OBRAZEM: Obyvatele tří obcí na ostrově La Palma ohrožuje nový proud lávy

Už třetí proud žhavé lávy ze sopky v masivu Cumbre Vieja na jihu jednoho z Kanárských ostrovů dospěl k moři kolem poledne. Stalo se tak několik kilometrů severně od míst, kde do moře vtekly předchozí dva proudy lávy. Úřady proto obyvatelům tří obcí nařídily, aby zůstali ve vnitřních prostorách a zavřeli dveře i okna, jelikož silný vítr hnal mrak zpět do vnitrozemí. Vojáci monitorují kvalitu vzduchu. Kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám je uzavřeno také letiště.

Podle satelitního sledování programu Copernicus láva ze sopky od 19. září, kdy erupce začala, poškodila nebo zničila 2650 budov na španělském ostrově. Vynutila si také evakuaci tisíců lidí. Celkově si celá událost vyžádala jednu oběť. 

Podívejte se na postup lávy ze sopky směrem k moři

Jiný vulkán v současné době trápí obyvatele italského ostrůvku Vulcano poblíž Sicílie. Tamní úřady na měsíc vyhlásily částečnou noční evakuaci, která znamená, že zhruba 300 lidí nebude moci spát mezi 23:00 a 6:00 hodinou doma, píše Reuters. Starosta ostrova nařízení zdůvodnil tím, že lidé si ve spánku nejsou vědomi potenciálních rizik. Úřady, které se obávají koncentrace sopečných plynů v ovzduší, obyvatele na noc ubytují v jiných částech ostrova.

Italský Národní geofyzikální a vulkanologický institut uvedl, že se na ostrově zvýšila zejména koncentrace oxidu uhličitého, což znamená snížené množství kyslíku. Poslední zaznamenaná erupce sopky na Vulcanu nastala před 130 lety a trvala od srpna 1888 do března 1890.

Turistická atrakce

I když sopka Cumbre Vieja zpočátku turisty odrazovala, především kvůli možnosti nebezpečí, nyní se situace obrací a turisté začali na ostrov La Palma opět proudit právě kvůli vulkánu. Agentura Reuters uvedla, že tak činí kvůli tomu aby viděli živel na vlastní oči, ale také proto, aby pomohli vydělat místním obyvatelům, které katastrofa zasáhla.

„Snažíme se pomoci pasivně, tím, že se přijedeme na sopku podívat, protože to je jedinečná věc. Zároveň ale přispíváme tak, že utratíme peníze v hotelu, restauraci nebo půjčovně aut,“ říká Olga Reinosová z blízkého ostrova Fuerteventura.

Místní úřady sice do bezprostřední blízkosti masivu Cumbre Vieja, kde sopka chrlí lávu, nikoho nepouštějí, pro turisty ale připravily několik míst s dobrým výhledem, kde mohou sopku z bezpečí pozorovat. Na tato místa je navíc zdarma doveze kyvadlová doprava.

Sopka chrlí kouř do výšky několika kilometrů a některé letecké společnosti kvůl tomu musí rušit některé lety. I přesto však letiště zůstává zatím v provozu. 

Berou domy, auta i lidské životy. Prohlédněte si nejničivější hurikány, které kdy zasáhly USA

Kromě cestovního ruchu stojí ekonomika ostrova také na pěstování banánů. Španělská vláda v této souvislosti již dříve schválila oostrovu La Palma pomoc ve výši stovek milionů eur. Ta má jít na pomoc nejen zemědělcům a rybářům, ale také lidem, jimž sopka vzala střechu nad hlavou.

Podívejte se na unikátní záběry fotografa a dronisty Petra Juračky, který letos v březnu navštívil Island, kde natočil záběry vulkánu Fagradalsfjall v údolí Geldingadalir >>>

Vulkán živí „horká skvrna“

Najít příčinu neutuchající sopečné aktivity na ostrově La Palma se rozhodl španělský deník El País. Ten uvedl, že Kanárské ostrovy leží na Africké litosférické desce, která „pluje“ po zemském plášti směrem na východ zhruba stejnou rychlostí, jakou rostou lidské nehty. Před zhruba 20 miliony let deska začala přecházet přes takzvanou horkou skvrnu, zásobník magmatu, který zahájil utváření prvních ostrovů – Fuerteventury a Lanzarote. Naopak El Hierro a La Palma, kde 19. září vybuchla sopka, jsou nejmladší ostrovy, staré bezmála 1,2 milionu, respektive 1,8 milionu let. Horká skvrna se pod nimi stále nachází, což je důvod, proč mají tyto ostrovy aktivní sopky, které rozšiřují jejich povrch, napsal list El País.

