Olívia Lacenová: Ceny elektřiny rostou i kvůli nedostatku vody

Jelikož severské vodní nádrže jsou plné jen z poloviny, což znamená, že jejich hladina je nejnižší v tomto ročním období za posledních deset let, norský státní energetický podnik Statnett SF byl v pondělí nucen vydat prohlášení, že bilance energie se nachází na 2. stupni. Pro lepší ilustraci, kdyby se situace zhoršovala a dostala se na 5. stupeň, bylo by nutné přistoupit k přidělování energie, s jejímž nedostatkem momentálně bojuje například Čína, kde kvůli energetickým výpadkům zastavily výrobu podniky z rozličných odvětví. To může v důsledku znamenat další zdražování nejrůznějšího zboží po celém světě, které je závislé na součástkách od tamních dodavatelů.

Vraťme se ale zpět k Evropě. Jelikož se blíží zimní období, které znamená zvýšenou produkci a spotřebu energií, hladiny vodních nádrží budou klesat, což ještě umocňuje aktuální obavy z možného nedostatku energií a z prohloubení krize. Nedostatek vody v severských zemích totiž může znamenat, že nebudou energii schopny exportovat. Omezování vývozu by zároveň mohlo negativně ovlivnit i samotný hospodářský růst dotčených zemí.

Právě Skandinávie v důsledku vzniklých problémů vsadila na starou a osvědčenou klasiku a při výrobě elektřiny se momentálně spoléhá na zastaralé fosilní elektrárny. Švédská energetická společnost Vattenfall, která patří k předním výrobcům energie v Evropě, se snaží přesvědčit zejména velké odběratele, jako jsou průmyslové společnosti, aby se před přicházející zimou snažili co nejvíce šetřit energií.

Zajímavost :  Budvar chystá zdražení. O stovky milionů mu vzrostou náklady za suroviny a energie

Na energetickém mixu z vodních elektráren se podílejí kromě severských zemí i státy jako Rakousko, Itálie, Španělsko, Francie nebo Německo, které podporují zejména rozvoj malých vodních elektráren. Ty jsou považovány za lepší alternativu k velkým vodním elektrárnám, které mohou mít sekundární negativní dopad na životní prostředí, a právě z tohoto důvodu je jejich výstavba například ve Švédsku legislativně zakázána. Rozvoj malých vodních elektráren v posledních desetiletích zaznamenala i Česká republika, Polsko nebo Slovinsko. Všechny zmíněné země přitom mohou patřit k zasaženým v případě, že se obavy z nedostatku srážek, které se objevily v souvislosti se severskými zeměmi v následujících týdnech, naplní a přetaví se do praxe. Právě třeba zmiňované Rakousko, jehož instalovaný výkon ve vodní energetice přesahuje polovinu domácí energetické kapacity, může patřit mezi nejpostiženější. Klimatické změny tak mohou zasáhnout evropskou energetiku na nečekaně citlivém místě.

Energie však prodražuje i nedostatek zemního plynu, který se také postupně projevuje v celé Evropě. Způsobila ho vysoká poptávka po komoditě během pandemie, ze které se vzpamatovává například Asie. USA zase bojují se sníženými dodávkami po hurikánu Ida a situaci zhoršilo i odmítnutí Ruska zvýšit dodávky do Evropy přes Ukrajinu. Rostou také ceny uhlí. K zemím nejvíce zasaženým energetickou krizí bude patřit nepochybně Velká Británie, kde podle společnosti S&P Global Platts vzrostla cena zemního plynu v průběhu roku o 420 procent.

Největší světoví znečišťovatelé a jejich emisní cíle


Zdroj Zde