Krotký solární boom v Česku. Na střechách se staví víc, ale jinde to vázne

Během prvního pololetí roku 2022 přibylo v Česku 9354 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 74,8 megawattu. Za celý letošní rok to bude zřejmě přes 200 MW. Je to úspěch nebo nikoliv? Těžko říct. Oproti minulým rokům objem výstavby nových fotovoltaik roste, ale omezuje se na malé a střední instalace na střechách. Velké solární parky snad začnou přibývat od příštího roku.

Hlavním tahounem zájmu o střešní fotovoltaiku je už řadu let dotační program Nová zelená úsporám. Letos se k tomu přidal skokový růst cen elektřiny, který výrazně zkrátil dobu návratnosti investice do solárních panelů. Jen za prvních šest měsíců se o státní podporu přihlásilo 18 316 domácností, čtyřikrát více než za stejné období předchozího roku. Celkem bylo za první pololetí postaveno podle údajů Solární asociace 8500 elektráren na rodinných domech.

Krátká doba návratnosti přivádí ke dveřím solárních projektantů také firemní zákazníky. Ti mohou čerpat dotace z evropských fondů a nově také z Národního plánu obnovy. Od vyhlášení této nové podpory bylo podáno 2588 žádostí o dotaci v celkové výši 4,4 miliardy korun, z nichž ministerstvo průmyslu a obchodu schválilo prvních 500 případů.

Růst výkonu fotovoltaik v Česku

rok 2017 2018 2019 2020 2021 2022 (odhad)
výkon (MWp) 4,8 11 25,1 51,4 62 203
Zdroj: Solární asociace

Přesto výstavba firemních fotovoltaik tak nějak vázne. Za první letošní pololetí bylo postaveno 227 takových elektráren s celkovým instalovaným výkonem 15,2 megawattu. V obou případech se jedná o horší výsledek než v loňském prvním pololetí. Mezi největší letos realizované projekty patří fotovoltaiky na střechách průmyslového areálu IPPE v Dýšině na Plzeňsku (744 kW) a na budovách firmy Porfix CZ v Ostravě (732 kW).

Změnu by měly přinést dotace z Modernizačního fondu zaměřené na velké solární elektrárny, případně středně velké firemní instalace podpořené z Národního plánu obnovy. Podle odhadu výkonného ředitele Solární asociace Jana Krčmáře začnou ve větších počtech přibývat až během roku 2023.

Zajímavým trendem je výstavba bateriových úložišť energie v kombinaci se solárními elektrárnami. „Skoro devět z deseti nových elektráren je vybaveno systémem na akumulaci elektřiny,” zdůraznil předseda představenstva Solární asociace Jan Fousek, který je zároveň ředitelem Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT. „Jen v první polovině letošního roku bylo převážně v domácnostech instalováno 89,2 MWh bateriových úložišť,” dodává Fousek.

Méně pozitivním faktem je, že Česko ve výstavbě solárních elektráren zaostává za všemi sousedními státy. Například v Polsku za první pololetí přibylo 2500 megawattů nového výkonu, což je v přepočtu na obyvatele desetkrát víc než u nás. Elektřina ze solárních panelů dnes vyjde zhruba až pětkrát levněji než elektřina odebraná ze sítě za současné burzovní ceny (v roce 2010 to bylo opačně, výkupní cena solární elektřiny byla zhruba 10krát dražší než energie za tržní ceny).

Proč tedy výstavba fotovoltaik v Česku vázne? Zástupci Solární asociace na dnešní tiskové konferenci zmínili sedm vážných překážek, jež výstavbu komplikují:

  • dlouhá povolovací řízení a byrokracie
  • nevhodné legislativní podmínky pro stavbu fotovoltaik na bytových domech
  • chybějící legislativa pro komunitní energetiku a agrivoltaiku
  • obskurní měření vyrobené elektřiny na tři fáze, což střešní fotovoltaiky zbytečně prodražuje (i kvůli závislosti na dovozu speciálních střídačů z Číny)
  • růst ceny solárních panelů a dalších komponentů v posledních 18 měsících
  • nedostatek kvalifikovaného personálu pro stavbu střešních fotovoltaik
  • v Praze i dalších historických městech navíc výstavbu blokuje tuhý odpor památkářů

David Tramba

Celý článek zde