Kvůli povodním zvedneme regulované ceny, zákazníci přesto ušetří, říká šéf energetického úřadu

Vámi zveřejněné regulované složky ceny elektřiny a plynu pro příští rok se liší od návrhu, který jste prezentovali na začátku listopadu. Proč?

Minimální rozdíl mezi původním návrhem a konečným cenovým rozhodnutím, které jsme představili na konci listopadu, spočívá ve změnách provedených na základě veřejného projednávání od 4. listopadu. Ty zahrnují zohlednění nákladů spojených s povodněmi. Společnosti je byly schopny vyčíslit až v poslední době, kdy zároveň získaly přehled o částkách, které jim uhradí pojišťovny. Aby bylo možné rychle obnovit poškozenou infrastrukturu a zajistit dostupné finanční prostředky, rozhodli jsme se zohlednit tyto náklady již nyní v cenách, aniž bychom čekali další rok na přesné vyčíslení s úplnou jistotou. Náklady, které uhradí pojišťovny, se následně vrátí zákazníkům.

Co se týče plynu, některé společnosti a Teplárenské sdružení upozornily, že návrh regulovaných cen může vést k výraznému zdražení, ačkoli regulovaná složka netvoří u plynu zásadní podíl v celkové ceně. Z čeho tedy vycházíte, že výsledná cena nakonec klesne, navzdory těmto obavám?

Je třeba zmínit dva protichůdné faktory. Na jedné straně dojde k určitému nárůstu cen regulované složky, ale protože tato složka představuje jen malý podíl v celkové ceně, kterou zákazníci platí, převáží pokles ceny samotné komodity, tedy plynu. V důsledku toho zákazníci oproti svým výdajům v roce 2024 v roce 2025 v průměru ušetří. Odhady neregulované složky ceny vycházejí jednak z průměrné cenové hladiny podle metodiky Českého statistického úřadu a jednak z vlastních analýz aktuálního vývoje cen na burzách s elektřinou. Zohledněny jsou také podíly kontraktů, které budou uzavírány za současné ceny. 

V Praze má ale regulovaná složka růst oproti průměru téměř dvojnásobně, tudíž v konečném důsledku ani podle vašich odhadů k výraznému zlevnění nedojde. Proč v Praze regulovaná složka roste oproti zbytku země více?

Je to častý dotaz, proč ve velkých aglomeracích roste regulovaná složka více. Je to způsobeno větší investiční náročností na udržování a rozvoj celé infrastruktury.

Předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček|Profimedia

Všem odběratelům příští rok ceny energií neklesnou ani s ohledem na vaše odhady průměrného cenového vývoje. Těm, kteří mají fixované smlouvy na dva nebo tři roky, elektřina a plyn naopak zdraží. A zásadní roli v tom hrají právě regulované složky, které zvyšujete. Zlevnění tak teoreticky pocítí pouze zákazníci s končícím obdobím fixace nebo se spotovými produkty, které však ERÚ dlouhodobě kritizuje. 

My sledujeme průměrnou cenovou hladinu na trhu a ta oproti tomuto roku klesne. U každého odběratele se ale cena odvíjí od konkrétní smlouvy, což vždy zdůrazňuji. 

Vymezil bych se také vůči tomu, že spotové produkty dlouhodobě kritizujeme. Jen upozorňujeme, že jsou vhodné pro poučenější a aktivní zákazníky a nechrání nás před případným skokovým nárůstem ceny. Je velký rozdíl v tom, pokud si někdo tento produkt vybere s plným vědomím rizika, a v tom, pokud je do něj natlačen, zvlášť v tu nejhorší dobu. 

V roce 2027 se očekává zásadní změna legislativy, již bude muset Česká republika přijmout v rámci evropských předpisů. Jde o zavedení systému emisních povolenek pro plyn, označovaného jako ETS 2. Všichni dodavatelé budou povinni tyto povolenky nakupovat a náklady na ně se pravděpodobně přenesou na zákazníky. V příštích letech tedy zejména cena plynu poroste opět výrazně, je to tak? Je na tuto změnu metodicky připraven i ERÚ?

Předně bych zmínil, že konkrétní vnitrostátní právní úprava implementace ETS 2 dosud chybí. Vše dosud nasvědčuje tomu, že ceny povolenek nebudou součástí regulované ceny, ale obchodní složky stanovované obchodníky. Z velké části se tak ETS 2 vyhnou přímé působnosti ERÚ v oblasti cenotvorby.

Nicméně dohlížet máme i na obchodníky a jejich chování ve vztahu k zákazníkům. Klíčová pro nás proto bude transparentnost jejich komunikace vůči zákazníkům. Aktuálně se již zabýváme situacemi, kdy obchodníci řeší, jak to bude s fixacemi cen po naběhnutí ETS 2. Někteří kvůli nejistotě ohledně ETS 2 nenabízejí fixace přesahující inkriminovaný rok. Jiní se snaží ceny povolenek dostat do „výluk z fixace“. Zejména v těchto případech jde o to, jak takové výluky konstruují a nakolik srozumitelně je komunikují. Je to ale čerstvá záležitost jak na straně obchodníků, tak u nás. Řešení hledáme na úrovni pracovních skupin, kterých se účastníme nejen my a zástupci byznysu, ale také ministerstva.

