Měla to být krize. Těžký rok miliardářům přihrál 360 miliard, tratila jen menšina

Ocelář neprohrává

Jen o necelou půlhodinu po začátku ruské invaze na Ukrajinu se do sychravého únorového dne budí prezident hokejového klubu Ocelárny Třinec a multimiliardář v jedné osobě Ján Moder. Jinak než levou nohou vstát nemůže. Impérium, jehož je podílníkem, totiž stojí na dvou toho času vratkých nohách. Jednou je energeticky nenasytný byznys ocelářů z Moravia Steel. Druhým je dovoz železné rudy z ukrajinského Záporoží.

Všechno špatně a prolog problémů, chtělo by se říci. Byznys a lední hokej mají ale společné nečekané zvraty stejně jako naději do poslední minuty. Moder je hráč, kterému se alespoň prozatím daří uhrát plichtu. Zatímco surovinový byznys oslabil, kout železo se ukázalo jako snad až nečekaně silná karta. Přesto Moder nevyšel z arény uplynulého roku bez úhony. Dva a půl miliardy korun dolů z ocenění jeho majetku kvůli opatrným vyhlídkám znamená šestnáctiprocentní propad. Přesto se třinecký ocelář třia­čtyřicátou příčkou vejde do té movitější poloviny miliardářského žebříčku e15.

Desetiprocentní zisk miliardářů

Měl to být špatný, až katastrofální rok a zdaleka nejen Ján Moder loni na začátku jara mohl vyhlížet špatné časy. On sám se však stal živým symbolem toho, že majetky miliardářů prořídly na poměry války snad až nečekaně málo.

Suma sumárum si top stovka česko-slovenských superboháčů dokonce vydělala něco navíc. Jejich souhrnný majetek totiž k datu uzávěrky dosáhl 2,72 bilionu korun, miliardáři si tak v souhrnu oproti loňsku polepšili o téměř deset procent. Vděčí za to asymetrickému dopadu prodělané krize. Ti, kterým těžká éra nahrála, dokázali situaci bezezbytku využít. Naopak byznysmeni, jež mohla krize položit, prokázali nečekanou odolnost.

„Značně si polepšily průmyslové společnosti, a to zejména ty působící v energetice. A rozhodně se nenaplnily obavy, že kvůli drahým energiím budou průmyslové podniky krachovat. To nám potvrzují i údaje o extrémně nízké míře nezaměstnanosti,“ popisuje relativní odolnost ekonomiky, tedy i majetku superboháčů analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Ján Moder byl zároveň jedním z pouhé šestnáctky československých miliardářů, které krize připravila o část majetku. A zatímco ve výrocích známých byznysmenů nebyla nouze o skepsi, finanční výkazy a ocenění miliardářského podnikání mnohdy podávaly svědectví mírně odlišná.

Proti silné koruně

Naše jmění se zhruba o 15 procent zmenšilo vzhledem ke snížení ziskovosti Linetu kvůli obtížné situaci vloni na trhu v naší branži,“ uvádí zakladatel a jednatel impéria nemocničních postelí Linet Zbyněk Frolík. Byznysově bojoval především se silnou korunou, vysokými cenami materiálů či stále nefungujícími logistickými řetězci.

„Rovněž násobky zisku EBITDA při oceňování firem byly loni nižší. Letos už jsme ale zase na růstové trajektorii,“ dodává Frolík, jehož majetek zachránily investice mimo Linet, zahrnující účast ve firmách a fondech jako Alzheon, Enerne, Kaya či kupříkladu Y-Soft Ventures. Ve výsledku tak Frolík zůstal po těžkém roce s majetkem v hodnotě 8,8 miliardy v miliardářské soupisce e15 na svém.

Furianti z řad českých střádalů svým bankám dopřávají. Raději bonbon než vysoký úrok!

Český hendikep

Vysokou inflaci proklíná i miliardář Sehnal. „Jsme způsobilí se vyrovnat s inflací na úrovni Evropské unie a promítnout ji do cen. Vyšší inflace v Česku oproti unii nás ale poškozuje. Naši zákazníci tento rozdíl odmítají v cenách akceptovat,“ uvádí Pavel Sehnal. Ovšem i on obhájil v krizovém roce svůj loňský majetek 6,3 miliardy korun. Pochopitelně bez očištění o inflaci, která ovšem z individuálního miliardářského hlediska může být zcela odlišná od běžného republikového průměru na úrovni kolem červnových skoro deseti procent.

