Orbánova vláda odposlouchávala novináře

Soukromá izraelská společnost NSO Group vyvinula software, který umožní jakékoli vládě a jejím představitelům špehovat v podstatě kohokoli, koho se jim zlíbí. Stačí zaplatit. Software Pegasus byl v uplynulých letech zacílen i na opoziční novináře z Maďarska. Nejnovější investigace pod taktovkou OCCRP a Forbidden Stories popisuje, koho všeho považují vlády různých států za nebezpečného a nepohodlného.

V rámci spolupráce na projektu Pegasus jsme zjistili, že tato špionážní technologie byla použita nejen proti zločincům a teroristům, k čemuž měla být podle vyjádření svých tvůrců určena, ale i ke sledování nepohodlných osob. Což platí i o orbánovském Maďarsku, kde médií, jež by se mohla nazývat nezávislými, neustále ubývá. V Maďarsku se cílem útoků špionážního programu Pegasus ale stali nejen opoziční novináři, nýbrž i bohatí podnikatelé a vlastníci médií i jejich blízké okolí.

Pegasus je unikátní tím, že do telefonu svého cíle pronikne nepozorovaně skrze mezery a chyby v systému nebo v aplikacích, kterých si mnohdy nejsou vědomi ani jejich tvůrci. Jakmile se jedna taková „díra“ zalepí, tým NSO Group zaútočí na jinou. Naprosto utajeným špiclováním pak klienti izraelské firmy získávají přístup ke konverzacím, veškerým osobním informacím, emailům, zprávám, fotkám i videím. Pegasus je skutečně mocnou zbraní, měla by tedy být využívána jen proti osobám podezřelým z terorismu nebo podílu na organizovaném zločinu. K prodeji softwaru Pegasus potřebuje NSO Group také oficiální povolení od izraelského ministerstva obrany.

Navzdory vyjádřením a ujišťování firmy NSO Group ale jednotlivé vlády software Pegasus využívaly k útokům na novináře, právníky, podnikatele, aktivisty, akademiky nebo zkrátka opoziční politiky.

Vlády špehovaly spywarem novináře, aktivisty i disidenty

Jsou novináři teroristé?

Szabolcs Panyi je investigativní novinář z jednoho z mála maďarských nezávislých médií, Direkt36. Zjištění, že i jeho telefon byl programem Pegasus napaden, pro něj bylo podle jeho slov zdrcující.

„V podstatě to znamená, že žijeme v zemi, kde si lidé myslí, že novináři jsou stejně nebezpeční jako osoby podezřelé z terorismu,“ napsal skrze šifrovanou komunikaci Forbidden Stories.

Panyi je třicátník, nosí kulaté brýle a krátké strniště. Za své články o obraně, národní bezpečnosti, zahraničních stycích a jiných citlivých či utajovaných tématech získal několik novinářských cen. Za svou kariéru nastřádal tisíce kontaktů v různých zemích světa včetně USA, kde rok působil – což z něj dělá typický cíl tajných služeb, které jsou v Maďarsku obzvláště nedůvěřivé k jakýmkoli vztahům s Amerikou.

V době, kdy byl jeho telefon napaden, pracoval Panyi na dvou velkých kauzách. Technici z Amnesty International’s Security Lab potvrdili, že novinářův telefon byl tehdy odposloucháván osm měsíců – od dubna do listopadu – v roce 2019. Odposlechy podle Panyiho přitom korelují s daty, kdy se maďarských autorit doptával na oficiální prohlášení a kdy se také scházel s důležitými a tajnými zdroji.

Jeden z útoků, jenž technici identifikovali, se objevil v tu samou dobu, kdy se Panyi v roce 2019 sešel s maďarským fotoreportérem, který pomáhal zařizovat vše potřebné pro americké médium, jež tenkrát pracovalo na rozkrytí vlivu Ruskem podporované Mezinárodní investiční banky, ucházející se o založení své pobočky v Budapešti.

Podle dokumentů, které má Forbidden Stories k dispozici, se během jejich spolupráce stal terčem špionážního softwaru i zmiňovaný fotograf.

„Je vysoce pravděpodobné, že objednatelé těchto útoků byli ohromně zvědaví, co američtí a maďarští novináři zjišťují o ruské bance a co o ní chtějí psát,“ vysvětluje Panyi.

Data, která má mezinárodní tým novinářů k dispozici, bohužel neukazují, kdo přesně byl objednatelem špehování. Okolnosti ovšem naznačují, že za tím stojí maďarská vláda. Samotná NSO Group totiž několikrát zdůraznila, že špionážní technologii prodává výhradně státům a vládním organizacím. A jak už bylo řečeno, izraelská firma může prodávat Pegasus pouze se souhlasem izraelského ministerstva obrany.

Bývalý zaměstnanec tajných služeb sdělil maďarskému Direkt36, že podle jeho informací začaly místní tajné služby Pegasus používat v roce 2018, tedy v době, kdy Maďarsko s Izraelem utužovaly vzájemné vztahy. Že Maďarsko špionážní software zakoupilo, potvrdil i někdejší zaměstnanec firmy NSO Group. Přítomnost této technologie v Maďarsku v roce 2018 pak doložila i kanadská výzkumná organizace Citizen Lab, důkazy našla při své mezinárodní analýze.

Maďarský problém spočívá především v tom, že zákony o získávání utajovaných informací jsou v této zemi nastaveny velmi vágně. Vládní orgány a státní tajné služby mohou monitorovat prakticky kohokoli, a to dokonce i za použití tak invazivního systému, jakým je Pegasus. V podstatě jde o kybernetickou zbraň umožňující skutečně totální sledování osoby, a to s vyvinutím minimálního úsilí. „Co se týče sledování tajnými službami, je Maďarsko jednou z nejhorších zemí na severní polokouli,“ popisuje doktor Dániel Máté Szabó, ředitel organizace Society for the Protection of Human Rights, zabývající se dodržováním lidských práv. „Ve většině zemí jsou buďto nastavena přísná pravidla pro to, kdy a koho může vláda sledovat, nebo jsou jasně nastavena nejen politická pravidla, ale i zákony vymezující, jak a která složka tajných služeb či policie funguje, jaké má pravomoci. Nic takového v Maďarsku neexistuje.“

NSO Group na otázky ohledně špionáže v Maďarsku neodpověděla. Rozporuje však, že by seznam telefonních čísel, jejž mají novináři spolupracující s Forbidden Stories k dispozici, odpovídal telefonům napadeným systémem Pegasus. NSO Group bez další specifikace uvedla, že se jedná o “jiný seznam čísel”, která údajně její zákazníci používají k jiným účelům než ovládnutí telefonu. Jenže vyšetřování Amnesty International ukazuje, že telefony z uniklého seznamu skutečně napadeny byly. Na výsledky pátrání novinářů a AI už ale izraelská firma nereagovala.

Více o Maďarsku se dočtete v rozhovoru s novinářem Szabolcsem Panyiem.

Preložila: Zuzana Šotová

Autor úvodní grafiky: Forbidden stories

Líbil se vám tento text? Podpořte redakci investigace.cz

Financování získáváme z mezinárodních grantů a nadací na podporu nezávislé žurnalistiky, ale žádný z těchto zdrojů není jistý. Jedinou jistotu nám dává pravidelná finanční podpora od vás, našich čtenářů. Pokud vám naše práce dává smysl, budeme rádi, když ji podpoříte. Číslo účtu: 6688088/5500

Více zde | Podnikat od 500 Kč ? – ANO

Zajímavost :  Dobré ráno: V jedálni sa rozprávame cez plexisklo, hovorí strelkyňa Rehák Štefečeková