Podmořský kabel mezi Německem a Finskem narušila „vnější síla“, země mluví o možné sabotáži
Podmořský optický kabel, který spojuje Finsko a Německo, dnes přestal fungovat. Mohla ho poškodit „vnější síla“, oznámila finská státem kontrolovaná telekomunikační společnost Cinia, jež kabel spravuje. Obě země nad incidentem podle agentury AP vyjádřily znepokojení.
Optický telekomunikační kabel C-Lion1 je dlouhý 1200 kilometrů a spojuje finské hlavní město Helsinky s německým přístavem Rostock. Podle finské stanice YLE je C-Lion1 jediným přímým kabelem mezi Finskem a střední Evropou. Poškozen byl poblíž jižního cípu švédského ostrova Öland. Oprava podmořského kabelu obvykle trvá pět až 15 dní.
Náhlý výpadek naznačuje, že kabel byl zcela přerušen vnější silou, uvedl na tiskové konferenci generální ředitel společnosti Cinia Ari-Jussi Knaapila. Fyzická kontrola podle něj nicméně ještě provedena nebyla a Cinia při vyšetřování incidentu spolupracuje s úřady.
Německo a Finsko nad incidentem vyjádřily hluboké znepokojení. Ministerstva zahraničí obou zemí ve společném prohlášení uvedla, že kabel byl poškozen v době, kdy „naši evropskou bezpečnost ohrožuje nejen ruská agresivní válka proti Ukrajině, ale také hybridní válka vedená záškodníky“.
V minulých letech bylo v Baltském moři vážně poškozeno několik podmořských telekomunikačních kabelů a také plynovod. Finská policie, která vyšetřuje případ poškození optických kabelů z roku 2023, označila za hlavního podezřelého čínskou nákladní loď, která za sebou pravděpodobně táhla kotvu. Neuvedla ale, zda se domnívá, že poškození bylo náhodné, nebo úmyslné.
Nejasná sabotáž plynovodů Nord Stream
V roce 2022 exploze poškodily plynovody Nord Stream spojující Rusko s Německem. Ze sabotáže se vzájemně obviňují Rusko a Západ. Všichni svou účast popírají, k zodpovědnosti se dosud nikdo nepřihlásil.
Podle listu The Wall Street Journal byly výbuchy na plynovodech Nord Stream ze září 2022 výsledkem ukrajinské tajné operace. Napsal to letos v srpnu s odvoláním na řadu ukrajinských a západních představitelů. podle kterého měla sabotážní počin na svědomí šestičlenná posádka malé jachty. Plán původně schválil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj; později se operaci snažil zastavit, ale neúspěšně, tvrdí WSJ.
List se v obsáhlém materiálu odkazuje mimo jiné na čtyři vysoce postavené ukrajinské činitele z oblasti obrany a bezpečnosti, kteří se buď operace přímo zúčastnili nebo o ní věděli. Všichni uvedli, že plynovody byly legitimními cíli v rámci konfliktu, který Rusko v únoru 2022 rozpoutalo na Ukrajině.
Nápad na zničení Nord Streamu podle WSJ vznikl v květnu 2022 při zapíjení úspěchů ukrajinské armády po prvotním odražení ruské invaze na severu Ukrajiny. Radikální krok navrhl „pod vlivem alkoholu a vlasteneckého zápalu“ jeden z hrstky oslavujících ukrajinských vojenských představitelů a podnikatelů, píše list. Podnikatelé přislíbili, že budou projekt financovat.