a štědřejší podporu

Pavel Fischer

Pavel FischerAutor: ČTK

Senátor za Prahu 12 a poradce Václava Havla Pavel Fischer (* 26. srpna 1965) na prezidenta kandiduje již podruhé. V prezidentských volbách 2018 skončil na třetím místě s 10,24 procenty hlasů. Ještě ten samý rok v listopadu ale ohlásil, že se o přízeň voličů bude ucházet znovu. Svoji kandidaturu na prezidenta definitivně potvrdil koncem října 2022. Podporu pro kandidaturu opírá o hlasy 30 senátorů.

Pavel Fischer se v poslední době vyjadřuje ke konfliktu na Ukrajině: „Skutky, které vidíme, že páchají ruské jednotky, jsou takové závažnosti, že se jedná o válečné zločiny a jimiž se projevuje genocida,“ uvedl Fischer pro Český rozhlas.

V rozhovoru pro Seznam zprávy Fischer kritizoval zahraniční vystupování Miloše Zemana, vyzdvihl důležitost českého zapojení do NATO a dobré vztahy se Spojenými státy:  „Navštívil jsem desítky základen NATO, vím, jak fungují, a nebylo by to nic v neprospěch občanů ČR. Posiluje to naši bezpečnost. Bezpečnostní prostředí se změnilo a je třeba se na to připravit.“

Na prezidenta kandiduje už podruhé. Podívejte se na medailonek Pavla Fischera

Fischer kritizoval kroky politiků vedoucích k aktuální závislosti na Rusku: „Konflikt na Ukrajině nám každopádně mnohé prozradil. Třeba to, že jsme se z hlediska energií dostali do ruské pasti a všichni, kteří nás do té pasti navedli, by z toho měli vyvodit osobní odpovědnost. V českém případě bychom se měli podívat na to, kdo prosazoval jadernou elektrárnu Dukovany s ruskou účastí, abychom si také uvědomili, že to byli lidé, kteří přestože měli potřebné informace, naprosto otevřeně prosazovali řešení, které bylo v rozporu se zájmy České republiky.

Já o tom mluvím tak přísně, protože jsme v Senátu opakovaně naléhali na vládu, aby něco takového nepřipustila. Teď už aspoň nemusíme nikoho přesvědčovat, všichni to vidí.“ 

Ve své funkci senátora působí jako nestraník s podporou ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN. Fischer byl v poslední době mnohokrát dotazován na jeho postoj k sexuálním menšinám.

Ačkoliv se nejprve vymezoval proti adopcím dětí, pro Seznam Zprávy uvedl: „Dorovnávání práv mezi registrovanými partnery a manželi je věc, kterou já vidím vlastně bez problémů. Z hlediska přesvědčení bych se zastavil jen u toho, že bychom tomu říkali všemu manželství. Tam bych řekl, s tím já mám problém, ale když to Parlament schválí, no tak já to podepíšu. Protože zákony se dělají ve Sněmovně, nikoliv na Hradě.“ 

Čtěte více o názorech, programu a možné kandidatuře Pavla Fischera na prezidenta:

Pavel Fischer je kandidát na prezidenta. Nepřítel Ruska a komunistů láká hlavně konzervativce

Marek Hilšer

Marek HilšerAutor: ČTK

Marek Hilšer (* 23. března 1976) svou profesní dráhu zasvětil vzdělávání mediků, výzkumu zhoubných mozkových nádorů a hledání nových způsobů léčby rakoviny. Svůj záměr kandidovat na prezidenta oznámil v listopadu 2019. Dostatek hlasů od občanů neshromáždil, svojí kandidaturu nakonec opírá o podpisy od 13 senátorů.

Marek Hilšer podporoval vyhlášení bezletové zóny na Ukrajině. Je jednoznačným zastáncem prozápadního směřování Česka a dlouhodobě se vymezuje proti Rusku i Číně, které kritizuje mimo jiné i za nedodržování lidských práv, o jejichž důsledné dodržování se Hilšer chce zasazovat. Souhlasí s označením režimu v Rusku za teroristický.

