Pegasus mohl ovlivnit parlamentní volby v Polsku

Ke konci loňského roku Polskem otřásl skandál. Tři známé osobnosti tamní opozice byly sledovány softwarem Pegasus. Šokovala především zpráva, že opoziční lídr Krzysztof Brejza byl odposloucháván těsně před volbami do parlamentu. Sledovací software Pegasus Poláci nakoupili za státní peníze po setkání s dnes už bývalým izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Budapešti.

Den před Štědrým večerem polský list Gazeta Wyborcza přinesl informaci, že mobil senátora Krzysztofa Brejzy byl napaden izraelským spywarem Pegasus. Stalo se tak přesně 33krát v roce 2019, tedy v době, kdy vrcholila předvolební kampaň a Brejza vedl opoziční hnutí v parlamentních volbách.

Se zjištěním přišli výzkumníci z kanadské společnosti Citizen Lab, zaměřené na kybernetickou bezpečnost, kteří již několik let sledují zneužívání spywaru společnosti NSO Group ze strany různých vlád. Kromě Brejzy byly prostřednictvím stejného softwaru sledovány  i další dvě polské opoziční osoby: právník Roman Giertych a státní zástupkyně Ewa Wrzoseková.

NSO Group na obvinění reagovala slovy, že společnost je „poskytovatelem softwaru, neprovozuje technologii ani nemá přístup k cílovým skupinám a k údajům shromážděným zákazníky. (…) Jakmile demokratická země zákonně a v souladu s řádným procesem použije tyto nástroje k vyšetřování osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, nelze to v žádném případě považovat za zneužití těchto nástrojů.“

Polský státní aparát odmítl, že by kohokoli sledoval z politických důvodů. Mluvčí polských státních bezpečnostních služeb Stanislaw Zaryn zdůraznil, že vláda neodposlouchává nezákonně a v „odůvodněných případech“ musí k odposlechům získat soudní příkazy.

Projekt Pegasus: Následky odhaleného špehování

Jak se Pegasus dostal do Polska

O nákupu sledovacího softwaru Pegasus se v Polsku vědělo už několik let.

„Kauza Pegasus byla v Polsku velkým případem dávno předtím, než vypukla ve světě. V srpnu 2019 se totiž objevila jedna z prvních zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu, jenž zjistil, že Ústřední protikorupční úřad v září 2017 podepsal neznámou smlouvu za 25 milionů zlotých,“ vysvětlila pro investigace.cz počátek celého příběhu Anna Gielewska, výkonná ředitelka investigativního centra FRONTSTORY.PL.

Nápad koupit sledovací systém přes Ústřední protikorupční úřad vznikl dva měsíce před signováním podivné smlouvy. Jak píše Gazeta Wyborcza, o prodeji licence bylo rozhodnuto na setkání předsedů zemí Visegrádské čtyřky s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v červenci 2017. Nákup sledovacího softwaru tehdy zakamuflovali do agendy s názvem „posílení spolupráce mimo jiné v oblasti inovací a špičkových technologií“.

Poté bylo nutné sehnat peníze z oficiálního státního zdroje. 15. září 2017 proto zasedl parlamentní výbor pro veřejné finance. Na návrh náměstka ministra spravedlnosti Michała Wośe poslanci odhlasovali změnu ve finančním plánu tzv. Fondu spravedlnosti. Ten měl sloužit obětem trestných činů.

Za zmíněný fond byl zodpovědný právě Woś a jeho návrh spočíval v tom, že se rozšíří seznam fondem podporovaných institucí i o sektor veřejných financí. Jelikož poslanci souhlasili, mezi nově subvencovanými se objevil i Ústřední protikorupční úřad (CBA), což je zvláštní služba podřízená předsedovi vlády, která může být financována pouze ze státního rozpočtu. Den před zasedáním parlamentního výboru Woś přitom požádal Ministerstvo financí o povolení použít z fondu 25 milionů zlotých na „další aktivity“ k „prevenci kriminality“. V návrhu není zmíněn ani název „Pegasus“, natož fakt, že se jedná o sledovací systém.

