Kyberkriminalita: Ruský kozel zahradníkem

OSN v lednu zahájí jednání mezi svými členskými státy o vytvoření právních nástrojů pro boj s rostoucí kyberkriminalitou. V tomto směru se dlouhá léta nic nedělo. Diskuse to však rozhodně nebude jednoduchá, neboť jednotlivé země mají různé představy o tom, co kyberkriminalita je a jak si boj proti ní představují. Dokládá to především aktivita Ruska, které sice s kyberkriminalitou chce bojovat, ale zároveň je zemí, kde tento druh zločinu přímo kvete a často je i vládou podporován. Novou snahu OSN v boji s kriminalitou na internetu rozebírá Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Global Initiative Against Transnational Organized Crime, GI-TOC)

Lidské aktivity se stále více přesouvají na internet, a kyberkriminalita se proto stala lukrativní jak pro nové, tak i zavedené zločinecké organizace. Tento trend ještě více urychlila pandemie, jež přinutila miliony lidí pracovat z domova a komunikovat s ostatními téměř výhradně online.

Na rozdíl od jiných trestných činů není kyberkriminalita omezená fyzickým prostorem, zřídkakdy se odehrává v rámci jedné země, natož jedné jurisdikce. Organizace spojených národů ale dosud nemá žádnou smlouvu, od níž by se odvíjel postup, který by se zabýval přeshraniční kyberkriminalitou. V rámci OSN dokonce ani neexistuje společná definice toho, co to vůbec kyberkriminalita je.

2021: Podvodníkům s kryptoměnami se dařilo

„V lednu 2022 zahájí vlády na půdě OSN proces, jehož cílem by mělo být vytvoření globálního nástroje pro boj s kyberkriminalitou – prvního nástroje, který se bude zabývat tímto všudypřítomným a komplexním fenoménem,“ uvádí se ve zprávě GI-TOC. „Ačkoli panuje téměř všeobecné přesvědčení, že by se mělo něco udělat pro zvýšení globální spolupráce a vytvoření společného porozumění v této problematice, celý proces zatím brzdí hluboká nedůvěra mezi členskými státy.“

Proti záměrům OSN se ostře postavila řada západních zemí včetně USA a Velké Británie. Návrh na vznik globálního opatření vůči kyberkriminalitě totiž paradoxně navrhlo Rusko, které je zároveň hlavním centrem kybernetických zločinců, útočících na jiné země.

Důvodem, proč západní země odmítají ruský návrh, jsou obavy, že by nová legislativa mohla být pojata příliš široce, a ohrožovala by tak svobodu projevu a politické aktivisty.

„Ruský návrh smlouvy předložený k posouzení sice obsahuje ustanovení proti šíření dětské pornografie, proti hanobení na rasovém nebo etnickém základě a týká se i zločinů proti lidskosti a dalších problémů jako potírání podněcování k sebevraždě nebo trestných činů mladistvých,“ uvedla GI-TOC. 

Kyberzločin: Evoluce, ne revoluce

Současně ale tento návrh vyzývá signatáře k tomu, aby do svých zákonů připsali mezi trestné činy například šíření materiálů podněcujících k ideologicky založeným nenávistným činům, což by vzhledem k obecnému výkladu mohla zneužít jakákoliv autoritativní vláda vůči legitimní opozici. 

Podle GI-TOC existuje několik možných cest, kudy se OSN bude ubírat. Buď zvítězí návrh podporovaný Ruskem, jenž bude vycházet z již existující Budapešťské úmluvy o kybernetické kriminalitě z roku 2004. Nebo dostane přednost alternativa, která také využívá Budapešťskou úmluvu jako základ, ale odstraňuje některé nebezpečné ruské koncepty. Může se ovšem také stát, že tyto diskuse nepřinesou žádné řešení.

„Souhrnně vzato, dosavadní argumenty a procesy odhalily významné politické, ideologické a věcné překážky k vytvoření nové smlouvy o kyberkriminalitě,“ píše se ve zprávě GI-TOC.

„Nedostatek transparentních reakcí ze strany některých zemí na kybernetické kriminální útoky navíc vyvolává otázku, zda členské státy OSN tuto smlouvu skutečně chtějí.“

Překlad textu: Nina Kodhajová

Více zde |