Kyjev rychle ztrácí území v Donbasu i Kurské oblasti. Ochota Ukrajinců k ústupkům roste

Postup ruských sil na východě Ukrajiny je nyní zřejmě nejrychlejší od prvních dnů invaze v roce 2022. Dostupné informace naznačují, že v posledním měsíci se jim podařilo obsadit území o velikosti zhruba poloviny Londýna. Ukrajinci také ztrácejí pozice v Kurské oblasti. Je tak možné, že ještě před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu přijdou o důležitou vyjednávací páku v případných mírových rozhovorech. Průzkumy naznačují, že obyvatelé napadené země chápou, že situace pro ně není příliš příznivá. Za poslední rok vzrostla jejich ochota vzdát se části území výměnou za mír a zachování suverenity zbytku státu.

Ruské síly provádějí souběžné útoky na několik ukrajinských bašt v Donbasu a na východě Charkovské oblasti. V polovině listopadu se přechodně protlačili do východní části Kupjansku a dostali se do centra Časiv Jaru. Zároveň pracují na obchvatu tohoto města ze severu i jihu a snaží se tak dosáhnout Kosťantynivky, což by jim mohlo připravit cestu pro ofenzívu na Kramatorsk a Slovjansk. Koncem listopadu už okupanti pronikli do města Kurachove a na předměstí Velyké Novosilky.

Ukrajinské pozice někde visí na vlásku

„Rusko vytvořilo nové týdenní a měsíční rekordy ve velikosti okupovaného území na Ukrajině,“ uvedl nezávislý ruský server Agentstvo. Ruská armáda za poslední týden dobyla na Ukrajině téměř 235 kilometrů čtverečních, což je podle něj týdenní rekord pro rok 2024. V listopadu se celkem agresorovi podle údajů projektu DeepState podařilo zabrat 600 kilometrů čtverečních. Ukrajinci i jejich spojenci v poslední době připouštějí, že situace na frontě je velmi složitá.

„Nepřítel, využívající svou převahu v personálu a vybavení, nepřetržitě útočí na naše pozice. Ukrajinští obránci vytrvale zadržují nápor okupantů a způsobují nepříteli maximální ztráty,“ konstatoval v úterý ukrajinský generální štáb na Facebooku. Britský ministr obrany John Healey před pár dny prohlásil, že frontová linie je nyní méně stabilní než kdykoli předtím od prvních dnů úplné ruské invaze.

„Je zřejmé, že celá fronta mezi Pokrovskem a Novosilkou drží spíše silou vůle. Jde přitom o oblast, kde kromě Pokrovsku nejsou velká města a záchytné body pro obranu. Většina opevnění byla vybudována proti útoku z jihu, ale Rusové teď útočí z východu,“ míní i vojenský expert Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Kyjev je přesvědčen, že hlavním cílem ruského prezidenta Vladimira Putina pro toto období je dosáhnout plné kontroly nad Doněckou a Luhanskou oblastí. „Letos v zimě to budou tři roky od takzvané zvláštní vojenské operace. Co bylo její metou? ‚Osvobození‘ Doněcké a Luhanské oblasti. Ano, plány se upravují, ale tento cíl nezmizel,“ poznamenal zástupce náčelníka ukrajinské vojenské rozvědky HUR Vadym Skibickyj. Moskva patrně očekává, že Trumpův ukrajinský plán se bude odvíjet od frontové linie a faktickou plnou okupací těchto dvou samospráv pro ni bude snazší dosáhnout toho, aby jí po uzavření míru připadly.

Možné ohrožení strategického Záporoží

To však neznamená, že jde o jediné a konečné ruské cíle. Objevují se i úvahy, že Kreml plánuje ofenzivu na Záporoží. Jedno z center ukrajinského těžkého průmyslu, kde žije téměř tři čtvrtě milionu obyvatel, je důležité pro fungování Ukrajiny jako samostatného státu. Město je od současné fronty vzdálené zhruba třicet kilometrů. O tomto možném plánu napsal před pár dny i týdeník The Economist s odkazem na ukrajinské zpravodajské služby. Načasování operace není jasné a podle zdrojů časopisu by do ní mělo být nasazeno 130 tisíc vojáků. Ukrajinci v současnosti staví kolem města nová opevnění, tyto práce jsou údajně více důkladné než při v rychlosti prováděném opevňování pozic blízko fronty.

Někteří týdeníkem oslovení představitelé ukrajinské armády však příliš nevěří tomu, že by se nepřítel přes jeho současný postup na tento cíl v nejbližší době dokázal zaměřit. „Vyloučit to nejde, ale stejně tak to může být jen klamný manévr k odlákání sil z nyní destabilizované fronty mezi Novosilkou a Pokrovskem,“ domnívá se Kofroň. Není si jistý, zda Rusko v současnosti disponuje potřebným personálem k úspěšnému rozvoji této ofenzivy.

