Lockdownu už mají dost. Po nedávných zkušenostech plánuje 85 procent cizinců opustit Šanghaj

Lockdownu už mají dost. Po nedávných zkušenostech plánuje 85 procent cizinců opustit Šanghaj

Zdroj: Pxhere
  • Pětadvacetimilionová Šanghaj se před měsícem uzavřela do přísného lockdownu. Lidé nesmí vycházet na ulici, často jsou bizarním způsobem zavíráni do izolace a chybí jim potraviny nebo lékařská péče

  • Tento zážitek spolu s pracovními a logistickými komplikacemi přiměl naprostou většinu zahraničních byznysmenů zvažovat stěhování mimo Čínu

  • Město by kvůli jejich odchodu mohlo ztratit pozici regionálního finančního centra

Z Hongkongu do Šanghaje jako z bláta do louže. Poté, co se bankéři, obchodníci a zástupci mezinárodních společností v březnu rozčilovali nad politikou nulového výskytu covidu, kterou prosazovalo vedení autonomní přístavní metropole, přidali se k nim i profesionálové v Šanghaji. Ti mají však ještě pádnější důvody. Kvůli skutečnosti, že tato aglomerace spadá pod přímý vliv čínské vlády, prožili zdejší obyvatelé uplynulé čtyři týdny v tvrdém lockdownu.

Pětadvacet milionů obyvatel se muselo na téměř měsíc zavřít doma, což se podepsalo nejen na soukromých vztazích, ale i na těch obchodních. Protipandemická opatření narušila každodenní život a pošlapala obchodní vyhlídky tisíců byznysmenů žijících v nejlidnatějším městě země s druhou největší ekonomikou na světě. A to tak moc, až jim zkrátka došla trpělivost a začali se hlasitě ozývat. „Lockdowny tíží potenciální finanční dohody a související logistické problémy zastavily některé transakce,“ uvádějí zástupci místního průmyslu pro agenturu Reuters.

Bizarní opatření

Mnozí obchodníci žili v Šanghaji léta. Teď však vztekle balí kufry a chystají se odstěhovat zpět do Hongkongu nebo jiných pobřežních center. „To, co se v Šanghaji stalo, většinu lidí šokovalo. Málokdo si dokázal představit, že se věci vymknou kontrole do takové míry,“ cituje zmíněná agentura soukromého investora Melvyna Xu.

Skoro polovina evropských a amerických firem se stěhuje z Hongkongu. Dochází jim trpělivost s covidovými opatřeními

Naráží tím třeba na ploty v ulicích, které oddělují jednotlivé čtvrti nebo které, v extrémnějším případě, vláda nainstalovala lidem přímo před vchodové dveře, aby nemohli vyjít z domu. Občanům přitom chybí jídlo či základní lékařská péče, a tak se bouří a zátarasy ničí. Stalo se třeba i to, že hygienici uzavřeli řidiče kamionu do karantény v jeho voze nebo utratili psa, jehož majitelka musela do izolace.

Úřady dále přesunují do společné karantény celé komunity, kde se mísí zdraví i nemocní, aby mohly vydezinfikovat jejich domovy. Ve městě s desítkami milionů obyvatel se dohromady objevilo několik stovek tisíc infikovaných, kteří prodělali nejčastěji bezpříznakovou, ale vysoce nakažlivou variantu omikron. Jako celkový počet mrtvých oficiální úřady udávají 190. Plošně testovat se přitom začalo až v dubnu, tedy po měsíci izolace a více než tisíci odhalených případů.

V Pekingu vypadá režim podobně a obyvatelé už nyní v obavách, že je potká totéž, nakupují zásoby. Podle průzkumu webu Al Jazeera 85 procent expatů uvažuje o tom, že se z Číny po zážitku s lockdownem odstěhují ještě letos.

Sám Xu bydlel v Šanghaji od konce roku 2020, prožil zde tedy zhruba polovinu pandemie. Nyní však čeká, až se mezi pevninskou Čínou a uvedeným přístavním městem uvolní zákaz překročení hranic, aby tak mohl učinit. Zvažuje, že potom tam pošle i své děti a zpřetrhá veškeré vazby na Šanghaj, kam hodlá jezdit už jen za prací. „Na lockdownu nás nejvíc frustrovalo, že s tím nemůžeme nic udělat. Pro lidi tady váš vyjednávací hlas nemá váhu,“ vysvětluje.