Podle deníku Gazeta Wyborcza poslanci zkrátka vůbec nevěděli, k čemu dali souhlas.

O jakou „prevenci kriminality“ šlo, zjistili až kanadští odborníci z Citizen Lab v roce 2018, když objevili stopy používání izraelského systému Pegasus na polském území. Provozovatel byl podepsán jako „ORZELBIALY“ a fungoval od listopadu 2017.

Podrobnosti o operaci nákupu systému Pegasus jsou uvedeny v rozhodnutí veřejného ochránce práv ze dne 14. září 2020. Kopii rozhodnutí obdržel opoziční poslanec Michał Szczerba a poskytl ji deníku Gazeta Wyborcza. Z dokumentu mimo výše popsané vyplývá, že již 15. září, tedy ve stejný den, kdy parlamentní komise schválila „rozšíření forem pomoci“, se šéf CBA Ernest Bejda obrací na Ministerstvo spravedlnosti se žádostí o „převod dohodnuté částky z Fondu spravedlnosti na provozní činnost CBA“. Dne 29. září je pak uzavřena smlouva mezi Ministerstvem spravedlnosti a CBA na částku 25 milionů zlotých „určenou na plnění zákonných úkolů CBA při odhalování a prevenci trestné činnosti“. Dohoda je již utajena a obsahuje pouze obecné formulace o „nákupu provozních technických prostředků“.

Náměstek ministra financí Piotr Patkowski, jenž příkaz podepsal, připustil, že mohlo jít o porušení pravidel čerpání finanční podpory, ale „k porušení finanční kázně nedošlo v míře vyšší než zanedbatelné“. Proč CBA nekoupil Pegasus přímo, zatím není jasné, opoziční politik Szczerba se domnívá, že důvodem mohl být nákup systému, který dle znění polského právního řádu nelze legálně používat. 

Vicepremiér Jarosław Kaczyński se v rozsáhlém rozhovoru v provládním týdeníku Sieci k aktuální kauze vyjádřil těmito slovy: „Jedná se o další případ v duchu hesla ‚aféra z ničeho‘. Uveďme toto téma na pravou míru. (…) Pegasus je program, který využívají služby bojující proti trestné činnosti a korupci v mnoha zemích. Jeho vytvoření a používání je výsledkem technologické změny, vývoje šifrovaných zpráv, které staré monitorovací systémy nemohou přečíst. Bylo by špatné, kdyby polské služby tento typ nástroje neměly. Předpokládám, že všichni souhlasí s tím, že různé zločinecké skupiny by měly být pod dohledem, že by se mělo bojovat proti zločinu a že nástroje sledování se k tomuto účelu používají na celém světě, samozřejmě pokud k tomu existují zákonné důvody a vždy pod kontrolou soudů a státních zástupců. V Polsku je systém dohledu nad těmito činnostmi jedním z nejpřísnějších v Evropě. Proto mohu zdůraznit jen toto: historky opozice o tom, že Pegasus je využíván k politickým účelům, jsou naprostý nesmysl.“

Sledovaný novinář Panyi: Postavili mě na stejnou úroveň jako nebezpečného zločince

Kdo jsou první tři oběti

Koncem loňského roku kanadská společnost Citizen Lab odhalila první tři majitele telefonů, které byly v Polsku napadeny Pegasem. Ve všech případech jde o výrazné opoziční osobnosti.

První obětí je státní zástupkyně Ewa Wrzoseková, známá svými kritickými názory vůči ministru spravedlnosti. Wrzoseková se proslavila i tím, že nařídila vyšetřit, zda by se prezidentské volby neměly vzhledem k pandemii odložit, neboť by mohlo být ohroženo zdraví voličů i volebních pracovníků. Téměř okamžitě jí byl případ odebrán a s dvoudenní výpovědní lhůtou byla přeložena do vzdáleného provinčního města Srem.

