Nejčastější chyby v daňovém přiznání. Neděláte je taky?

Podpisy!

Když podáváte přiznání na papírovém formuláři, je potřeba ho na konci podepsat. Pokud současně žádáte o vrácení přeplatku, musíte přidat podpis i do příslušného pole. Formálně totiž jde o dvě podání a obě musí být podepsána, zdůrazňuje finanční správa. Při elektronickém podání přes portál Moje daně podpisy řešit nemusíte.

Žádost o přeplatek

O vrácení případného přeplatku musíte výslovně požádat (v příslušné kolonce na konci daňového přiznání) a zvolit si způsob výplaty (napsat číslo bankovního účtu a podobně). Nestačí, když vám v samotném přiznání vyjde, že máte daňový přeplatek – stát vám ho automaticky nepošle.

Přílohy k přiznání

Nezapomeňte přiložit všechny doklady o vašem nároku na daňová zvýhodnění. Jde především o potvrzení z penzijní společnosti, banky (hypotéka), stavební spořitelny (úvěr na bydlení), pojišťovny nebo o darovací smlouvu (potvrzení o daru).

S datovkou jen elektronicky

Podnikající fyzické osoby (OSVČ), kterým stát zpřístupnil datovou schránku automaticky ze zákona, musí podávat daňové přiznání elektronicky. Povinnost se týká jen podání vztahujících se k činnosti, ve které alespoň částečně vystupujete jako podnikající fyzická osoba.

Ke splnění této povinnosti můžete využít přímo datovou schránku, ale jsou i jiné alternativy – třeba prostřednictvím portálu Moje daně (DIS+), do kterého se přihlásíte takzvanou identitou občana (bankovní identita, eObčanka s čipem, služba Moje ID, mobilní klíč eGovernmentu, I.CA identita s čipovou kartou, NIA ID…). Použít lze také aplikaci EPO nebo e-mail s uznávaným elektronickým podpisem. Podrobnosti popisuje Generální finanční ředitelství v metodickém pokynu ze začátku roku 2023.

Kdo podá přiznání elektronicky, získává o měsíc delší základní lhůtu. Přiznání v elektronické podobě tak letos stačí podat do čtvrtka 2. května.

„Při zpracování elektronického přiznání lidé často chybují v tom, že přiznání sice pošlou na finanční úřad pomocí datové schránky, ale v nesprávném formátu. Elektronické přiznání musí být podáno v předepsaném formátu XML a nelze ho elektronicky podat ve formátu PDF,“ upozorňuje Generální finanční ředitelství.

I dál je samozřejmě možné, aby za živnostníky a další podnikatele podal přiznání daňový poradce – ten má datovou schránku povinnou už z dřívějška.

Za elektronické podání se každopádně nepovažuje vyplnění formuláře na počítači, pokud ho pak vytisknete a pošlete v papírové podobě.

Kdo si zřídil datovou schránku dobrovolně a nemá ji povinnou ze zákona (není OSVČ), toho se povinnost elektronického přiznání netýká.

Základní sleva na poplatníka

Základní sleva na poplatníka pro příjmy za rok 2023 je 30 840 Kč. Tentokrát se nezvyšovala, zůstává stejná jako v předchozím roce.

Může ji využít každý, kdo měl v předchozím roce nějaké zdanitelné příjmy, a to v plné výši. Nezáleží na tom, že jste měli zdanitelné příjmy jenom v některých měsících. Tahle sleva se vždycky počítá za celý rok. Nedělí se tedy na kalendářní měsíce ani v případě, že jste měli zdanitelné příjmy třeba jen v prosinci. Vždycky můžete uplatnit celou roční slevu – ovšem maximálně do výše daně, která vám původně vycházela. Nelze jít „do minusu“.

Jestli jste loni vydělávali jenom část roku, je to pro vás šance: Slevu si můžete odečíst z daní i za měsíce, kdy jste z jakéhokoliv důvodu nepracovali – ať už třeba kvůli mateřské dovolené, nebo kvůli hledání jiného zaměstnání.

Nebuďte skromní!

Stává se, že lidé využijí jednu slevu, ale neuplatní jinou, protože si myslí, že se vzájemně vylučují. Přitom na ni mají nárok.

Z daní si můžete odečíst všechny slevy, pokud splňujete dané podmínky.

Například student, který má dostatečné příjmy, může využít jak základní slevu na poplatníka (za rok 2023 v celkové výši až 30 840 korun), tak slevu na studenta (až 4020 korun za rok). Případně může uplatnit i další slevy, pokud splňuje podmínky. Sleva na studenta sice skončí, ale příjmů za rok 2023 se to ještě netýká, takže v aktuálním přiznání ji můžete uplatnit. 

Zajímavost :  V únoru uhradili dopravci za užití zpoplatněných silnic a dálnic na mýtném...

Školkovné

„Sleva za umístění dítěte“ – takzvané školkovné – vám umožňuje snížit daň o výdaje, které jste v kalendářním roce prokazatelně vynaložili za mateřskou školu nebo obdobné zařízení péče o děti předškolního věku.

Maximální výše téhle roční slevy odpovídá měsíční minimální mzdě. Pro příjmy za rok 2023 se tedy zvýšila na 17 300 Kč. Jde však o strop, ne paušál. Z daní si proto můžete odečíst vždycky jenom skutečné výdaje. Jejich výši vám potvrdí provozovatel školky.

„Lidé často uplatňují maximální možnou výši slevy, zatímco ze zákona je možné slevu uplatnit pouze ve výši skutečně vynaložených výdajů, které jsou často nižší,“ upozorňuje Generální finanční ředitelství.

Školkovné si lze naposledy odečíst z daní (příjmů) za rok 2023, tedy v aktuálně podávaném přiznání. Od roku 2024 tato sleva končí

Daňová sleva na dítě

Když máte víc dětí, rozlišujete v přiznání jejich pořadí. Na první dítě v rodině si můžete odečíst 15 204 Kč za rok (1267 Kč za měsíc), na druhé dítě 22 320 Kč za rok (1860 Kč za měsíc), za třetí a každé další 27 840 Kč za rok (2320 Kč za měsíc). U postiženého dítěte s průkazem ZTP/P si lze odečíst dvojnásobek příslušné částky. Oproti předchozímu roku se nic nezměnilo.

Ve vztahu ke konkrétnímu dítěti může daňové zvýhodnění za stejný měsíc uplatnit vždycky jenom jeden z rodičů, případně prarodičů. Není však vyloučeno, že například otec v březnu využije zvýhodnění na první dítě, zatímco matka ve stejném měsíci využije zvýhodnění na druhé dítě. A pokud rodiče dítěte nemají dostatečné příjmy, může daňové zvýhodnění uplatnit i jeho babička nebo dědeček – pokud s ním žijí ve společné domácnosti.

Daňové zvýhodnění na dítě můžete uplatnit i za kalendářní měsíc, kdy se váš potomek narodil. Dokonce stačí, když se tak stalo třeba v poslední den měsíce.

Daňový bonus na dítě

Daňový bonus může uplatnit jenom ten, kdo vydělá aspoň šestinásobek měsíční minimální mzdy – u příjmů za rok 2023 je tedy potřeba vydělat aspoň 103 800 korun, zatímco za rok 2022 stačilo 97 200 korun. Do limitu se počítají pouze příjmy ze zaměstnání nebo podnikání.

Sleva na manželku či manžela

Když máte partnera na rodičovské dovolené, nebo z jiného důvodu loni neměl výraznější příjmy, můžete využít daňovou slevu na vyživovaného manžela. Na daních za rok 2023 tak můžete ušetřit až 24 840 korun – tato částka se, narozdíl od základní slevy na poplatníka, v posledních letech nezvyšovala.

Aby si jeden z manželů mohl slevu odečíst, nesmí vlastní příjmy druhého manžela – na kterého si uplatňuje slevu – za loňský rok přesáhnout 68 000 korun.

Do limitu se počítají hlavně všechny výdělky ze zaměstnání (včetně takzvaných dohod) a podnikání. Dál se počítají peněžitá pomoc v mateřství, dávky nemocenského pojištění, podpora v nezaměstnanosti, všechny typy důchodů, ale třeba i příjmy z prodeje nemovitostí (pokud nepatří do společného jmění manželů), příjmy z dědictví či darů. Rozhodující je hrubý, nikoliv čistý příjem.

Naopak do limitu se nepočítají dávky státní sociální podpory, tedy především rodičovský příspěvek, porodné či přídavek na dítě. Nepočítají se ani dávky pomoci v hmotné nouzi, státní příspěvky na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky na stavební spoření ani třeba stipendium při studiu.

Z daní (příjmů) za rok 2023, tedy v aktuálním přiznání, lze slevu využít za stejných podmínek jako předtím. Počínaje příjmy 2024 se sleva omezí: bude ji možné využít jen při péči o dítě do tří let věku. 

Limit pro odpočet darů

Fyzické osoby si mohou i za rok uplatnit dar jako nezdanitelnou část základu daně až do výše 30 % (původního) základu daně. Limit je sice standardně 15 procent, ale v předchozích letech se výjimečně zvýšil kvůli covidu a ruskému útoku na Ukrajinu.

Zajímavost :  Minimální a zaručená mzda: Pravidla se změní, schválila vláda

V souvislosti s pomocí Ukrajině se zároveň rozšířil okruh uznatelných darů. Finanční správa k tomu vydala podrobnější návod.

Minimální hranice se nemění: Podmínkou pro využití odpočtu je, že celková hodnota těchto darů v předchozím roce dosáhla aspoň 1000 korun nebo přesáhla dvě procenta vašeho (původního) základu daně.

Jestliže jde o společný dar manželů (ze společného jmění), může daňový odpočet uplatnit jenom jeden z nich, nebo každý poměrnou část. Limity se posuzují u každého z manželů zvlášť.

Odpočet úroků z hypotéky

Od základu daně (ne od samotné daně) se odečítají jenom zaplacené úroky, ne celková výše splátek. Potvrzení o tom, kolik jste zaplatili na úrocích, vám dá banka nebo stavební spořitelna.

Odečítat si je může jenom ten, kdo je „účastníkem úvěru“. Nestačí, když úvěr ve skutečnosti splácí. Rozhodující je osoba uvedená ve smlouvě.

Zároveň musí jít o nemovitost používanou k trvalému bydlení, ne pouze k rekreaci nebo nájmu. (Lidé, kteří celý rok bydlí v rekreační nemovitosti, však šanci na odpočet mají.)

Limit pro odpočet úroků z hypoték je od roku 2021 poloviční. Nový strop 150 tisíc korun ročně se však uplatní – zjednodušeně řečeno – jenom pro úvěry sjednané od roku 2021. Pro smlouvy sjednané do konce roku 2020, včetně jejich případného refinancování, dál platí dřívější pravidla, tedy i limit 300 tisíc.

Když budeme přesnější: Podle zákona není rozhodující, kdy jste podepsali smlouvu o hypotéce nebo úvěru za stavebka, ale kdy došlo „k obstarání bytové potřeby“ financované z konkrétního úvěru. Pokud jste si takovou potřebu obstarali až po 1. lednu 2021, týká už se vás nižší limit, tedy 150 tisíc.

Penzijní připojištění a životní pojištění

Asi nejkomplikovanější podmínky musíte splnit při odečtu příspěvků na penzijní spoření nebo životní pojištění.

Například u penzijka si od základu daně můžete odečíst jenom takové příspěvky, které jste v jednotlivých kalendářních měsících zaplatili nad limit 1000 korun. Vklady do jednoho tisíce korun v každém měsíci odečíst nelze, protože už jste na ně dostali jinou výhodu – přímou státní podporu.

U životního pojištění se odpočet od základu daně netýká pojištění, které kryje pouze rizika a neobsahuje spořicí složku nazývanou jako investiční, kapitálová či důchodová.

Pokud jste penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění předčasně zrušili, čeká vás nepříjemná povinnost: dodanit daňové odpočty, které jste čerpali, a to až deset let zpětně.

Ani pravidla a limity pro odpočty „penzijka“ a „životka“ se v aktuálně podávaném přiznání nezměnily. Všechno je stejné jako před rokem. Změny se dotknou až příjmů za rok 2024, tedy v příštím přiznání. 

Prodej akcií, podílových fondů, bitcoinů

Když jste loni díky prodeji cenných papírů vydělali, měli byste ze zisku zaplatit daň. Přiznat dokonce musíte i ztrátové investice. Jsou dvě výjimky, kdy jsou příjmy osvobozené a neuvádějí se ani v daňovém přiznání: buď celkový příjem nepřesáhl 100 tisíc korun za rok, nebo jste cenné papíry prodali nejdříve po třech letech od nákupu.