V energetice si Hilšer přeje postupný přechod k obnovitelným zdrojům, u nichž by rád viděl větší podporu i ze strany státu. Jaderná energie je pro něj v současné době nevyhnutelným řešením.

Musíme se stát nezávislými na novodobých Hitlerech, říká prezidentský kandidát Hilšer

V oblasti sociální politiky obecně klade důraz na celkovou podporu rodin skrz možnost snáze skloubit pracovní a osobní život vytvořením více míst v jeslích a školkách. Nevynechává ani pomoc postiženým a seniorům či lidem v exekucích.  

O post prezidenta České republiky se ucházel už v roce 2018. Skončil pátý s necelým půl milionem hlasů. Také tehdy mu pro kandidaturu scházelo asi 6 tisíc podpisů, ale získal podporu od 11 senátorů především za KDU-ČSL, ČSSD a Zelené, kteří ho do volby nominovali.

Po prezidentských volbách v roce 2018 se mu podařilo zaujmout voliče Prahy 2, které jako senátor zastupuje. Mezi lety 2019 a 2020 se jako člen Komise pro spravedlivé důchody, kterou zřídila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), věnoval i reformě důchodového systému. 

Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Marka Hilšera na prezidenta

Marek Hilšer: Volební program, názory a kandidatura na prezidenta 2023

Danuše Nerudová

Danuše NerudováAutor: ČTK

Ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová (* 4. ledna 1979) oficiálně oznámila kandidaturu 31. května 2022. „Všichni si zasloužíme naději na lepší časy,“ napsala v oznámení na twitteru. Na postu rektorky Nerudová skončila na konci ledna.

Po kontrole ministerstva vnitra jí bylo uznáno 82 413 podpisů občanů, což je nejvyšší číslo ze všech kandidátů, kteří jdou do voleb s pomocí občanů.

Šance Danuše Nerudové se podle průzkumů zvyšují. Podívejte se na její medailonek

V rozhovoru pro Hospodářské noviny Nerudová tvrdí, že vidí tři hlavní výzvy: „Vyvedení země z ekonomické krize, dopady klimatické změny a navracení důstojnosti lidem. Chtěla bych být prezidentkou všech, nejen určité části občanů. Chtěla bych být prezidentkou, která vrací lidi stojící na okraji společnosti zpět.“ V rozhovoru uvedla, že by chtěla být také hlasem mladé generace.

„Podporu je potřeba poskytnout ve větším rozsahu, ale menšímu počtu lidí. Pro žádná plošná opatření není v tuto chvíli prostor,“ uvedla Nerudová v rozhovoru pro Prostor X. Dále mluví například o možnosti zvýšení základní slevy na poplatníka a jejím překlopení do daňových bonusů. Podporuje zavedení windfall tax s nižší sazbou, zdůrazňuje potřebu důkladné revize výdajů státu.

Nerudová působila i jako předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody a jako vědkyně se věnuje otázkám rovného postavení mužů a žen, dlouhodobě udržitelnému důchodovému systému a jeho financování. Je proti zvýšení věku odchodu do důchodu. Vymezovala by se nejen proti jednání Putinovo režimu v Rusku a na Ukrajině, ale také proti Číně.  

Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Danuše Nerudové na prezidentku

Danuše Nerudová: Volební program, názory a kandidatura na prezidentku 2023

Tomáš Zima

Tomáš ZimaAutor: ČTK

Tomáš Zima (* 2. července 1966) je lékař specializující se na biochemii, bývalý rektor Univerzity Karlovy a šéf prezidentova lékařského konsilia. Zima nenasbíral 50 tisíc podpisů od občanů, svou kandidaturu nakonec opírá o hlasy třinácti senátorů. Kontroverzní přitom bylo, že část z těchto senátorů končí, část teprve do funkce nastupuje.

V letech 2005 až 2012 působil jako děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Univerzitu vedl jako rektor v letech 2014 až 2022. Ve funkci ho letos nahradila Milena Králíčková.

V letech 1983 až 1990 byl Tomáš Zima členem KSČ. V roce 1989 pak předsedou výboru Socialistického svazu mládeže na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Zasadil se o povolení demonstrace studentů na Albertově v roce 1989. 

Pozornost vzbudil kritikou vládních protipandemických opatření v době pandemie. Vládě Andreje Babiše vyčítal chaotické rozhodování ústící v často „ničím nepodložená, a přitom pro život v zemi zásadní opatření“. Byl toho názoru, že se lidé s koronavirem budou muset naučit žít.

Vláda má zastropovat ceny energií, říká kandidát na prezidenta Tomáš Zima

Zima kritizuje vládu za nedostatečné kroky k ochraně lidí před zdražováním. „Nebál bych se ani otevřít téma snížení DPH na základní potraviny, energie a pohonné hmoty. Stát by si tím sice snížil příjem, ale lidem by umožnil důstojně žít,“ uvedl v rozhovoru pro pořad Epicentrum deníku Blesk.

Současné vládě podle svých slov fandí, vyčítá jí nedostatečné vysvětlování některých jejích kroků. Spekuluje také o tom, zda vláda neměla ještě více snížit spotřební daň na pohonné hmoty. Kritizuje i českou účast na Lipské burze.

„My vyrábíme elektřinu za desetkrát nižší cenu, než za jakou ji následně nakupujeme. To mi připadá jako nesmysl,“ uvedl v rozhovoru pro Newstream.

Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Tomáše Zimy na prezidenta

Bývalý rektor Tomáš Zima: lékař a biochemik, který chce být prezidentem

Jaroslav Bašta

Jaroslav BaštaAutor: ČTK

Od loňského roku je Jaroslav Bašta poslancem SPD, vedl kandidátku strany v Pardubickém kraji, ve Sněmovně je členem zahraničního výboru a předsedou jeho podvýboru pro vnější ekonomické vztahy. Dále působí v komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby. Svou kandidaturu opírá o podpisy 20 poslanců.

Dříve patřil k předním politikům sociální demokracie, jejím členem se stal v roce 1994, a zasedal také jako ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Mezi lety 2000 až 2005 byl velvyslancem v Rusku a později, od roku 2007 do roku 2010, také na Ukrajině.

Bašta studoval středověkou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, školu ale nemohl dokončit. Za aktivity ve studentském Hnutí revoluční mládeže v letech 1968 a 1969 byl odsouzen na dva a půl roku do vězení. Později se zapojil také do disidentských aktivit a byl perzekvován z důvodu podepsání Charty 77.

Denisa Rohanová

Denisa RohanováAutor: ČTK

Denisa Rohanová (* 16. dubna 1975) je prezidentka České asociace povinných, jež se zaměřuje na pomoc lidem, kteří se ocitli v dluzích či exekuci, a to ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a různými neziskovými organizacemi.

Mimo jiné prosadila například seznam nezabavitelných věcí do Exekučního řádu a vytvořila Metodický pokyn pro Policii ČR v případě mobiliárních exekucí. Svůj záměr stát se hlavou státu oznámila v dubnu 2021.

Šance dostat se na Hrad se jí však povážlivě vzdálila, když její transparentní účet pro kandidaturu na prezidentku zacílil exekutor. Kandidaturu opírá poněkud kontroverzně o podpisy 20 exposlanců ČSSD a KSČM.

Prezidentská kandidátka Denisa Rohanová dluží milion. Transparentní účet jí obsadil exekutor

Vyloučení kandidáti: Kdo nezískal dostatek podpisů

Karel Janeček

Karel JanečekAutor: ČTK

O kandidatuře matematika, filantropa a podnikatele Karla Janečka (* 26. července 1973) se dlouho spekulovalo, svou kandidaturu na prezidenta veřejně oznámil 21. ledna 2022. Zároveň odstartoval jeho projekt ,,Tohle jsme my“, který měl na základě celospolečenské diskuze vytvořit ,,společenskou ústavu“ pro budoucnost České republiky.

Do své kampaně plánoval vložit maximální povolenou částku, to znamená 40 miliónů pro první, 10 miliónů pro případné druhé kolo prezidentské volby. Janeček avizoval, že svou výslednou kandidaturu opírá o 73 037 podpisů od občanů. Kontrola ministerstva vnitra však po kontrole uznala jen 48 091 podpisů. Plánuje se odvolat.

