Kdo si polepšil nad inflaci? České mzdy pod lupou

Počty zaměstnanců se zvyšují, jejich výdělky ale znehodnocuje inflace. Reálná kupní síla v prvním čtvrtletí roku 2022 klesla 94 % zaměstnanců. A během pandemie se snížil rozdíl mezi mzdami mužů a žen. To jsou hlavní závěry dnešní prezentace dat z trhu práce od Českého statistického úřadu.

Průměrná hrubá měsíční mzda v prvním čtvrtletí roku 2022 vzrostla meziročně o 7,2 % na 37 929 korun. Reálně si ale většina zaměstnanců pohoršila kvůli vysoké inflaci, která v prvním kvartálu letošního roku dosáhla 11,2 %. I když růst mezd zůstává rychlý, na rekordní zdražování to nestačí a kupní síla většiny Čechů se letos snižuje.

V posledních zhruba 20 letech ale dominovala období, kdy růst mezd převyšoval inflaci a kupní síla Čechů tak rostla. Podrobně to ukazuje následující graf.

Zdroj: ČSÚ

V prvním čtvrtletí letošního roku si s ohledem na inflaci polepšili zaměstnanci v peněžnictví a pojišťovnictví, jejichž průměrná reálná mzda vzrostla o 4,2 % a také pracovníci v oblasti nemovitostí, kterým reálná mzda poskočila o 2,4 %. Do této skupiny ale patří jen 2,9 % zaměstnanců.

„94 procentům naopak reálná kupní síla klesla. Nejvíce zaměstnancům ve veřejné správě, ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání,“ upozorňuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Zdroj: ČSÚ

Počet zaměstnanců se v prvním čtvrtletí roku 2022 meziročně zvýšil o 1,1 %. Nejvíce přibylo zaměstnanců v oblasti informačních a komunikačních technologií, celkem 4,5 %. Naopak největší úbytek statistici zaznamenali v odvětví těžby a dobývání, kde počet zaměstnanců klesl o 10,4 %.

Zdroj: ČSÚ

Mzdy žen rostly v posledních letech plošně rychleji než u mužů a rozdíl mezi mzdovým mediánem mužů a žen klesl z 18,7 % na konci roku 2019 na 16 % na konci roku 2021. Docházelo k tomu především proto, že ženy pracují v odvětvích, kde se více přidávalo. I přesto tři čtvrtiny žen stále ještě nedohnaly ve své kategorii tu úroveň, kterou měli muži před dvěma lety.

Zdroj: ČSÚ

„Největší nárůsty mediánových mezd za dva covidové roky najdeme u zdravotních sester a učitelů, kromě vysokoškolských. To jsou hodně feminizovaná zaměstnání. Nejčastější profesí žen byla ovšem prodavačka s prostřední úrovní výdělku 23 918 korun. U mužů pak bylo nejčastější zaměstnání řidič náklaďáku s hrubou mzdou 27 876 korun,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistika trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ

Platy učitelů v loňském roce skoro dotáhly ostatní specialisty. Letos tento trend ovšem nepokračuje. Středoškolští učitelé si při porovnání let 2019 a 2021 polepšili ze 40 904 korun na 49 018 korun. Mediánová mzda učitelů na prvním stupni základních škol vzrostla z 40 994 korun na 49 219 korun. Učitelé přitom patří k jedněm z mála profesí, kde jsou mediánové mzdy vyšší u žen než u mužů.

„Při porovnávání mzdových úrovní učitelů je nutné vzít v potaz, že jde o specialisty s požadavkem na vysokoškolské vzdělání. U těch byla v roce 2021 mediánová mzda 50 223 korun. Posun učitelů na hodnoty kolem 49 tisíc byl tedy jen uzavíráním platového rozdílu,“ vysvětluje Holý.

Hlavně vlivem mimořádných covidových odměn si výrazně polepšily zdravotní sestry, jejichž mediánová mzda vzrostla z 46 791 korun v roce 2019 na 63 133 korun v roce 2021. Mediánová mzda praktických sester vzrostla ve stejném období z 34 517 korun na 47 254 korun.

Víc než muži vydělávají pouze ženy zaměstnané v ozbrojených silách. Je tomu tak proto, že ženy, které jdou do armády, mají vyšší vzdělání. Největší rozdíl mezi mzdami mužů a žen je podle statistik mezi řemeslníky, kde dosahuje až 20 % a u řídících pracovníků (17 %).

Zdroj: ČSÚ

Kolik procent žen a mužů pobíralo hrubou mzdu v jednotlivých mzdových pásmech v letech 2019 a 2020 ukazuje další graf.

Zdroj: ČSÚ

Následující graf porovnává, jak narostla průměrná mediánová mzda u mužů a žen v jednotlivých kategoriích zaměstnání v roce 2021 ve srovnání s rokem 2019. Nejmenší nárůst je vidět u mezd mužů pracujících v těžebním průmyslu. U žen ve stejném oboru mzdy naopak rostly. Je to dáno opět tím, že ženy pracující v tomto oboru mají obvykle vyšší vzdělání. Největší nárůst byl pak vlivem covidu zaznamenán u mužů i žen ve zdravotnictví.

Zdroj: ČSÚ

Statistici se podívali také na rozdíly průměrných mezd žen a mužů podle věku a vzdělání. U mužů s vysokoškolským vzděláním je vidět, že průměrná mzda na začátku jejich kariéry rychle roste a pak klesá. U vysokoškolsky vzdělaných žen roste postupně a až v druhé polovině kariéry ženy takřka dosáhnou úroveň mzdy, které muži dosahují v kariéře po 30. roce. Největší mezera je u žen ve středním věku, což je spojeno s mateřstvím.

Zdroj: ČSÚ

Statistici vyhodnotili také dostupnost volných míst a v porovnání s dalšími zeměmi Evropské unie zde byla na konci roku 2021 práce nejdostupnější.

Zdroj: ČSÚ

Jana Divinová

Autor článku Jana Divinová

Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a… Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Vytisknout

Celý článek zde |