Nezabavitelná částka je vyšší, potvrdil soud. Spočítejte si, jak se změnila

Nezabavitelná částka, která zůstává lidem v exekuci nebo v osobním bankrotu z výplaty nebo třeba penze, se má letos zvyšovat o mimořádně navýšené normativní náklady. Výpočet, o který se v posledních měsících vedl spor, teď vyjasnil Nejvyšší soud.

„Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy, se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená nařízením vlády č. 507/2021 Sb.) zvyšuje o částku uvedenou v ustanovení § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. (ve znění pozdějších předpisů),“ píše v čerstvém rozhodnutí Nejvyšší soud.

„To platí i při určení nezabavitelné částky pro účely určení výše splátky (insolvenčního) dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty,“ dodávají soudci.

Normativní náklady zvýšila řádná (každoroční) valorizace. Jenže: kvůli prudkému zdražování energií a vylepšení příspěvku na bydlení vláda provedla ještě mimořádnou valorizaci. Formulace v zákoně však spojuje mimořádné zvýšení normativních nákladů s příspěvkem na bydlení – přímo z toho nevyplývá, že mělo vliv také na nezabavitelnou částku.

Ministerstvo spravedlnosti to nakonec vyložilo pro dlužníky pozitivně: na konci února vydalo metodiku, podle které se má s mimořádně navýšenými normativy zvedat i nezabavitelné minimum. Některé insolvenční soudy se ale v praxi přikláněli k opačnému výkladu, podle něhož se nezabavitelná částka nezvyšuje o částku uvedenou ve výše zmíněné novele. S nižšími normativy počítala dosud také Česká správa sociálního zabezpečení při výplatě důchodů lidem v exekuci. Doslovného výkladu zákona se dosud držela samozřejmě i Exekutorská komora. Podrobně jsme o problému psali v samostatném článku.

Nejvyšší soud v tom tedy nyní udělal jasno a potvrdil navýšení nezabavitelného minima. To letos stouplo také v dubnu díky zvýšení životního minima.

Otázkou je, co bude například s už vyplacenými důchody lidem například v exekucích, kdy Česká správa sociálního zabezpečení dosud vyplácela menší nezabavitelnou částku, než podle Nejvyššího soudu měla.

„Exekutorská komora velmi vítá, že Nejvyšší soud v poměrně rychlé době sjednotil rozdílnou praxi insolvenčních soudů, exekučních soudů, soudních exekutorů i dalších exekučních orgánů – finanční správy, zdravotních pojišťoven nebo celní správy. Pokud jde už o provedené srážky, pak bude vždy záviset na konkrétních skutkových okolnostech případu. Pokud se plátci mzdy řídili pokyny exekučních orgánů, pak by se nic vracet nemělo. V těchto případech se poškození mohou obracet se svými nároky na stát,“ reagovala mluvčí komory Eva Rajlichová.

Základní částka nezabavitelného minima se počítá jako tři čtvrtiny součtu životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu u nájemního bytu v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. Jestliže dlužník vyživuje děti nebo jinou osobu (včetně manžela se samostatnými příjmy), zvyšuje se základní částka o jednu třetinu na každou takovou osobu.

Dopad na konkrétní situace vám spočítá naše kalkulačka. Ta rovnou přihlíží i k situaci, že dlužníkovi po odečtení základního nezabavitelného minima něco zbyde.

Když dlužníkovi po odečtení základního nezabavitelného minima něco zbyde, postupuje se takto:

Nejdřív se podíváme na opačnou stranu. Zajímá nás částka čisté mzdy, která převyšuje dvojnásobek součtu životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení. Všechno nad tuhle hranici (po odečtení základního nezabavitelného minima) se sráží ve prospěch věřitelů.

Zbytek – tedy to, co se pohybuje nad hranicí základního nezabavitelného minima, ale pod hranicí částky, která se plně sráží ve prospěch věřitelů – rozdělíme na tři části. Jedna třetina z něj zůstane dlužníkovi – připočte se tedy k tomu, co mu zůstalo už díky základnímu minimu. Další dvě třetiny se použijí, zjednodušeně řečeno, na zaplacení přednostních a nepřednostních pohledávek. Tomu, kdo nemá přednostní pohledávky (výživné, náhrady újmy na zdraví, náhrady škody způsobené úmyslným trestným činem, dlužné daně a pojistné vůči státu), zůstane i druhá třetina.

Jiří Hovorka

Autor článku Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,… Další články autora.

Petr Kučera

Autor článku Petr Kučera

Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České… Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Vytisknout

Celý článek zde |