Sliboval boj proti korupci nebo podporu matkám samoživitelkám a seniorům. Za důležité považoval prosazování zdravého životního stylu, aby lidé získali cestou fyzické aktivity přirozenou imunitu. Chtěl, aby Česko nebylo montovnou, ale průmyslovou, uměleckou a vědeckou velmocí a inspirací pro celý svět. Za důležité proto považoval věnovat se inovacím, digitalizaci státní správy, životnímu prostředí a rozvoji podnikatelského prostředí.

Kandiduji nezávisle, a proto se mě politici bojí, tvrdí Janeček. O podporu požádám i senátory

Karel Janeček přednášel finanční matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je spolumajitelem a předsedou dozorčí rady společnosti RSJ, která se zabývá obchodováním s finančními deriváty. Založil i Nadační fond proti korupci. Janeček je zodpovědný za vzkříšení ankety Český slavík, kde v roce 2021, v rámci níž pak na jevišti pronesl projev, v němž se vymezil vůči očkování dětí na covid.

V rozhovoru pro Deník N vyzdvihl odvahu ukrajinského prezidenta Zelenského a zmínil, že by v podobné situaci pravděpodobně jednal analogicky. Za rizikové životní situace, které ho v minulosti potkaly, označil své seskoky padákem. 

Na zářijové demonstraci s heslem Česko na prvním místě, kde řečnili zástupci komunistů, Trikolóry, SPD a Volného bloku se mezi přítomnými diváky objevil i Janeček. Ačkoliv podle svých slov s některými věcmi, které byly řečené na pódiu nesouhlasil, zároveň vyjádřil i pochopení pro přítomné demonstranty:

„Viděl jsem své nespokojené spoluobčany, kteří potřebují projevit své výhrady a říct nahlas, že i oni mají právo být vyslyšeni a respektováni. Neviděl jsem dav ustrašenců a kverulantů, nýbrž lidi s odvahou projevit svůj názor a schopností se spojit, i přes značné názorové rozdíly,“ napsal Janeček na svůj Facebook.

Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Karla Janečka na prezidenta: 

Prezidentský kandidát Karel Janeček. Kdo je a čím se proslavil

Tomáš Březina

Tomáš BřezinaAutor: ČTK

Tomáš Březina (* 21. února 1957) založil společnost BEST zaměřující se na výrobu betonových stavebních prvků pro venkovní a zahradní architekturu.

Březina zmiňoval již v červnu, že má dostatečný počet podpisů pro prezidentskou kandidaturu. Na ministerstvo měl odnést 74 tisíc podpisů občanů, tvrdil serveru Seznam Zprávy Březinovo mluvčí Jaroslav Navrátil. Kandidát jich podle něj nasbíral údajně 85 tisíc. Ministerstvo vnitra tyto čísla později vyvrátilo. Tomáš Březina podle něj odevzdal 69 511 podpisů. Kontrolní vzorek měl chybovost 27,24 %, druhý vzorek 31 %. Uznáno bylo tedy 45 894 podpisů, což bylo pod limitem nutným pro kandidaturu na prezidenta.

K válce na Ukrajině a k jednoznačnému odsouzení Ruska se Březina stavěl zdrženlivě, tvrdil, že není dostatečně vzdělaný v historii vztahů mezi oběma zeměmi. Aby se mohl rozhodovat kompetentně, potřeboval by podle svých slov kromě mediálního zpravodajství také informace z tajných služeb.

Vláda se starala víc o Ukrajinu než o občany, říká prezidentský kandidát Tomáš Březina

Zdůrazňoval, že není proruský, ale že u návštěvy Kyjeva nebo hmotné podpory Ukrajiny by důsledně zvažoval všechna pro a proti. V pozici prezidenta by vnímal povinnost starat se o „české lidi“ a řešit především „české problémy“.