Členové rady se účastní společenských akcí pořádaných či sponzorovaných regulovanými subjekty, příkladem jsou pozvánky od státem ovládané společnosti ČEPS na festival v Českém Krumlově. ČEPS přitom díky vyšším regulovaným cenám energií zvyšuje své tržby. Je tedy Rada ERÚ skutečně nezávislá? Nemáte obavy ze zpochybňování nezávislosti ERÚ?

Rada ERÚ pochopitelně nezávislá je a nemám žádné obavy, že by to bylo možné seriózně zpochybňovat. Setkání odborníků z energetického sektoru pochopitelně navštěvujeme. Setkávat se a diskutovat s lidmi z energetiky, průmyslu, se zákonodárci, to je přece součást naší práce… Pro úplnost, stejně tak se účastníme například akcí, které pořádají organizace hájící zájmy spotřebitelů včetně lidí zdravotně či jinak znevýhodněných. 

Předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček|Profimedia

Dodavatelům energií jste uložili řadu sankcí za nekalé praktiky. Jejich počet se od vašeho příchodu do čela Rady ERÚ zvýšil. Proč?

Pokud jde o sankce vůči dodavatelům, ty se začaly měnit zejména v souvislosti s energetickou krizí. Dodavatelé často přestali respektovat fixované smlouvy a převáděli zákazníky na nové produkty, což bylo v rozporu se smluvními podmínkami. To vedlo k sankcím.

Kolik těch případů bylo? 

Rozhodně šlo o desítky případů, a to i s výraznými dopady na zákazníky – některým z nich se zálohy na energii zvedly až trojnásobně. Rozsah sankcí závisel na závažnosti pochybení.

Jakým způsobem sankce stanovujete?

Například za závažná porušení energetického zákona mohou pokuty dosáhnout desítek milionů korun, zatímco za přestupky podle zákona o ochraně spotřebitele jde o nižší částky, maximálně do pěti milionů korun. Sankce jsou posuzovány podle dopadu na zákazníky a rozsahu pochybení. Rozdíl je mezi jednorázovým pochybením u jednotek zákazníků a opakovaným problémem, který postihne desítky nebo stovky zákazníků. Dopad na celý trh také hraje roli – závažnější případy mají větší důsledky a mohou být přísněji sankcionovány.

Je ve hře vyšší transparentnost celého procesu ukládání sankcí z vaší strany, například ve formě nějaké kalkulačky, z níž by bylo zřejmé, jak přesně jste pokutu vypočítali?

Pokuty pro dodavatele mohou být značně vysoké, zejména pokud dojde k nekalým praktikám, což vyplývá přímo ze zákona. Proces stanovení pokuty je však poměrně složitý, určitě ho není možné zjednodušit na jakousi „kalkulačku“, roli totiž hraje celá řada faktorů. Nejprve je třeba určit, o jaký přestupek šlo, jeho rozsah a závažnost. Právníci situaci následně posoudí a stanoví výslednou pokutu. Při ukládání pokuty existuje určitý interval, v němž se pohybuje výše sankce, přičemž správní orgán zohledňuje okolnosti přestupku a jeho nebezpečnost.

Pro zjednodušení si představte paralelu s policií. Naši právníci nejprve rozhodují v první instanci. Pokud pokutovaná společnost podá opravný prostředek, takzvaný rozklad, případem se zabývá ještě naše rada a rozkladová komise. Tady se zase nabízí srovnání, kdy je někdo soudem uznán vinným a proti rozsudku se odvolá k soudu vyššího stupně. 

V kontextu energetické krize je situace ještě specifičtější. Krizová doba klade na dodavatele vyšší zodpovědnost, a pokud v tomto období dojde k nekalému jednání, považuje se to za přitěžující okolnost. Například pokud někteří dodavatelé neoprávněně zvýšili ceny za energii, což vedlo k až trojnásobnému zvýšení záloh, mělo to na zákazníky likvidační dopad. To musí být při posuzování těchto případů zohledněno. 

Žádná větší transparentnost ukládání sankcí se tedy neplánuje?

Stále se vychází z interních pravidel a zákonných předpisů. A metodika je transparentní. Každé rozhodnutí o sankcích je podrobně zdůvodněné a veřejně dostupné, často na desítkách stránek. Pokud jde navíc o rozklad, který je druhou instancí, ten posuzuje rozkladová komise složená z odborných právníků. Tato komise nejedná automaticky ve prospěch Energetického regulačního úřadu, ale vyžaduje důkazy, které odůvodní uloženou sankci. 

Zdroj Zde