Navýšení minimální mzdy zlikvidovala inflace. Česko v tom ale není samo, ukazují data

Loňské navýšení minimální mzdy v Česku se míjí účinkem. Zlikvidovala ho totiž prudce rostoucí inflace. Podobně dopadla většina států Evropské unie. V některých zemích přesto k reálnému růstu minimální mzdy došlo, ukazuje nové srovnání nadace Eurofound. České ministerstvo práce a sociálních věcí reálný propad mzdy sleduje, k dalšímu navyšování se však nyní nechystá.

Minimální mzda na přelomu roku vzrostla téměř ve všech členských státech Evropské unie (EU). Tedy v těch, co nejnižší přípustnou výši odměny za práci mají.

Konkrétně v Česku se minimální mzda zvýšila v lednu z 15 200 korun na 16 200 měsíčně. Šlo o navýšení ve výši 6,6 procenta. Po započtení inflace už ovšem čísla vycházejí jinak  – minimální mzda totiž reálně o dvě procenta klesla. Vyplývá to z analýzy nadace Eurofound.

Podobně letošní vysoká inflace ubrala z minimálních příjmů i v dalších 14 zemích EU. Nejvíce se propadla v Lotyšsku, a to o 6,9 procenta. Lotyši ale jako jediní ve sledovaném období minimální mzdu nezvedli. Výrazně inflace ukrojila i z příjmu Nizozemců, Belgičanů a Bulharů. 

K nejvýraznějšímu navýšení minimální mzdy došlo podle zveřejněných dat v Maďarsku, a to o 19,5 procenta. V Litvě vzrostla o 13,7 procenta, v Estonsku o 12 procent, v Rumunsku a Chorvatsku se zvedla o zhruba 10 procent. V těchto zemích zaměstnanci o navýšení přišli jen zčásti. 

K výpočtům dopadů inflace na minimální mzdy přitom autoři studie vycházeli z hodnot ze začátku roku, kdy byla inflace výrazně nižší. Pro srovnání v prosinci 2021 činila míra inflace v Evropské unii v průměru pět procent, aktuálně je už na 8,8 procenta.

zdroj: Eurofound

zdroj: Eurofound | Foto: Aktuálně.cz

Odbory chtějí další dva tisíce navíc

Právě kvůli vysoké inflaci žádají odbory v Česku, aby se minimální mzda letos ještě jednou zvýšila, a to až o dva tisíce korun. Podnikatelé to ale odmítají. Nejde až tak o samotnou minimální mzdu, protože tu u nás pobírá asi jen 170 tisíc zaměstnanců. Podnikatelé ale poukazují na to, že s nejnižší odměnou rostou i zaručené mzdy. Ty se vyplácejí v osmi výších podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce – od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka chce o případném zvýšení mezd ještě debatovat. „Vnímáme volání odborů po zvýšení minimální mzdy, na kterou jsou navázány i zaručené mzdy u jednotlivých skupin profesí v soukromém sektoru. Na toto téma vláda vede jednání jak se zástupci zaměstnanců, tak zaměstnavatelů, kteří skokový růst minimální mzdy naopak odmítají.“ uvádí pro online deník Aktuálně.cz mluvčí resortu Jakub Augusta.

Doplňuje, že je klíčové mimo jiné zajistit, aby se případný růst minimální mzdy negativně neprojevil třeba na růstu nezaměstnanosti. Ta je v Česku stabilně nízká a nyní dosahuje 3,2 procenta.

Minimální mzdy se v EU výrazně liší

Už několik let se mezi členskými státy EU mluví o potřebě upravit velké rozdíly v minimálním mzdách. Zatímco nejnižší je s 332 eury v Bulharsku, nejvyšší ji má Lucembursko, a to 2257 eur.

Letos v červnu konečně došlo ke schválení směrnice. Nepůjde nakonec o direktivní nařízení, že by se minimální mzda měla určovat jako 50 procent průměrné mzdy v zemi nebo jako 60 procent mediánové mzdy, ale mělo by jít pouze o doporučení. 

Na principech, podle kterých bude směrnice fungovat, se shodli zástupci členských států s europoslanci. Dohodnutá pravidla musí formálně potvrdit plénum Evropského parlamentu a ministři členských zemí. Státy pak na jejich převedení do svého práva budou mít dva roky.

Minimální versus důstojná mzda

Zatímco minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci, takzvaná minimální důstojná mzda je odměna za práci na plný úvazek, která pracujícím a jejich domácnostem poskytuje dostatek finančních prostředků ke „standardnímu“ životu.

Tuto mzdu každý rok vypočítávají sociologové z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Pro Česko loni činila 31 146 korun hrubého, pro Prahu pak 36 717 korun hrubého a kvůli inflaci dál výrazně roste. 

Stejně tak se dál zvyšuje počet lidí, kteří na ni nedosáhnou. V současnosti jde o necelou polovinu pracujících, přesně 41 procent. Pod hranicí důstojné mzdy byla necelá polovina zaměstnaných žen (48 procent), u mužů činil poměr úvazků finančně ohodnocených nižšími než uvedenými částkami 35 procent.

Kvůli inflaci se nesnížila pouze minimální mzda. „Odnesla“ to i průměrná mzda. Ta v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37 929 korun. Zaměstnanci si tak formálně polepšili v průměru o 2533 korun. Po započtení inflace však mzda reálně klesla o 3,6 procenta. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu se tak jedná o druhé největší snížení reálné mzdy v historii. 

Celý článek zde