„Zásadně narostly náklady, které je obtížné kompenzovat vyššími výnosy,“ zdůrazňuje podnikatel a miliardář Jiří Šimáně. Byznysmen primárně z cestovatelské branže si nicméně oproti loňsku dokonce přilepšil. Počty e15 mu dávají letos k dobru rovných 600 milionů korun. To pro něj oproti loňsku znamená bezmála desetiprocentní majetkový přírůstek.

Ztrátu roku utrpěl Zavoral. „Negativně dopadly události posledních dvou let například na prodejce elektroniky, tedy obor, který během pandemie zažil velký růst, ale následně se trh nasytil a klesla poptávka,“ vysvětluje ekonom a partner společnosti PwC Petr Smutný. „Zároveň je to byznys nízkomaržový a vysoce náročný na pracovní kapitál, což ho nyní v kombinaci s inflačními tlaky a drahým financováním vystavuje do těžké situace,“ připomíná Smutný.

Se čtyřmiliardovým poklesem majetku opanoval ztrátaře roku Aleš Zavoral z Alzy. V relativním vyjádření vzhledem ke své loňské úrovni majetku utrpěli vedle Modera nejvíce jeho společníci z Moravia Steel a Minerfinu dovážejícího ukrajinskou rudu Evžen Balko a vdova po zesnulém Ľubomíru Blaškovi Mária.

Návrat fenoménu. Výnos investičních bytů šplhá k sedmi procentům, bude ještě lépe

Sedm bohatých

Je to téměř paradox, ale éru temnoty ovládli vítězové. Sedmašedesát miliardářů ze sta totiž během uplynulého roku dokázalo rozmnožit svůj majetek. Ani náhodou ovšem nejzámožnější Češi a Slováci nebohatli rovnoměrně a s nadsázkou tak mezi nimi narostly „sociální rozdíly“.

Čeští a slovenští miliardáři se s těžkým rokem plným byznysových pastí zdárně poprali. Ani brutální inflace či energetická krize nezabránily česko-slovenským superboháčům dál bohatnout. Alespoň rozhodující většině z nich. Bohatí byznysmeni, kterým hrály události uplynulého roku do karet, dokázali příležitosti bezezbytku využít. I ti méně šťastní ovšem předvedli, že umějí bojovat. 

Zatímco rozdíl v majetku mezi prvním a stým miliardářem byl loni 341 miliard korun, letos je to už 357 miliard. Celkově stovka českých superboháčů loni zbohatla o rovných 360 miliard korun, přičemž platilo, že nejrychleji bohatli právě ti nejbohatší. Přes tři sta miliard korun totiž za éry vysokých cen energií a divokého zdražování zvládlo vygenerovat jen pět nejzámožnějších v Česku.

Tatáž pětičlenná skupina přitom dohromady aktuálně disponuje majetkem 1,2 bilionu korun. A sedmička nejbohatších Čechů v žebříčku top miliardářů, která disponuje téměř 1,5 bilionem korun obrazně řečeno přepere těch třiadevadesát zbývajících.

Skokani roku

Kdo si polepšil oborově nejvíce? „Těžební průmysl, který se vyhrabal ze ztrát, a obchod, včetně odvětví velkoobchodu a maloobchodu, jenž dosáhl nejlepšího výsledku za posledních šestnáct let. V rámci zpracovatelského průmyslu se pak nejlépe dařilo rafineriím, výrobcům kovů a chemii,“ uvádí ekonom banky Creditas Petr Dufek.

Jaroslav Bukovský: Akciové menu z Wall Street nabízí až 425 procent výnosu, není pro každého

Skokanem roku se stal suverénně podnikatel v energetice a vydavatel e15 v jedné osobě Daniel Křetínský. Ten za jediný rok rozmnožil svůj majetek ze 127 na 330 miliard korun a z pozice pátého nejbohatšího Čecha se posunul na druhé místo za Renátu Kellnerovou s rodinou. Energetika přála i dalšímu energetickému podnikateli Pavlu Tykačovi, který svůj majetek během pouhého roku rozšířil o více než čtyřicet procent na 105 miliard.

„Období vysoké inflace a vysokých sazeb negativně dopadlo na real estate, kde se při dlouhodobých investicích počítalo s výrazně nižšími sazbami. Vidět je to i na dílčím trhu rezidenčního bydlení, kde kvůli vysokým sazbám výrazně poklesl objem hypoték,“ zdůrazňuje Smutný. I přesto se stal se svými sedmnácti miliardami pátým největším majetkovým skokanem roku vlastník developerského giganta CPI Radovan Vítek.

Zdroj Zde