Jednou z jeho priorit měla být ekonomická transformace České republiky, která by se měla vyrovnat především s relativně nízkým HDP na osobu, vzrůstajícím počtem státních zaměstnanců a „ekonomickou kolonizací“, tedy stavem, kdy je většina významných českých firem v rukou zahraničních investorů. Své myšlenky rozvedl v rozhovoru na E15.cz.

Cestu viděl v rušení tisíců „zbytečných“ pozic ve státní správě včetně některých ministerstev nebo krajských úřadů. Rád by býval snížil i množství lékařů, soudců, učitelů nebo policistů. Za stěžejní považoval Březina výrobní sféru – zemědělství, průmysl a stavebnictví – ve které z necelých pěti milionů zaměstnaných pracuje zhruba 1,2 milionu lidí, což je podle něj málo. 

V letech 1996 až 1998 byl Tomáš Březina poslancem za ODS, později krátce působil v Unii Svobody. Plánoval návrat do politiky už v roce 2013, kdy měl být lídrem za ANO v Středočeském kraji, nakonec si to však kandidaturu rozmyslel. Kritizoval marketingovou strategii hnutí, které na něj bylo málo pravicové.

Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Tomáše Březiny na prezidenta:

Tomáš Březina: Názory, program a kandidatura na prezidenta

Karel Diviš

Karel DivišAutor: ČTK

Karel Diviš (* 24.března 1976) oznámil svou kandidaturu na prezidenta 20. ledna 2022. V listopadu oznámil, že odevzdal 61 600 tisíc sesbíraných podpisů od občanů pro podporu své kandidatury. Kontrola ministerstva to však nepotvrdila, byť Divišovi kandidatura unikla jen těsně – uznáno bylo 49 884 podpisů. Karel Diviš již oznámil, že se plánuje odvolat.

Podnikatel v informačních technologiích svou kandidaturu odůvodnil tím, že nevidí nikoho jiného, komu by mohl dát ve volbách hlas. Karel Diviš založil technologickou firmu IDC-softwarehouse, která vytvořila portál letuska.cz. Kromě toho pracoval Diviš dvacet let jako sportovní komentátor České televize. 

ČTK sdělil, že jeho cílem je od základu změnit atmosféru v zemi tak, aby byla moderní, přátelská a sympatická. Jako velký problém vidí rozdíly mezi kvalitou života v regionech země. Velkou roli mělo v jeho záměrech hrát i školství, podporuje členství v NATO a chtěl se zasadit o lepší kybernetickou bezpečnost země.

Zdůrazňoval, že by se Česko nemělo spoléhat pouze na NATO, ale především samo na sebe. Mluvil o potřebě posílení obranyschopnosti České republiky proti kybernetickým útokům, země by také měla mít protiraketový deštník nebo bezpilotní letouny a drony. 

Diviš hovořil o zásadní době, v níž není jasné, jak bude vypadat struktura ekonomiky v horizontu dvaceti let především díky novým objevům v IT technologiích, genetickém inženýrství a biomechanice. Prezidentem by proto podle něj měl být někdo mladší, s novou energií, který rozumí moderním technologiím.

Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Karla Diviše na prezidenta:

Karel Diviš: Jeden z prvních kandidátů na prezidenta 2023 nenasbíral podpisy občanů

Jiří Kotáb

Kandidát na prezidenta Jiří KotábAutor: Archiv Jiřího Kotába

Soukromý ombudsman v Moravskoslezském kraji se chtěl stát prvním tělesně postiženým kandidátem na prezidenta. Čtyřicetiletý Kotáb má od mládí III. stupeň invalidity. V červnu oznámil, že se mu podařilo nasbírat 50 tisíc podpisů občanů nutných pro předložení prezidentské kandidatury. Ministerstvo vnitra to však nepotvrdilo a jeho kandidaturu zamítlo, neboť žádost poslal pozdě.

Kotáb dříve působil na pozici experta pro zdravotní a sociální politiku v dnes již nefunkčním hnutí Úsvit Tomia Okamury. Dvakrát se neúspěšně ucházel o poslanecký mandát ve sněmovních volbách. Poprvé v roce 2017 kandidoval za Blok proti islámu, podruhé jako nezávislý kandidát za komunisty.

Zdroj Zde