Kdo dostal nejvíc přidáno a kde mzdy váznou? Nový přehled podle profesí

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta na 46 924 korun. Reálně pak stoupla o 3,9 procenta. 

„Zvyšování mezd je ve srovnání s loňskem mírně nižší, navíc je stále diferencované v jednotlivých odvětvích. Zatímco v činnostech v oblasti nemovitostí stouply mzdy o 12 procent, v těžbě a dobývání jen o 3 procenta,“ upozorňuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Podotýká, že mzdy reálně rostou už od začátku roku 2024, v první čtvrtletí letošního roku se ale poprvé po roce stalo, že reálná mzda rostla ve všech odvětvích.

Vzhledem k tomu, že dlouhodobě na průměrnou mzdu nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců, tak se sleduje medián mezd, která ukazuje mzdu přesně prostředního zaměstnance v celé řadě zaměstnanců. A tomu v prvním čtvrtletí vzrostla mzda o 5,3 procenta na 38 385 korun. Medián mužů je 41 667 korun a medián žen 35 226 korun.

Meziročně si nejvíce si polepšili zaměstnanci z oboru nemovitostí a profesní a vědecké činnosti. Nejméně mzdy rostly v odvětvích těžba i dobývání a také výroba a rozvod elektřiny a plynu. „Ale právě u výroby a rozvodu elektřiny, plynu jsou ty nominální mzdy tak vysoké, že i nízké zvýšení představuje ve skutečnosti dost peněz navíc,“ doplňuje Erhartová.

Za první čtvrtletí letošního roku vzrostl podle statistiků také počet zaměstnanců, a to o víc než 15 tisíc. To je celkové navýšení pracujících o 0,4 procenta.

„Zjišťovali jsme, kdo jsou lidé, kteří berou berou nejnižší mzdy do 24 tisíc korun hrubého. A zjistili jsme, že je to takřka každý druhý zaměstnanec z oblasti ubytování, stravování a pohostinství. A každý třetí zaměstnanec v administrativních a podpůrných  činnostech, což jsou hlavně agentury práce, bezpečnostní agentury a call centra,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Naopak nízké mzdy na hraně minimální mzdy takřka vůbec neberou lidé v oboru peněžnictví a pojišťovnictví a ani ve veřejné správě a obraně. Je to kvůli vysokým požadavkům na kvalifikace v těchto oborech.

„A podívali jsme se také na to, kde se berou mzdy nad 80 tisíc korun měsíčně. A vidíme, že takto vysoké mzdy bere 40 procent lidí v informačních a komunikačních činnostech a pak je to více než třetina osob pracujících v peněžnictví a pojišťovnictví. Vysoký podíl bohatě placených zaměstnanců je v profesních, vědeckých a technických činnostech, což jsou například auditoři, právníci, architekti, ale i lidé z reklamních společností,“ doplňuje Holý.

Medián mezd podle hlavních tříd (CZ-ISCO) ukazuje, že stále nejvyšší mzdy berou řídící pracovníci a specialisté. Nejnižší mzdy pak pomocní a nekvalifikovaný pracovníci. „Zajímavý je ale ten meziroční nárůst mezi rokem 2023 až 2024 u kvalifikovaných pracovníků v zemědělství a lesnictví a rybolovu. Proč to je, to dosud nevíme,“ pokračuje Holý.

Statistici vybrali charakteristická zaměstnání v hlavních třídách, které jsou pro daná odvětví typická a početně nejvýznamnější. A porovnali mzdy za posledních deset let. „Například manažeři v průmyslové výrobě, kterých je necelých 17 tisíc, brali v roce 2014 medián přes 50 tisíc hrubého, loni už skoro 93 tisíc hrubého. Polepšili si tak o 84 procent. Výrazně si za deset let polepšili lékaři specialisté, a to o 115 procent. Těch je přes 26 tisíc. Jejich mediánová mzda byla v roce 2014 necelých 49 tisíc, loni už skoro 105 tisíc korun,“ říká Holý.

Mzda o 110 procent vzrostla také prodavačům, kterých je skoro 130 tisíc. V roce 2014 pobírali něco málo přes 14 tisíc, loni už skoro 30 tisíc hrubého. Také uklízečům se mzda za deset let zvýšila o 102 procent, ze zhruba 12 tisíc na něco málo přes 24 tisíc korun.

Další čísla statistiků ukazují průměrné mzdy v krajích podle vybraných tříd.

„Je to věčná otázka, proč jsou mzdy v Praze vždy vyšší. Je potřeba si uvědomit, že v Praze jsou jiná pracovní místa než v ostatních krajích. Jsou tu centrály velkých podniků, jsou tu soustředěné vysokokvalifikované profese, požadavky na vzdělání jsou jiné, je tu mnohonásobně více vysokoškoláků,“ vysvětluje Holý. „Ale pokud se podíváme na méně kvalifikované profese, tak rozdíl mezi Prahou a ostatními regiony skoro žádný není,“ doplňuje.

Velký rozdíl mezi metropolí a zbytkem země je v odměnách hlavně u manažerů a specialistů. A stále platí, že čím vyšší dosažené vzdělání, tím vyšší mzdy. 

V dlouhodobějším pohledu se struktura zaměstnanosti v Česku výrazně proměňuje pod vlivem celosvětových trendů, stoupající vzdělanosti obyvatel a posunu kariéry do vyššího věku. Nepřekvapí, že za dvacet let výrazně narostl počet zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech. Ve zdravotní a sociální péči pak o 43 procent, což je spojeno s vyšší nutností péče o rostoucí počet seniorů.

„Naopak v zemědělství za dvacet let ubyla třetina zaměstnanců, v těžbě a dobývání dokonce dvě třetiny,“ vypočítává Dalibor Holý.

Upozorňuje na čísla u státní správy. „Někdy hovoří o bobtnání státní správy, ale vidíme, že to není pravda. Počet zaměstnanců je nestabilizovanější ze všech odvětví našeho národního hospodářství,“ dodává Holý. 

U mezinárodního srovnání výdělků použil statistický úřad údaje z roku 2022, což jsou poslední údaje dostupné z Eurostatu. Statistici ukazují přepočet do společné měny i porovnání v paritě kupní síly.

Česko v uplynulém desetiletí předehnaly některé státy východní Evropy, zejména Litva a Estonsko. Vyšší kupní sílu měla průměrná mzda také v Polsku a Rumunsku.

Naopak kdysi bohatší Portugalsko má v obou srovnáních průměrnou mzdu nižší než Česko.

Sdílejte článek, než ho smažem

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO