Než změníme systém přijímaček, musíme upravit hlavní vzdělávací plán, říká ministr Bek

Na tiskové konferenci ale Bek mluvil o tom, že v budoucnu by ministerstvo v přijímacím řízení mohlo udělat několik změn. Žáci by například mohli nejdřív psát test a na konkrétní školu se hlásit až na základě výsledků. Takovou možnost dlouhodobě podporuje také analytik vzdělávání Jan Zeman z PAQ Research. „Když budou děti i rodiče vědět, že získali například 45 bodů z 50, mohou si podle toho lépe vybrat školu,“ řekl pro e15.

Než ale ministerstvo začne o podobných změnách uvažovat, je podle Beka nutné upravit rámcový vzdělávací program, který určuje, co si mají děti ze školy vůbec odnést, jakými znalostmi a dovednostmi je má škola vybavit. Hlavním cílem nové úpravy vzdělávacího programu by podle ministra mělo být větší zaměření na gramotnost a kompetence místo memorování, které stále některé školy po žácích vyžadují.

Aby učitelé lépe učili a žáci se lépe vzdělávali

Přípravou námětů ke změně byl pověřen Národní pedagogický institut (NPI), organizace řízená ministerstvem školství. Od začátku dubna sbírá hlasy od pedagogických profesionálů i veřejnosti k jednotlivým vzdělávacím oblastem. Konkrétní představu o budoucí podobě rámcového vzdělávacího programu by NPI mohl ministerstvu představit v září. „Pedagogové se vyjadřují k předmětům, které v rámci své aprobace sami vyučují, a ty následně okomentují v online dotazníku. Stačí, když se vyjádří pouze k oblastem, které je zajímají,“ vysvětluje ředitel institutu Matěj Bulant, jakým způsobem chce organizace k aktualizaci programu přistoupit.

Podle institutu zájem veřejnosti i odborníků o připomínkování stále roste. Řeší se také u takzvaných kulatých stolů nebo v metodických kabinetech. Těch se účastní například Jana Smíšková, zástupkyně ředitele Základní školy T. G. Masaryka Poděbrady a členka středočeského Společenskovědního kabinetu. „Očekávám, že v budoucnu přímo v praxi škol podpoříme zavádění zrevidovaných rámcových vzdělávacích programů a přispějeme tak k modernizaci obsahu, metod a forem vzdělávání. Jednoduše řečeno k tomu, aby učitelé lépe učili a žáci se lépe vzdělávali,“ vysvětluje důvody, proč se do revize plánu zapojuje.

Podle Michaely Kadlecové, jednatelky soukromého gymnázia na pražském Braníku a zakladatelky organizace To dáš! Přijímačky nanečisto, která připravuje žáky na přijímací testy od Cermatu, se připomínkování účastní také učitelé z její školy. Více než státní Rámcový vzdělávací program jsou ale podle ní stěžejní školní vzdělávací programy, který schvalují a vydávají ředitelé jednotlivých škol. „Mají v tom volnou ruku a to je dobře,“ myslí si Kadlecová.

Tisíce dětí se po prvním kole přijímaček nedostaly na žádnou střední školu

Aktualizováno

Letošní přijímací řízení podle ní bylo v rámci možností standardní, pro zhodnocení celkového průběhu ale zatím nemá dostatek dat. „Testy odpovídají rámcovému vzdělávacímu programu, Cermat v nich spojuje vědomosti a schopnosti. Jsem zastáncem toho, že děti by na něj měly být připravené již ze školy a kurzy jim spíše pomohou některé věci procvičit,“ řekla Kadlecová pro e15.

Zajímavost :  Ranný brífing: Vláda je bližšie k ovládnutiu RTVS, odborníci skritizovali trestnú novelu

Odmítá, že by kurzy dokázaly připravit děti, aby v testu uspěly, jen na základě toho, že je naučí konkrétní postupy nebo jak „vykřížkovat“ správné výsledky. „Ochota rodičů za kurzy platit vychází spíše z toho, že je pro ně výhodnější přípravu nechat na profesionálech. Pokud ale mají dostatečnou motivaci a čas, mohou děti na testy připravit i zadarmo. Na internetu je spousta výukových videí a také ukázkových testů z minulých let dostupných zdarma,“ připomíná.

„Kolem každého testování vždy vznikne industrie firem nebo různých aktérů, kteří nabízejí nějaké školení. Tomu se nikdy nevyhneme,“ řekl ministr Bek v pořadu FLOW s Veronikou Jonášovou na e15. „Musíme ale zajistit, aby se vliv placené přípravy co nejvíce omezil.“ Z rozhovoru přinášíme několik ukázek, celý jej najdete ve čtvrtek na webu e15.cz.

Systém se má vylaďovat, ne opět od začátku překopávat

Stále se objevují zprávy, že i přes digitalizaci a snahu minimalizovat chyby provázel přijímací řízení na střední školy chaos. Některé školy zveřejnily výsledky dříve, Cermat dokonce měnil na poslední chvíli pořadí. Jak průběh hodnotíte? 

Myslím, že digitalizace každé agendy ukáže na chyby, které byly v minulosti v daném systému skryty. Příkladem může být třeba nedodržení termínu nebo udělání takové chyby, která pak ovlivňuje další lidi. A my jsme nyní svědky situace, kdy několik desítek škol z více než tisíce udělalo chybu při předávání dat společnosti Cermat. V některých případech šlo o velmi drobné chyby, jindy o větší. Nicméně řešení těch chybí nyní probíhá pod dohledem médií i veřejnosti, zatímco v minulosti se situace řešila interně na konkrétních školách. Elektronizace do systému nepochybně vnáší pořádek, současně ale ukazuje, že jsme stále pouze lidé. Cermat nyní nad rámec toho, co obvykle dělá, ještě pomáhá školám se s chybami vypořádat. 

