Od trenýrek a opasků k neprůstřelným vestám. České šicí dílny zachraňují životy Ukrajincům

Jedinou jistotou byl ze začátku střih vesty – nosiče balistického plátu, který firma získala od Post Bellum. Zbytek si museli zařídit sami. „Některé potřebné nástroje jsme sehnali díky snaze dodavatelů za den, zatímco běžná dodací lhůta je třeba měsíc,“ konstatuje.

Kdo jiný by to měl šít?

Po tom, co si zakoupili a zapůjčili stroje pro práci s textilem, zbývalo to hlavní – sehnat lidi, kteří u těchto strojů budou pracovat.„Kdyby se tomu věnovali naši zaměstnanci, ochromili bychom vlastní výrobu. V Praze nejsou zkušené švadleny jen tak k sehnání, natož v průběhu několika dní,“ vzpomíná.

Válka na Ukrajině ONLINE: Do kyjeva po německém kancléři dorazil nečekaně i Johnson

Najednou dostali nápad. „Kdo jiný by ty vesty měl šit než ukrajinské ženy, které opustili své muže na Ukrajině a dorazili do Česka, aby zachránili své děti,“ dodává. V průběhu čtyř hodin od momentu zveřejnění inzerátu na stránkách ukrajinské komunity se brašnářství ozvalo sedmdesát švadlen. Jenže potřebovali jich nanejvýš patnáct.

Následující dny probíhaly kvalifikační testy, kde se vybraly ty nejlepší z nich. „Když se některé švadleny dozvěděly, co přesně budou šít, reagovaly velmi emotivně,“ vzpomíná Petrův. Většina z nich totiž nechala na Ukrajině syny nebo muže. „Máme tu například samoživitelku z Irpině, které do armády nastoupil její jediný dvacetiletý syn. Je tu i žena s tříměsíčním miminkem, která s ním strávila 48 hodin na polsko-ukrajinských hranicích bez základních potřebných věcí,“ popisuje osudy svých pracovnic.

Od trenek k vestám

Šití vest probíhá na dvě směny od rána do deseti do večera, kdy se ušije sto vest denně. „Nevíme, jak dlouho válka potrvá a jak dlouho bude poptávka po vestách. Už teď ale chystáme navazující projekt, který má Ukrajinkám poskytnou trvalejší práci,“ líčí brašnář. V rámci projektu s názvem „Maminky maminkám“ nabídne firma dětské textilní výrobky a bytový textil. „Chceme ukázat, že koupí běžné věci mohou zajistit práci pro matky, které to teď potřebují a které mají stejné potřeby jako ty české,“ dodává.

S podobným nápadem vyrábět vesty přišla Marija Šmaková, která vede šicí dílnu Emes. Sehnala střihy a oslovila prodejce spodního prádla Trenýrkárna.cz, pro které dlouhodobě dodávala trenky a boxerky. „Dílna zaměstnává ukrajinské švadleny, které už od začátku krize chtěly vymyslet způsob, jak krajanům zasaženým válkou pomoct,“ říká spolumajitel Trenýrkárny Adam Rožánek. Náklady na výrobu jedné vesty se pohybují kolem dvou tisíc korun. „Vesty se vyrábí ze speciálního kevlarového materiálu a používají se speciální nitě, které vydrží mnohem větší zátěž než ty obyčejné,“ dodává.

Německá rozvědka zachytila hovory ruských vojáků o zabíjení v Buči

Značka už má s neziskovou pomocí nějakou zkušenost. V době vrcholící pandemie a nedostatku respirátorů upravila výrobu tak, aby mohla vyrábět i roušky. Díky tomu získala větší zkušenost s diverzifikací výroby. Na trh s armádním zbožím vstup ale neplánuje. „Budeme vyrábět vesty, dokud bude potřeba. Ambici vstoupit na trh s armádním zbožím nemáme, a to i přesto, že maskáčový vzor je jeden z oblíbených,” uzavírá.

V obchodech vesty došly

V současné době chybí nejen nosiče, ale i samotné ocelové platy, které se do vest vkládají. Jejich výrobě se dnes věnuje i běloruská nezisková organizace „Prague Support Team“, která ukrajinským a běloruským vojákům dodává takzvané „Pražské balíky“. Ty obsahují více než padesát položek vojenské výstroje včetně uniformy, neprůstřelné vesty, helmy a dalších věcí.

„Od prvního dne války jsem svým ukrajinským přátelům radil, jaké ochranní vesty a jinou munici mají kupovat a posílat na Ukrajinu. Když pak začaly docházet zásoby v Česku a celkem v Evropě, začali jsme nakupovat podomácku vyrobené ocelové pláty, a nakonec jsme dospěli k tomu, že si je začneme vyrábět sami,“ líčí spoluzakladatel skupiny a bývalý majitel armádního obchodu Kirill Jakimovič pro ruskou redakci Českého rozhlasu.

Čtvrtina ruských sil použitých při invazi je po šesti týdnech bojů nefunkční

České armádní obchody už od prvních dnů války hlásí nedostatek neprůstřelných vest a helem. Někteří prodejci se dokonce snaží aktivně upřednostňovat lidi, kteří se starají o příbuzné a rodinu na Ukrajině. „Zákazník je zákazník. Přišla ale doba, kdy musíme prioritizovat potřeby. Ukrajině je nutné pomoci přímo v místě bojů, což je nyní podstatně důležitější než si syslit vestu pro vlastní obranu. Chránit se musejí lidé, kteří čelí přímé agresi,“ řekl deníku E15 zástupce armyshopu Marines Shop Jan Tříska. 

Nákup neprůstřelných vest pro pomoc Ukrajincům zřejmě podpořil i bývalý český premiér Andrej Babíš. „Včera ve 4 ráno mi napsal známý pražský podnikatel Aaron Günsberger, zda bych nechtěl zafinancovat neprůstřelné vesty, které už 14 dní nonstop vyrábí pro civilisty na Ukrajině. Zafinancujeme jich 200 kusů,“ oznámil na sociálních sítích.

Zdroj Zde