Vulkanologové věří, že magmatický zásobník se nyní nachází pod ostrovem La Palma. V roce 2011 utvořil podmořskou sopku na ostrově El Hierro, která téměř dosáhla k hladině. Tímto způsobem se utvořily všechny Kanárské ostrovy, které jsou ve skutečnosti obřími vulkány. Například La Palma ode dna oceánu měří 6500 metrů, což je o pár set metrů méně než nejvyšší vrchol jihoamerických And Aconcagua. Nejstarší ostrovy Fuerteventura a Lanzarote se naopak kvůli erozi zmenšují a nakonec zcela zmizí pod hladinou moře.

OBRAZEM: Pohádkové hory, které proslavil jeden z nejvýdělečnějších filmů historie Avatar

„Erupce na La Palmě je bezpochyby tou nejničivější v historii Španělska,“ říká 79letý geolog Juan Carlos Carracedo, který svůj život zasvětil studiu sopek na Kanárských ostrovech. Od té doby, co La Palmu v roce 1493 dobyli Kastilci, bylo zaznamenáno sedm dalších vulkánů, jejichž láva při erupcích pohltila domy, úrodu i přístavy. Dopad těchto katastrof však byl mnohem menší než současná erupce, protože ostrov byl méně obydlený a bez ekonomických motorů v podobě turismu a skleníků s banánovníky.

„Dokonce ani Timanfaya na ostrově Lanzarote v roce 1730 nezpůsobila tolik škody,“ dodal Carracedo, emeritní profesor univerzity na ostrově Gran Canaria.

Berou domy, auta i lidské životy. Prohlédněte si nejničivější hurikány, které kdy zasáhly USA

Proud lávy vyvěrající ze sopky Cumbre Vieja napáchal mnohem více škod, než kolik bylo zaznamenáno při jiných erupcích. Jde o poslední kapitolu v dějinách vulkanické aktivity, která na Kanárských ostrovech začala před více než 20 miliony let. Tento fenomén přináší zánik i stvoření, protože bez vulkánu by Kanárské ostrovy vůbec neexistovaly.

Za posledních pět století se zem vždy otevřela na Cumbre Vieja, působivém horském hřebenu rozpínajícím se na jihu ostrova, který protíná téměř 30 kráterů. Lávové jazyky většiny dříve zaznamenaných erupcí podobně jako nyní postupovaly podél západního svahu Cumbre Vieja. Velká část z nich dosáhla moře, kde vytvořila platformy rozšiřující rozlohu ostrova.

Nejhorší erupce dějin USA: před 40 lety vybuchla Mount St. Helens, zničila území větší než Praha

„Erupce, která na místě moře vytvořila největší kus země, byla ta z roku 1949,“ vysvětluje Carracedo. „Tu oblast pokryli úrodnou zemí přinesenou z jiné části ostrova a vysázeli na ní banánovníky, což je tropická rostlina, která nejlépe roste v u hladiny moře. Plantáže jsou proto momentálně jedny z nejproduktivnějších na ostrově,“ dodal Carracedo.

Vulkanologové se domnívají, že pod Kanárskými ostrovy je horká skvrna, tedy zásobník magmatu s vysokou teplotou, který se neustále snaží najít místo, kudy se dostat na povrch. Způsobuje zemětřesení a vzedmutí země až do chvíle, dokud nevyvře. Jde o stejný typ vulkanické činnosti, která vytvořila americké Havajské ostrovy v Tichém oceánu.

Teorie horké skvrny je však v něčem kontroverzní, protože sama o sobě nedokáže plně vysvětlit veškerou vulkanickou aktivitu na Kanárských ostrovech, například relativně nedávné erupce na starších ostrovech, jako je Lanzarote.

Podívejte se na fotografie z místa dění:

Zdroj Zde