Je logické, že se nějaké zmatky vždy objeví, navíc pokud systém testujete de facto v tvrdém provozu. Chystáte nějaké zhodnocení a vylepšení?

Určitě. Je přirozené, že se všichni aktéři v novém prostředí teprve učí fungovat, ať už mluvíme přímo o Cermatu, nebo o školách. Poznatky sbíráme a jistě ještě nějaké sbírat budeme. Navíc až skončí celý ten běh přijímacího řízení, chceme vytvořit širší pracovní skupinu, kde bude zastoupeno nejen ministerstvo a Cermat, ale také například Digitalizační a informační agentura. Rádi bychom navrhli nějaké legislativní změny, ale určitě ne nijak revoluční. Ten systém se má vylaďovat, ne opět od začátku překopávat. Určitě se v příštím roce nebudou dít zásadní změny, budeme se ale snažit, abychom minimalizovali hlavně ten stres, který přijímací zkoušky provází.   

Zajímavost :  Válka na Ukrajině ONLINE: Americký ministr zahraničí Blinken dorazil do Kyjeva

Co říkáte na to, že Cermat musel znovu spustit rozřazovací algoritmus, protože některé školy, jak jsme již zmiňovali, zveřejnily výsledky dříve, než měly? Považujete to za zásadní chybu? 

Určitě to nebylo moudré a koneckonců ministerstvo před tím varovalo. Školy měly počkat na ten rozhodný okamžik, což byla středa 15. května. Tehdy byla zveřejněny oficiální a právně závazné výsledky. Pokud se školy rozhodly zveřejnit nějaká provizorní data, jen zbytečně vnesly nervozitu do již nervózního prostředí. Vím, že tam byla obrovská poptávka ze strany rodičů, to je přirozené. Ale v takových chvílích je nutné zachovat chladnou hlavu a opravdu výsledky zveřejnit až ve chvíli, kdy jsou očištěné od případných chyb.  

Budete tyto školy nějak sankcionovat? 

Ministerstvo v tuhle chvíli k takovému postupu nemá nástroj. Nepochybně se musíme zabývat velmi podrobně povahou těch chyb a snažit se je v budoucím nastavení omezit. Skutečně se v některých případech stalo, že například škola omylem poslala místo skutečného pořadí seznam podle abecedy, což je chyba, kterou má škola zachytit ihned. Ušetřila by tím spoustu práce sobě, ale také například Cermatu, který se do toho také musí vložit a se školou komunikovat. Je nutné, aby všichni zúčastnění datům, která dávají do systému, věnovali maximální pozornost. 

Pokud se podíváme na procesní věci, které by se mohly ještě pro příští rok změnit, neplánujete například úpravu v oblasti termínů? Námi oslovené školy si stěžovaly zejména na to, že měly opravdu málo času na rozřazení uchazečů, někdy třeba jen den dva, než měly výsledky opět vrátit Cermatu. 

Termíny je určitě potřeba podrobit inventuře nebo revizi. Ukázalo se, že administrativní náročnost školních částí přijímací zkoušky je různá, a my tak musíme uvažovat nad tím, jak školám tuto část usnadnit. Je potřeba hledat cestu, jak i tyto části nabízet na centrální úrovni, například od Cermatu. Myslím, že by do budoucna mohl nabízet i moduly pro jiné předměty, čímž by část administrativy přešla opět na centrální systém.

Český přijímačkový dril pojede dál. Příští rok z toho může být ještě větší ostuda

Abych to demonstrovala na konkrétním příkladu: jedna mnou oslovená ředitelka školy na Praze 4 například uvedla, že na rozřazení u nich pracovalo 12 lidí prakticky od rána do večera. Pokud rozřazování probíhá v takovém spěchu, neříká si to o chybu? 

Zajímavost :  Namiesto zmieru sa vzťahy vyostrujú. S čím Smer, Hlas a SNS prichádzajú po atentáte? (otázky a odpovede)

Termíny se oproti minulosti příliš nezměnily. Školní část na různých školách je opravdu různorodá, někde přistupují například k rozhovorům nebo jiným časově náročnějším zkouškám. My tohle v legislativě umožnili, a já si dokonce myslím, že by bylo rozumné, aby ty školní části probíhaly před jednotnou zkouškou od Cermatu. Je nutné o tom přemýšlet společně tak, aby míra stresu pro školy byla menší.

Pokud by školy dokázaly organizovat školní části před jednotnou zkouškou, bylo by také rozhodnuto dřív. Ale ta meziroční změna, pokud bychom všechno povinně předsunuli před jednotnou zkoušku, by byla příliš razantní. Povedeme diskusi se středními školami, zda bychom nedokázali lhůtu zkrátit, ale musíme si dát pozor, aby to nebylo na úkor kvality školních částí. Protože tato část je pro školy a některé obory opravdu stěžejní. 

Co si myslíte o tom, že by mohly děti psát nejdřív test a až na základě počtu bodů by se hlásily na nějakou konkrétní školu? 

To je určitě správný směr úvahy. Musíme ale postupovat logickými kroky. V tuhle chvíli probíhá revize vzdělávacího programu pro základní školy, která od začátku počítá s tím, že bude probíhat testování dětí v základní školách v páté a deváté třídě. Umím si takové testování představit v deváté třídě, kdy by to šlo rovnou spojit s jednotným přijímacím testem. Tím pádem by se testování odehrávalo rovnou na základních školách a odpadla by část logistiky. Nejdříve si ale opravdu musíme vyjasnit, co má být obsahem učiva těchto dětí a jak ho chceme ověřovat.

Za vysokou školu by lidé měli platit, víc si jí pak váží, říká exšéf ČEZ Martin Roman

Zdroj Zde