Podnikatelské úvěry kvůli růstu sazeb ČNB zdražují. Firmy přecházejí na úvěry v eurech

Vyšší úrokové sazby v ekonomice zdražují úvěry například skupině Agrofert. Podle mluvčí Adély Čabayové však dopad není nijak výrazný. „I když celkové bankovní úvěry skupiny Agrofert byly ke konci roku 2020 přibližně 34 miliard korun, jen přibližně 15 miliard korun z této částky připadalo na úvěry českých společností koncernu,“ uvedla s tím, že část těchto úvěrů je navíc čerpána v eurech a nikoliv v korunách.

„I pokud by došlo k plnému přenosu vyšší sazby ČNB do úrokových sazeb a jejich zvýšení o celých 1,25 procentního bodu, dopad tohoto zvýšení korunových úrokových sazeb by neměl přesáhnout přibližně 150 milionů korun,“ dodala Čabayová.

Růst základní sazby Centrální banky se promítá do podnikatelských úvěrů, které jsou často přímo navázány na tříměsíční sazbu PRIBOR. „Proto se zvyšování sazeb ČNB nejrychleji propíše právě v korporátních úvěrech,“ vysvětlil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. 

Otázky a odpovědi: Zdražování pokračuje. Inflace se v roce 2022 vyšplhá k sedmi procentům

„U těch úvěrů, které jsou uzavřeny na fixní sazbě, nebo kde sazba byla zajištěná, se nic nemění,“ dodala Dita Pasquier, která je v Komerční bance zodpovědná za firemní financování.

PRIBOR jsou tržní úrokové sazby, za které si mezi sebou půjčují peníze finanční domy na mezibankovním trhu. K této tržní úrokové sazbě si banky u firemních úvěrů přidávají marži, která se odvíjí od bonity klienta.

Například u nefinančních podniků, které využívají pohyblivou sazbu či mají krátkodobou fixaci do jednoho roku, činila ke konci září průměrná sazba u nově sjednaných půjček do 30 milionů korun 3,19 procenta. Pro srovnání, na konci minulého roku to bylo 2,57 procenta.

Hlavní zásah pro podnikatelský sektor však teprve přijde, protože ve statistikách, které zveřejňuje ČNB, ještě není zohledněný dopad posledních dvou navýšení sazeb centrální banky.

Očima guvernéra: Kdy skončí inflace?

Očima guvernéra: Kdy skončí inflace?

Bankovní rada ČNB letos zvýšila svou hlavní úrokovou míru, takzvanou dvoutýdenní repo sazbu, již čtyřikrát. Napřed v červnu a v srpnu vždy o 0,25 procentního bodu. S rychle se zvyšující inflací pak následně přišly razantní kroky na zasedáních bankovní rady v říjnu a v listopadu, kdy se sazba pohnula nahoru o 0,75, resp. 1,25 procentního bodu. A opět nahoru mohou jít sazby těsně před Vánoci, kdy se koná další měnově-politické zasedání bankovní rady.

Důvodem zvyšování sazeb je snaha tlumit inflační tlaky v ekonomice. V říjnu dosáhl meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice již 5,8 procenta, což bylo nejvyšší číslo od roku 2008. Přitom ČNB si dlouhodobě dává za cíl držet inflaci okolo dvou procent, přičemž takzvané toleranční pásmo je jeden procentní bod nahoru a dolů.

Vyšší úroky tlumí poptávku po úvěrech, firmy například méně investují, domácnosti méně poptávají byty či nemovitosti, případně si méně berou půjčky na nákupy. Nižší tvorba úvěrů ve výsledku tlumí v ekonomice poptávkové tlaky na růst cen.

Jsou však podniky, které se negativním dopadům vývoje korunových sazeb již dopředu vyhnuly. „Všechny své hlavní úvěry jsme již před časem převedli do eur a toto navýšení sazeb se nás netýká,“ sdělila E15 například Eva Grund ze společnosti Grund, která se zabývá výrobou koupelnových předložek či bytových doplňků.

Rostoucí zájem o eurové úvěry, které jsou díky nižším sazbám v eurozóně výhodnější, vyplývá i z odpovědí bank. „Jedná se ale zejména o firmy, které nějakou část svého businessu již v eurech mají, zejména tržby,“ upozornila Dita Pasquier z Komerční banky.

Dlouhodobý zájem podniků o o úvěry v eurech je podle Jana Poulíka, obchodního ředitele Finančních trhů ČSOB, primárně tažen celkovou eurizací české ekonomiky. „Banka si ovšem vždy analyzuje otevřenou devizovou pozici klienta a spekulativní úvěry, tedy úvěry v eurech bez odpovídajících eurových příjmů, neposkytuje,“ poznamenal.

Jinou cestu zvolila firma Fixed.zone, výrobce příslušenství k mobilním telefonům, tabletům a dalším zařízením. „Úspěšným prodejem akcií na burze ze začátku letošního listopadu jsme naředili naše bankovní závazky a minimalizovali tak navýšení úrokových nákladů,“ uvedl generální ředitel Jan Moravec s odkazem na uvedení akcií na trh Start pražské burzy.

Bývalý člen bankovní rady ČNB Štěpánek: Nízkou míru inflace dosáhneme jen reformami

Zdroj Zde