Wrzoseková je členkou nezávislého sdružení státních zástupců a to, že byla sledována, se dozvěděla poté, co společnost Apple poslala minulý měsíc upozornění desítkám uživatelů iPhonů po celém světě, na které se zaměřil NSO Pegasus.

Wrzoseková podala oficiální stížnost, ale rychlé vyřešení nezákonného špehování neočekává, podle Gazeta Wyborcza se totiž domnívá, že „stejné služby, které se pokusily nabourat do mého telefonu, nyní povedou řízení a budou hledat pachatele“.

Druhým sledovaným byl známý advokát Roman Giertych, jenž patřil mezi prominentní konzervativní politiky ve vládě premiéra Jarosława Kaczyńského a jeho strany PiS (2006–2007). V posledních letech ale zastupoval mnoho veřejných osob, které byly v opozici proti vládní straně PiS. Mezi jeho klienty patřil například Donald Tusk.

Posledním a nejvíce šokujícím případem bylo sledování prominentního opozičního senátora Krzysztofa Brejzy, lídra opoziční koalice vůči vládní straně PiS v roce 2019. Podle výzkumníků z Citizen Lab byl jeho mobil napaden v kritickém čase těsně před volbami.

Z textových zpráv ukradených z Brejzova telefonu následně vznikl zfalšovány kompilát, použitý v rámci pomlouvačné kampaně, kterou odvysílala státem kontrolovaná televize TVP. Po odhalení těchto útoků Brejza nyní pochybuje, zda byly volby spravedlivé.

Údajnou manipulaci voleb komentoval Kaczyński ve zmíněném týdeníku následovně: „Žádný Pegasus, žádné služby ani tajně získané informace nehrály ve volební kampani 2019 žádnou roli. Prohráli, protože prohráli, neměli by dnes hledat takové výmluvy. Všechny tyto příběhy pana Brejzy jsou prázdné, nic takového se nestalo.“

Ředitelka investigativního centra Anna Gielewska k tomu dodává: „Neexistuje žádný přímý důkaz, že za touto iniciativou stojí polská tajná služba nebo polská vláda, ale existuje mnoho náznaků, že by tomu tak mohlo být. Polská vláda přitom jakákoli obvinění popírá, a dokonce si z Pegasu dělá legraci.“

Státní reklama: Polsko-maďarské mediální know-how

Co měli společného

Gielewská si nadto nemyslí, že jediným důvodem nezákonných sledování bylo pouze to,  že oběti jsou právě veřejně známé opoziční osobnosti. V jejich mobilech mohli lidé, co stojí za útokem, nalézt přístup ke komunikaci s jinými důležitými lidi. V případě Giertycha to mohl být sám Donald Tusk, v případě prokurátorky Wrzosekové mohlo jít o konverzace s jinými státními zástupci.

„Chápu to tak, že se jedná o celou síť potenciálně velmi citlivých údajů pro lidi, kteří k napadeným mobilům měli přístup. Je zřejmé, že mohli mít zvláštní zájem o oblasti zaměření těchto tří osob: právní stát, strategie politické kampaně, klíčová vyšetřování a důležité soudní procesy,“ dodává Gielewska a obává se, že chování vlády ještě více ohrozí demokracii v Polsku, neboť vláda nedokáže a nechce nic vysvětlit. Navíc neexistuje ani státní orgán, který by tento případ mohl nezávisle prošetřit.

Na otázku, zda hodlá vicepremiér zřídit vyšetřovací komisi, Kaczyński v interview odpověděl: „Není k tomu žádný důvod, žádná příčina. Není tu nic, žádná skutečnost, jen hysterie opozice. Žádný případ Pegasus neexistuje, žádné sledování neprobíhalo. (…) Veřejné peníze byly vynaloženy na důležitý veřejný účel, který souvisí s bojem proti trestné činnosti a s ochranou občanů.“

Autorky textu: Eva Kubániová
Autor úvodní fotografie: ČTK/AP/Zoltan Mathe

Více zde |