Bejvávalo dobře

Podobně jako on uvažuje mnoho byznysmenů. Pokud by všichni najednou odešli, může velkoměsto zapomenout na své ambice stát se regionálním finančním hubem. Nepotěší to ani zdejší investiční banky, pojišťovny a správce aktiv či majetku, kterým se v oblasti posledních pár let, kdy Čína konečně otevřela svůj finanční sektor, zvláště dařilo.

Věčnou karanténu už psychicky nedáváme, naříkají piloti hongkongských aerolinek. Kvůli porušení pravidel vedení tři vyhodilo

Do Šanghaje celkově umístilo svá regionální centra na 700 společností. Nadnárodní firmy poskytovaly pětinu pracovních míst v oblasti, zároveň stály za polovinou zdejšího výzkumu a vývoje a představovaly 67 procent hodnoty celkového exportu a importu mezi městem a jeho okolím. Nedávný strmý ekonomický růst v metropoli totiž přiměl obchodníky, bankéře, firmy a správce fondů se sem z Hongkongu a dalších aglomerací přestěhovat, aby byli blíže svým klientům, mohli se účastnit velkých transakcí a získávat cenné znalosti z mnoha oborů. Jejich sny zní ve chvíli, kdy nikdo nesmí vyjít na ulici, absurdně.

Hromadná emigrace cizinců začala už dříve během pandemie. V roce 2011 žilo v Šanghaji 208 tisíc expatů, na konci loňského roku jich bylo už jen 163 tisíc. Teď mají ale globální firmy problém sehnat do svých šanghajských poboček personál. Goldman Sachs v příspěvku na sociální sítí WeChat inzeruje deset volných míst. JPMorgan loni převzal šanghajskou pobočku do plného vlastnictví, a teď ji chce posílit, zatímco BlackRock shání dvacet nových zaměstnanců. Problémy však mají i šanghajské mezinárodní školy – dle Britské obchodní komory přišly během pandemie o 40 procent personálu.

Online vám firmu nikdo neprodá

„Jakmile tahle uzávěra skončí, expati ze všech odvětví si budou hledat nové kariéry mimo Čínu,“ říká headhunter ze skupiny REForece a obyvatel města Jason Tan. Na téma protivirových opatření mluvil s mnoha byznysmeny, všichni jsou prý hluboce znepokojeni. Mají strach, že vláda izolaci nařídí znovu, nebo že příště se lockdown dokonce ještě zpřísní a prodlouží.

Z rybářské vesnice čínským Silicon Valley. Šen-čen předběhl New York a stal se třetím nejčastějším sídlem miliardářů

To by bylo nepříjemné, ale taky by to představovalo pracovní výzvu, a to především pro bankéře. Ti omezeními trpí nejvíc, protože se nemohou osobně věnovat klientům, kteří se chystají vstoupit na burzu nebo hledat příležitosti týkající se fúzí a akvizic. Přes Zoom totiž firmu nikdo neprodá. „Musíme si prohlédnout jejich továrny a závody, abychom si vše osobně ověřili. Opravdu nemůžeme o akvizicích rozhodovat virtuálně,“ zlobí se evropský investiční bankéř, který sice nechce být jmenován, ale prozradil, že v Šanghaji pracuje od února. I tak si každopádně stačil všimnout, že uzávěra během měsíce drasticky změnila podnikatelské prostředí ve městě, alespoň tedy v krátkodobém měřítku.

„Šanghaj je průmyslové a finanční centrum Číny. Musí šlapat jako hodinky,“ tvrdí další analytik, jenž si nepřál zveřejnit svoji totožnost. „Jenže ani poté, co si občané stěžovali na sociálních sítích, nepřišla žádná změna, která by ji udržela v provozu,“ dodává.

Odliv expatů přitom už několik týdnů zažívá i Hongkong, kde tak přísný lockdown zatím neproběhl, ačkoliv ho obyvatelé dříve či později očekávají. Podle Evropské i Americké obchodní komory odtud hodlá v letošním roce odejít více než polovina cizinců. Vadí jim omezení přeshraničního cestování, dlouhé karantény a neustálá hrozba uzávěry spojená s tolikrát kritizovanou politikou nulového covidu, ale i se sílícím vlivem Pekingu v této částečně autonomní oblasti.

Celý článek zde |