Americký Institut pro studium války (ISW) podotýká, že schopnost ruských sil postupovat dále směrem k Záporoží a Dnipru bude do značné míry záviset na tom, zda velitelé ruských východních a jižních vojenských okruhů budou nadále úspěšně koordinovat bojové operace. „Ukrajinské území je velké a ruské taktické zisky v západní Doněcké oblasti by neměly v krátkodobém horizontu vyvolat nepřiměřenou paniku,“ tvrdí.

Moskva chce zpět Kurskou oblast před Trumpovou inaugurací

Pro Kyjev je také silně nepříjemné, že ztrácí svoje pozice v ruské Kurské oblasti, kde v srpnu provedl překvapivou ofenzivu. Ukrajinské síly však přišly o zhruba čtyřicet procent obsazeného území. „Maximálně jsme kontrolovali asi 1376 čtverečních kilometrů, nyní je toto území samozřejmě menší. Nepřítel zvyšuje své protiútoky. Teď držíme přibližně 800 čtverečních kilometrů. Toto území budeme držet tak dlouho, jak to bude vojensky vhodné,“ řekl Reuters o víkendu zdroj z ukrajinského generálního štábu.

Od počátku se mělo za to, že úderem na ruské území Kyjev sleduje zejména dva cíle. Stěžejní patrně bylo odlákat síly nepřítele z Ukrajiny a ulevit tak obráncům na frontě, což se nezdařilo. Kyjevu tak zbývala naděje, že mu držení relativně velké plochy ruského území pomůže při případným rozhovorech. Mohl by tak například výměnou získat zpět části vlastního území. Ukrajina proto nepochybuje o tom, že Moskva se ho nyní snaží o tuto páku připravit před nástupem Trumpa.

„Pro Putina je nejdůležitější vytlačit nás z Kurské oblasti. Jsem si jistý, že nás chce vytlačit do 20. ledna,“ sdělil novinářům prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na datum Trumpovy inaugurace. Západ se nyní snaží Ukrajině pomoci tím, že jí umožnil použít jím dodané zbraně dlouhého doletu ATACMS a Storm Shadow uvnitř Ruska. Šlo jednak o reakci na nasazení severokorejských vojáků na straně Ruska, jednak zřejmě o snahu ukrajinské pozice před nástupem Trumpa udržet.

Za vstup do NATO by řada Ukrajinců obětovala Krym i Donbas

Zatím však není jasné, jestli tento krok bude mít nějaký zásadnější dopad. Odborníci jsou spíše skeptičtí. „Je to příliš málo a s roky zpoždění,“ řekl webu Business Insider George Barros z ISW. Matthew Savill z britského bezpečnostního think tanku Royal United Services Institute (RUSI) míní, že řadu důležitých cílů už Rusové přesunuli mimo dosah západních střel. Přesto by se Kyjevu s jejich pomocí mohlo podařit narušit logistiku a mobilitu ruských a severokorejských sil v Kurské oblasti.

V tuto chvíli zůstává nejasný i Trumpův mírový plán. Ukrajinci věří, že se nastupující prezident nyní seznamuje s veškerými tajnými dokumenty a vyhodnocuje je. „V této fázi nemá plán. Pokud existoval nějaký dříve, nyní se musí přizpůsobit realitě,“ prozradil Ukrajinské Pravdě diplomatický zdroj z Kyjeva s kontakty na Trumpův tým. „Nemá smysl teď na něj tlačit, protože ještě neučinil žádné rozhodnutí. A čím více budeme tlačit, tím vyšší je šance, že dosáhneme rozhodnutí, které se nám nebude líbit,“ zdůraznil s tím, že budoucí americká administrativa však od Ukrajiny určitě očekává realistické návrhy na ukončení války.

V posledním roce je přitom zřejmé, že i samotní Ukrajinci jsou více otevření ústupkům. Aktuální průzkum Kyjevského mezinárodního ústavu sociologie ukazuje, že vzdát se území k dosažení rychlého míru a zachování ukrajinské nezávislosti by byla ochotná třetina lidí. Před rokem to bylo čtnáct procent a před dvěma pouze osm. Více než polovina tázaných to však stále odmítá.

Poměrně velké rozdíly panují mezi tím, čeho by byli lidé ochotní se vzdát. Krym a Donbas by obětovali snáz, než ostatní okupovaná teritoria. Ukrajinská ochota akceptovat územní ztráty se také významně zvyšuje v případě, že by země zároveň získala jasné bezpečnostní záruky nebo mohla vstoupit do NATO. V takovém případě je kategoricky proti obětování Donbasu a Krymu pouze třicet procent respondentů.