Chybuje se hlavně v té první výjimce: Jakmile celkový příjem z prodeje všech cenných papírů za kalendářní rok překročí 100 000 Kč, nemůžete využít osvobození ani pro část pod limitem. Není tedy pravda, že prvních 100 000 Kč je vždycky osvobozeno, a že se daní jenom část nad limit.

Podrobně: Prodali jste akcie nebo podílové listy. Co teď s daněmi

Obě zmíněná osvobození se týkají jenom prodeje cenných papírů (především akcií a podílových listů) – ne třeba prodeje bitcoinu, zlata a dalších investic.

Podrobně: Vydělali jste na bitcoinu? Před daní vás nezachrání ani čas

Limit pro podání přiznání

Limit pro podání daňového přiznání se výrazně zvýšil. Počínaje příjmy za rok 2023 – tedy od aktuálně podávaného přiznání – stoupl na 50 tisíc korun z dřívějších 15 tisíc. Jde o hrubý příjem před odečtením výdajů – odborně řečeno dílčí základ daně. Lidé, kteří mají roční příjmy nižší, tedy nemusí podávat přiznání. 

Zajímavost :  Sociálna poisťovňa zvyšuje predčasné a starobné dôchodky pracujúcim dôchodcom za vlaňajší rok

Do limitu pro podání přiznání se nepočítají příjmy, které vůbec nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozené, případně je z nich daň vybírána srážkou. Nepřiznávají se ani příjmy z příležitostných činností, které nepřesáhnou 30 tisíc korun za rok před odečtením výdajů. Tento limit se nezvýšil, zůstává stejný už od roku 2014.

Přiznání nemusí podat zaměstnanci, kteří v předchozím roce měli příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele. Nebo sice od víc zaměstnavatelů, ale postupně (ne současně od víc než jednoho). Podmínkou je, že u všech podepsali takzvané prohlášení k dani a současně neměli jiné zdanitelné příjmy (z podnikání, nájmu a podobně) přesahující 20 tisíc korun. I tento limit stoupl – dříve byl šest tisíc korun.

Podnikatelé, kteří se dobrovolně přihlásili do systému paušální daně, v zásadě nemusí přiznání podávat ani při vyšších příjmech. Ovšem jen za podmínky, že jejich ostatní příjmy (kromě příjmů ze samostatné činnosti), tedy typicky z nájmu či z kapitálového majetku, nepřevyšují 50 tisíc.

Oznámení o osvobozeném příjmu

Příjem, který je osvobozený od daně z příjmů, se v daňovém přiznání neuvádí. Ale pozor: Jestli jste v roce 2023 obdrželi osvobozený příjem vyšší než pět milionů korun, musíte ho nahlásit finančnímu úřadu – bez ohledu na to, jestli odevzdáváte daňové přiznání. Typicky jde o dary, dědictví, výhry v loteriích, příjmy z prodeje movitých věcí nebo cenných papírů. Částka každého příjmu se posuzuje samostatně. Oznamovat nemusíte příjmy z prodeje nemovitostí, které jsou zanesené v katastru nemovitostí.

Oznamovací povinnost byste měli splnit do termínu pro podání daňového přiznání, tedy do začátku dubna, případně do začátku května (při elektronickém podání) nebo začátku července (při využití poradce).

Co dělat, když zjistím chybu

Jestliže už jste přiznání odevzdali, ale ještě do konce lhůty pro jeho podání si uvědomíte, že jste v něm udělali chybu, můžete podat opravné přiznání. Finanční úřad pak vychází z toho nového, k předchozímu nepřihlíží. Za opravu vám nehrozí žádné sankce, dokonce ani kdyby vaše původní vypočtená daň byla nižší, než vám vyjde z opravného přiznání. Naopak: problém byste mohli mít, kdybyste chybný výpočet včas neopravili.

Po uplynutí lhůty pro podání přiznání už můžete podat jenom dodatečné přiznání místo opravného. Pokud jím nárokujete zapomenutou slevu, záleží jen na vás, jestli ho podáte. Když však zjistíte, že jste měli zaplatit vyšší než původně vypočtenou daň, je podání dodatečného přiznání vaší povinností.

Petr Kučera

Autor článku Petr Kučera

Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České… Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Vytisknout

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO